Podvodné (predátorské) časopisy

Súhrn

V posledním desetiletí jsou akademičtí pracovníci a vědci zahlcováni maily z méně kvalitních a komerčních časopisů, aby v nich publikovali. Jelikož je vědecká kvalita autorů posuzována podle metrik jako je impakt faktor, autoři stále hledají nové příležitosti k publikování. Tato situace nahrává vydavatelům, kteří používají nekalé praktiky. Pokud autoři do takového časopisu práci pošlou, nejenže nemají článek v kvalitním časopise, ale také přijdou o nemalé finance.

Klíčová slova:

predátorské časopisy – impakt faktor – podvodné časopisy – hijacked časopisy

Úvod

Otevřený přístup (Open Access – OA) je publikační model vědecké komunikace, který, na rozdíl od tradičního modelu předplatného, zpřístupňuje výzkumné informace, zejména odborné články, čtenářům neomezeně, trvale a zdarma.

Na přelomu 20. a 21. století se objevily první open access projekty, které experimentovaly s publikováním s otevřeným přístupem, konkrétně v roce 1999 Journal of Medical Internet Research [1] a v roce 2002 BioMed Central – dnes BMC [2]. Tyto projekty pomohly inspirovat sociální hnutí, které změnilo systém akademického publikování, a to snížením nákladů na publikování, a přispělo ke zjednodušení přístupu k nejnovějšímu výzkumu na celém světě.

Následný rozvoj open access a požadavky na publikování formou OA přinesly mnoho nových vydavatelů a časopisů. Této situace využili tzv. predátorští vydavatelé, kteří začali vydávat podvodné časopisy s cílem využít model otevřeného přístupu, ve kterém autor za publikaci platí, ke generování vlastních zisků. Jejich cílem bylo oklamat vědce, zejména ty, kteří nemají zkušenosti s vědeckou komunikací. Z důvodu oklamání autorů, kteří nemají zkušenosti s vědeckou komunikací, byly těmito vydavateli zakládány webové stránky, které parazitují na jménech seriózních časopisů a které jsou velmi podobné oficiálním webovým stránkám legitimních online vydavatelů. Tyto časopisy často uvádí, že sídlí ve Spojených státech, Spojeném království, Kanadě nebo Austrálii, ale ve skutečnosti pocházejí z Pákistánu, Indie, Albánie nebo Nigérie [3]. Pro takovéto časopisy byl zaveden termín predátorské časopisy.

Termín predátorské časopisy vytvořil a na „predátorské open access publikování“ upozornil knihovník Jeffrey Beall z University of Colorado, který vytvořil stránky, na kterých uvádí seznamy podvodných vydavatelů (https://beallslist.weebly.com/) a časopisů (https://beallslist.weebly. com/standalone-journals.html). Pod nátlakem a po výhrůžkách podvodných vydavatelů Jeffrey Beall svoji práci ukončil k 31. 12. 2016, iniciativa ale dále pokračuje jako update k původnímu Bellovu seznamu – datum poslední aktualizace je 8. 12. 2021 [4].

Někteří predátorští vydavatelé také oslovují výzkumníky maily s žádostí o zaslání rukopisu, přičemž nezmiňují vysoké publikační poplatky, které jsou vyžadovány po přijetí a publikování práce. Autory lákají na vysoký impakt faktor, ve skutečnosti se ale nejedná o celosvětově uznávaný impakt faktor společnosti Clarivate [5] – podrobnější informace o impakt faktoru a jeho výpočtu lze nalézt v předchozím článku [6]. Kromě predátorských časopisů existují také predátorští vydavatelé a predátorské konference [4].

Jak poznat predátorský časopis?

Časopisy, které jsou označovány termínem predátorské lze poznat, podle toho, že: 

• publikují výhradně v režimu Open Access, kdy jsou vyžadovány vysoké publikační poplatky a nemají žádné, popř. fiktivní, recenzní řízení, a rozhodnutí o přijetí článku k publikaci obdrží autoři během několika dnů,
• v těchto časopisech de facto neexistují téměř žádné překážky k publikování,
• často uveřejňují i práce mnoha desítek oborů, a to i z těch, kde se obsah časopisu liší od názvu a jeho uvedeného zaměření,
• nejsou zde dodržovány téměř žádné publikační standardy,
• dochází k publikaci článků pochybné úrovně,
• autoři jsou vyzýváni k rychlé publikaci článku, tj. v termínu několika dnů, či několika málo týdnů, a to z důvodu tvorby speciálního čísla na určité téma, kterému se autor vědecky a publikačně věnuje,
• často tyto časopisy parazitují na jménech prestižních časopisů – mají stejné, popř. podobné názvy, např. jen přidávají na začátek jedno, popř. dvě slova jako International nebo Open Access,
• zneužívají jména celosvětově uznávaných odborníků v příslušném oboru tím, že je podvodně uvádějí v redakčních radách bez jejich vědomí. Nezřídka se stává, že má i více časopisů stejnou redakční radu, „ jsou uvedeny nedostatečné kontaktní údaje na redakci,
• uvádějí informace o nepravdivé indexaci známými databázemi – PubMed, WOS, JCR, SCOPUS, Index Medicus, Embase, Medline atd.,
• tyto časopisy také nemají možnost stažení článku (retraction), které seriózní časopisy umožňují.

Na příkladu časopisu Biomedical Journal of Scientific & Technical Research je možno ukázat, jak je možno ověřit, že je časopis potencionálně predátorský.

Časopis v zaslaném mailu nabízí vědeckému pracovníkovi publikaci článku s tím, že má IF pro rok 2021 s hodnotou 1,229, informace o poplatcích za článek v závislosti na jeho typu od 799 do 1599 $ uvedena není. Je také vidět chyba ve jménu autora, kterému byla nabídka zaslána (obr. 1). Informaci o tom, že má časopis IF, uvádí i na svých stránkách (obr. 2).

Pokud je však časopis vyhledán v JCR podle názvu, není nic nalezeno (obr. 3).

Časopis se neobjeví ani při vyhledání podle ISSN, tedy je možno potvrdit, že IF nemá (obr. 4).

V tomto případě může autorovi, který by měl zájem v tomto časopise publikovat, pomoci kliknutí na kruh s hodnotou impakt faktoru, který autora přesměruje na stránku, kde se dozví, že se nejedná o IF společnosti Clarivate, ale o impakt faktor ISI (International Science Indexing) (obr. 5). V seznamu časopisů na stránkách International Science Indexing nejsou indexovány časopisy, které mají IF společnosti Clarivate, stejně tak jako v případě dalších indexačních společností, které zpracovávají vlastní citační metriky. Nejpoužívanější metriky a ukázka vyhledávání v nich jsou uvedeny v předchozím článku [6].

Tento časopis je možno nalézt i v aktualizaci k Beallovu seznamu potencionálně predátorských časopisů (obr. 6).

Časopis také uvádí, že je evidován v databázi PubMed pod NLM ID: 101723284. Pokud je ale časopis, který vychází od roku 2017, v databázi vyhledán, je nalezeno pouze 11 prací (obr. 7) z 6 787 dohledatelných na webových stránkách časopisu k 29. 11. 2022 (od 2017, ročníku 1, č. 1, do 2022, ročníku 47, č. 3) [7], podrobný přehled je uveden v tabulce 1.

Do tohoto časopisu tedy není vhodné článek posílat.

Hijacked journals

Tento fenomén se objevil v říjnu 2011 a jedná se o časopisy, které jsou velmi těžko detekovatelné a je třeba mít zkušenosti na to rozeznat, jestli se jedná časopis původní, nebo „unesený/ukradený/zneužitý“. Jedná se o časopisy, kterým byla ukradena identita tím, že podvodník vytvoří nové stránky, které velmi často vypadají jako oficiální stránky „okradeného“ časopisu. Lze zde nalézt kompletní údaje „okradeného“ časopisu, včetně názvu, který se často od původního liší jedním nebo dvěma slovy, jako např. International, European, přidané slovo Journal před, či za název atp. Na těchto stránkách lze nalézt i správné ISSN „okradeného“ časopisu, včetně informací o IF společnosti Clarivate [4]. Kontakt na redakci se vždy těžko hledá, často se jedná pouze o emailovou adresu na „redakci“, či kontakt na P. O. Box.

Na obr. 8 je ukázka uneseného časopisu Jökull (vlevo) a jeho predátora Jökull Journal (vpravo). Na obou webových stránkách je uvedeno stejné ISSN 0449-0576 a 5letý IF s hodnotou 0,5. Predátorský časopis navíc uvádí nepravdivý IF 0,5 i pro rok 2021 (skutečný IF pro rok 2021 je 0,75).

Závěr

Pokud autor posílá práci do časopisu, který nabízí rychlé publikování, musí dbát velké opatrnosti, jestli se jedná o časopis, do kterého opravdu chce práci poslat. Vždy je třeba si pravost časopisu ověřit v Journal of Citation Reports, a to nejlépe přes ISSN, který si autor najde na webových stránkách časopisu, kde chce publikovat. Pokud stránka vypadá podezřele, je třeba ověřit, jestli je časopis opravdu sledován v databázi WOS, tj. zkusit najít nějaký článek z archivu časopisu ve WOS. Pokud není práce ve WOS uvedena, tak se nejedná o časopis s IF.

Vždy je třeba pamatovat na to, že časopis, který má ročník 1 nebo 2 nikdy nemůže mít ten „správný“ IF, a to z důvodu podmínek potřebných k výpočtu IF.

Pokud si však autor není jistý, jestli se jedná o správný časopis, je vhodné kontaktovat specialistu, tedy knihovníka, či informačního specialistu, který je kompetentní k ověření pravosti časopisu a může potvrdit, že je časopis kvalitní a má ten správný impakt faktor.

PROHLÁŠENÍ AUTORŮ:

Prohlášení o původnosti: Práce je původní a nebyla publikována ani není zaslána k recenznímu řízení do jiného média. Střet zájmů: Autor prohlašuje, že nemá střet zájmů v souvislosti s tématem práce. Financování: Práce byla podpořena projektem Cooperatio 33 – Intenzivní medicína. Poděkování: N/A. Registrace v databázích: N/A. Projednání etickou komisí: N/A.

KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA:

PhDr. Vladimír Musil, Ph.D.

vladimir.musil@lf3.cuni.cz

Článek přijat redakcí: 6. 12. 2022

Článek přijat k tisku: 19. 12. 2022

Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2022;33(5):217-222