Úmrtnost na zhoubná a nezhoubná onemocnění dýchací soustavy u osob s uznanou silikózou v České republice*

Súhrn

Cílem této studie je srovnání příčin úmrtnosti u osob s odškodněnou formou silikózy a populací mužů ČR se zaměřením na maligní a nemaligní onemocnění dýchacího aparátu. Sledovaný soubor sestával ze 797 mužů vedených v Registru nemocí z povolání pro silikózu, která byla nově hlášena v rozmezí let 1992–2001. Základní informace o souboru byly získány z Národního registru nemocí z povolání a byly propojeny s údaji z Národního registru obyvatel. Srovnání příčin úmrtnosti u sledovaného souboru a populací ČR bylo provedeno výpočtem SMR – standardizovaný úmrtnostní index (Standardized Mortality Ratio) za období 1992–2006. Průměrný věk sledovaného souboru v době uznání silikózy byl 60,4 let, průměrná expozice 24,2 let. Z celkového počtu 797 mužů v období sledovaných let 1992–2006 zemřelo 335 osob (42,0 %), průměrný věk v době úmrtí byl 70,8 let. Ve srovnání s českou populací byla ve sledovaném souboru mužů s uznanou silikózou zjištěna významně vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému (SMR = 4,3; 95% IS: 3,2–5,6) i úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic (SMR = 2,4; 95% IS: 1,8–3,2). Signifikantní zvýšení rizika úmrtí na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu se projevilo především úmrtností na samotnou silikózu (SMR = 353,0; 95% IS: 226,2–534,8), jejíž výskyt v běžné populaci je raritní, dále tuberkulózu plic (SMR = 25,0; 95% IS: 7,9–60,3) a chronickou obstrukční plicní nemoc (SMR = 2,5; 95% IS: 1,3–4,5). Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy podle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s českou populací (SMR = 8,4; 95% IS: 5,0–13,3). Úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacích cest a plic se zvyšovala s mírou expozice prachu křemene a nejvyšších hodnot dosahovala ve skupině osob s nejvyšší expozicí (SMR = 3,1; 95% IS: 1,6–5,3). Ve sledovaném souboru byla úmrtnost na rakovinu plic 4,5krát vyšší u kuřáků ve srovnání s nekuřáky. Pro nezhoubná onemocnění dýchacího systému nebyl tento vztah potvrzen.

Klíčová slova:
úmrtnost, silikóza, rakovina plic, tuberkulóza plic, chronická obstrukční plicní nemoc, kouření

_{*Předneseno na Sympoziu pracovního lékařství s mezinárodní účastí (Luhačovice 8–9. 10. 2010) a na XVIII. vědecko-odborné konferenci s mezinárodní účastí „Životné podmienky a zdravie“ (Štrbské Pleso 20.–22. 9. 2010, SR).}

Úvod

Zvýšené riziko výskytu onemocnění dýchacího systému, jakými jsou chronická bronchitida, chronická obstrukční plicní nemoc, tuberkulóza, silikóza i rakovina plic, je obecně spojováno s profesionální expozicí prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého [3, 4, 6, 10, 18]. Jedná se o závažná onemocnění, která v pokročilých stadiích významně zhoršují kvalitu života, v mnoha případech končí letálně, a tak logicky mohou ovlivnit celkovou i specifickou úmrtnost u sledovaných kohort.

U pracovníků exponovaných prachu křemene i u skupin osob s diagnostikovanou silikózou prokázala celá řada epidemiologických studií a metaanalýz zvýšené riziko úmrtí jak na zhoubná, tak i na nezhoubná onemocnění dýchací soustavy. Zvýšené riziko úmrtí na zhoubná onemocnění bylo prokázáno u rakoviny žaludku [17, 23], jícnu [23, 28], ledvin [15], jater [14], ale nejčastěji u rakoviny plic [1, 5, 7, 8, 12, 13, 14, 19, 24–27]. Výsledky publikovaných epidemiologických šetření potvrdily významné zvýšení mortality na rakovinu plic u pracovníků z různých výrobních odvětví, především u pracovníků v kamenolomech a rudných dolech, ve slévárnách a ocelárnách i u dělníků v keramickém průmyslu, sklárnách, štěrkovnách a pískovnách [1, 11, 21, 24, 25, 26]. Výstupy rozsáhlých metaanalýz prokázaly statisticky významné zvýšení rizika rakoviny plic u osob s potvrzenou silikózou ve srovnání s pracovníky exponovanými prachu s obsahem křemene, ale bez silikózy, u nichž bylo riziko nevýznamné [12, 19]. Hodnota prokázaného rizika úmrtí na rakovinu plic u souborů osob se silikózou byla v mnoha studiích 2–2,5krát vyšší ve srovnání s kontrolními populacemi [1, 7, 8, 24, 26, 27].

U osob s diagnostikovanou silikózou se na mortalitě na nezhoubné nemoci dýchacího systému (NNDS) nejčastěji podílela samotná silikóza [14, 22, 24], tuberkulóza [5, 8, 14, 16, 22, 24, 27] a chronická obstrukční plicní nemoc [4, 10, 22]. Významně vyšší úmrtnost na NNDS potvrdily výsledky rozsáhlé italské studie zahrnující téměř 15 tisíc osob, kde hodnota standardizovaného úmrtnostního indexu ve sledovaném souboru osob s odškodněnou silikózou byla 2,5krát vyšší ve srovnání s referenční populací a nejčastěji se jednalo o úmrtí na tuberkulózu a silikózu plic [14].

Cílem naší studie je srovnání příčin úmrtnosti u osob s odškodněnou formou silikózy uznanou v rozmezí let 1992–2001 a obecnou populací mužů ČR se zaměřením na maligní a nemaligní onemocnění dýchacího aparátu.

Soubor a metodika

Sledovaný soubor sestával ze 797 mužů vedených v Národním registru nemocí z povolání pro silikózu, která byla nově hlášena v rozmezí let 1992–2001. Jednalo se o bývalé zaměstnance hutí, rudných dolů, kamenolomů a keramického průmyslu, kteří pracovali v riziku prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého. Nejčastějšími profesemi byly horník-lamač (n = 199), hutník-slévač (n = 190), dělník při výrobě skla a porcelánu  (n = 122), dělník v kovovýrobě (n = 116), kameník (n = 101). Zbývajících 69 osob ve sledovaném souboru pracovalo v ojediněle se vyskytujících profesích. Základní informace o souboru byly získány z Národního registru nemocí z povolání.

Data o profesionální expozici poskytli pracovníci krajských hygienických stanic z dokumentace vedené o jednotlivých podnicích. Více než polovina osob v souboru pracovala ve 3. kategorii práce (51,6 %), asi třetina (31,0 %) ve 4. kategorii. Informace o délce expozice byly dostupné pro 86,5 % osob a informace o kategorii práce u 82,6 % osob ve sledovaném souboru. Index odhadu celoživotní expozice prachu křemene (IEE) byl vypočítán individuálně na základě doby expozice a úrovně expozice, která byla vyjádřena kategorií práce. Úroveň prašné expozice u kategorie práce nebyla specifikována hodnotou koncentrace, ale násobkem PEL, proto byl ke kalkulaci indexu odhadu celoživotní expozice prachu křemene použit koeficient – 3. kategorie = 2, 4. kategorie = 4.

Individuální informace o kouření sledovaných osob byly získány z oddělení nemocí z povolání, která silikózu diagnostikovala. V době odškodnění silikózy bylo ve sledovaném souboru 31 % kuřáků a ex-kuřáků, 19 % nekuřáků a u 50 % osob v souboru se nepovedlo informace o kouření objektivizovat.

Osobní a pracovní údaje sledovaného souboru byly propojeny s údaji z Národního registru obyvatel (datum a diagnóza úmrtí). Srovnání příčin úmrtnosti mezi sledovaným souborem a populací mužů ČR bylo provedeno výpočtem standardizovaného úmrtnostního indexu – SMR (standardized mortality ratio) pro pětileté věkové skupiny a 95% intervalu spolehlivosti (IS) za období 1992–2006 (vzorec 1). Nejmladší skupina byla ve věku 30–34 let, v nejstarší skupině byly osoby ve věku 85 a více let.

Vzorec 1. Výpočet standardizovaného úmrtnostního indexu (SMR)

O – počet zjištěných případů úmrtí
E – počet očekávaných případů úmrtí
i – sledované roky (1992–2006)
j – věková skupina (30–34, 35–40, ..., 85 a více)
a_ij – počet případů úmrtí v daném roce a dané věkové skupině osob ve sledovaném souboru
N_1ij – počet osob v daném roce a dané věkové kategorii ve sledovaném souboru
bij – počet případů úmrtí v daném roce a dané věkové skupině v neexponované české populaci
N_0ij – počet osob v daném roce a dané věkové kategorii v neexponované české populaci mužů

Pro hodnocení dat byl použit chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a výpočet OR (odds ratio) s 95% intervalem spolehlivosti. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Analýza dat byla provedena programem Stata v.9 [20].

Výsledky

Průměrný věk sledovaného souboru v době odškodnění silikózy byl 60,4 let, průměrná expozice 24,2 let. Z celkového počtu 797 mužů v období sledovaných let 1992–2006 zemřelo 335 osob (42,0 %), průměrný věk v době úmrtí byl 70,8 let (tab. 1). Počet sledovaných osob a počet úmrtí a v jednotlivých letech období 1992–2006 prezentuje obrázek 1.

Příčiny úmrtí u sledovaného souboru podle kapitol mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) s uvedením nejfrekventovaněji se vyskytujících diagnóz v jednotlivých skupinách jsou uvedeny v tabulce 2. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy a zhoubné novotvary. Z kardiovaskulárních nemocí byla příčinou úmrtí nejčastěji chronická ischemická nemoc srdce a akutní infarkt myokardu. Téměř polovinu úmrtí na zhoubné nádory tvořila rakovina průdušnice, průdušky a plíce. U více než 14 % osob bylo příčinou úmrtí onemocnění dýchacího systému, nejčastěji silikóza a chronická obstrukční choroba plic. Ve sledovaném souboru byla v 8 případech příčinou úmrtí tuberkulóza plic nebo jiná mykobakterióza.

Ve srovnání s obecnou populací mužů v ČR byla ve sledovaném souboru mužů se silikózou zjištěna více než 4krát vyšší úmrtnost na nezhoubné nemoci dýchacího systému a téměř 2,5krát vyšší úmrtnost na zhoubné novotvary průdušnice, průdušky a plic, což se ve svém důsledku odrazilo i na zvýšení celkové mortality. Celková mortalita na zhoubné novotvary byla významně ovlivněna úmrtností na ZNDS, které tvořily téměř polovinu všech úmrtí na zhoubné nádory. Významné zvýšení rizika úmrtí na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu ovlivnila především úmrtnost na samotnou silikózu, u které hodnota SMR dosáhla extrémních hodnot s ohledem na to, že její výskyt v běžné populaci je raritní. Ve srovnání s populací ČR bylo ve sledovaném souboru mužů se silikózou dále prokázáno 25krát vyšší riziko úmrtí na tuberkulózu plic a 2,5krát vyšší riziko úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) – tabulka 3.

U nejlehčí formy uznané silikózy, tedy silikózy s přihlédnutím k dynamice vývoje, nebyl pozorován významný rozdíl v celkové úmrtnosti, ani v úmrtnosti na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího systému ve srovnání s obecnou českou populací mužů (tab. 4). V nejpočetněji zastoupené kategorii osob se silikózou prostou s typickými RTG znaky byla prokázaná významně vyšší úmrtnost na zhoubné onemocnění průdušnice, průdušky a plic i nezhoubná onemocnění dýchací soustavy. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na zhoubný novotvar dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy nebyl ve sledovaném souboru pozorován. Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy podle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s obecnou českou populací. Zvláštní formou silikózy je silikóza ve spojení s aktivní tuberkulózou, u této formy nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v riziku úmrtí na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího systému ve srovnání s populací ČR. Významný vztah mezi kouřením a rizikem úmrtí na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy nebyl prokázán (tab. 4).

Ve srovnání s obecnou populací mužů bylo ve sledovaném souboru prokázáno významně vyšší riziko úmrtí na zhoubná i na nezhoubná onemocnění dýchacího systému bez ohledu na úroveň celoživotní expozice prachu křemene (tab. 5). Nejvyšší úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího aparátu byla zjištěna ve skupině osob s nejvyšší expozicí, a to více než 3krát vyšší ve srovnání s českou populací. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na NNDS v závislosti na úrovni prašné expozice nebyl pozorován. U chronické obstrukční plicní nemoci byla významně vyšší úmrtnost prokázána jen u skupiny osob s nejvyšší expozicí, kde byla hodnota SMR téměř 5krát vyšší ve srovnání s obecnou populací ČR. Proporce kuřáků mezi jednotlivými kategoriemi úrovně prašné expozice se významně neodlišovala (tab. 5).

Ve srovnání s obecnou populací mužů v ČR byla u sledovaného souboru mužů se silikózou potvrzena významně vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému u všech vybraných profesních skupin, nejvyšší hodnoty SMR byly zjištěny u profese kameník, dělník v kovovýrobě a hutník-slévač (obr. 2). Nejvyšší úmrtnost pro zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce byla ve srovnání s populací českých mužů prokázána u profese dělníka v kovovýrobě, horníka-lamače a hutníka-slévače (obr. 3). Významný vztah mezi kouřením a mírou rizika úmrtí na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu podle profesí nebyl zjištěn.

Ve sledovaném souboru 335 zemřelých osob  bylo 16 % nekuřáků, 15 % ex-kuřáků a 14 % kuřáků; u 55 % zemřelých osob v souboru se nepovedlo informace o kouření objektivizovat. Riziko úmrtí na zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce kuřáků bylo ve sledovaném souboru asi 4,5krát vyšší ve srovnání s nekuřáky (tab. 6). Významný rozdíl v úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchacího systému mezi kuřáky a nekuřáky ve sledovaném souboru nebyl prokázán (tab. 7). Výsledky prezentované v tabulkách 6 i 7 jsou však ovlivněny jak vysokým podílem chybějících dat o kouření, tak i malými počty pozorovaných případů úmrtí na příslušné skupiny diagnóz. Ve sledovaném souboru bylo 11 úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc – 1 nekuřák, 2 ex-kuřáci, 2 kuřáci a u 6 osob nebyla dostupná data o kouření. Vzhledem k uvedeným počtům případů nebylo možné realizovat analýzu úmrtí na CHOPN v závislosti na kouření ve sledovaném souboru.

Diskuse

Výsledky této studie prokázaly u souboru osob s odškodněnou silikózou významně vyšší úmrtnost na nezhoubná i zhoubná onemocnění dýchacího systému ve srovnání s populací mužů ČR. Toto zjištění je v souladu s výsledky celé řady epidemiologických studií, které se také zabývaly analýzou mortality výhradně u mužských kohort s odškodněnou silikózou [1, 5, 7, 8, 14, 16, 22, 24, 26, 27].

Úmrtnost na nezhoubná onemocnění respiračního systému byla ve sledovaném souboru 4krát vyšší ve srovnání s českou populací, což přibližně odpovídá výsledkům sledování osob se silikózou v Kalifornii – SMR = 3,8 [8]. Statisticky významné zvýšení úmrtnosti na NNDS prokázaly i další studie mužů s odškodněnou silikózou v Hongkongu – SMR = 5,95 [27], v Itálii – SMR = 2,5 [14], SMR = 6,0 [5], SMR = 8,9 [16] i v Německu – SMR = 10,1 [24]. Signifikantní zvýšení úmrtnosti na NNDS v našem souboru ovlivnila především úmrtnost na samotnou silikózu a tuberkulózu plic. Výskyt silikózy je v běžné populaci raritní, a proto hodnota standardizovaného úmrtnostního indexu byla podle očekávání velmi vysoká (SMR = 353,0; 95% IS 226,2–534,8). Vysoké hodnoty SMR byly prokázány i u jiných prací, které sledovaly muže s odškodněnou silikózou a úmrtnost na silikózu srovnávaly s národní populací, např. v Hongkongu – SMR = 458,5 [27] nebo v Německu – SMR = 208,7 [24]. Také u tuberkulózy plic bylo ve sledovaném souboru mužů se silikózou zjištěno vysoké riziko úmrtí – 25krát vyšší ve srovnání s populací ČR. Podobné výsledky publikovali italští autoři – SMR = 22,0 [5], SMR = 27,0 [16]. Významně vyšší úmrtnost v důsledku tuberkulózy plic u souborů silikotiků prokázala i celá řada dalších prací [8, 14, 22, 24, 27].

Podle výsledků epidemiologických studií až 15 % všech případů chronické obstrukční plicní nemoci v běžné populaci je dáváno do souvislosti s rizikovými faktory pracovního prostředí [2]. Úmrtnost na CHOPN tak významně ovlivňuje úmrtnost na NNDS u pracovníků exponovaných prachu s obsahem křemene [10]. V našem souboru mužů se silikózou bylo zjištěno 2,5krát vyšší riziko úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc ve srovnání s českou populací. Studie osob se silikózou v Hongkongu zjistila téměř 3násobně vyšší úmrtnost na CHOPN [22, 27]. Zvyšování úmrtnosti na CHOPN u osob v prašné expozici je modifikováno kouřením [10]. V naší studii nebylo možné realizovat analýzu úmrtí na CHOPN v závislosti na kouření vzhledem k malému počtu případů úmrtí na tuto diagnózu (11 osob) a vysokému podílu chybějících dat o kouření.

Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se v naší studii zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy podle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s českou populací. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na NNDS v závislosti na úrovni prašné expozice nebyl v naší studii pozorován. Naše výsledky byly v souladu s výsledky publikovanými Tse et al. [22], který zjistil významný nárůst mortality ve vztahu k závažnosti silikózy podle radiologického obrazu, ale významný vztah mezi úmrtností na NNDS a mírou prašné expozice neprokázal.

Maligní onemocnění dýchacích cest ve sledovaném souboru představují dvě diagnózy – zhoubný novotvar průdušnice a průdušek (C33) a zhoubný novotvar plic (C34). Úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic byla v našem souboru mužů se silikózou 2,5krát vyšší ve srovnání s populací ČR. Tento výsledek odpovídá výsledkům mnoha publikovaných prací, ve kterých se hodnota úmrtnostního indexu u rakoviny dýchacích cest a plic u souborů osob se silikózou pohybuje v rozmezí 2–2,5násobku ve srovnání s referenčními populacemi [1, 7, 8, 24, 26, 27].

Riziko úmrtí na zhoubný novotvar dýchacích cest a plic se v naší studii zvyšovalo s mírou prašné expozice a nejvyšších hodnot dosahovalo ve skupině osob s nejvyšší expozicí, a to více než 3krát vyšší ve srovnání s národní populací. Asociaci úmrtnosti na rakovinu dýchacích cest a plic a mírou prašné expozice také potvrdili italští autoři [16], naopak v jiných studiích uvedený vztah nebyl identifikován [7, 24, 27]. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na zhoubný novotvar dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy podle ILO klasifikace nebyl v naší studii pozorován, což je v souladu i s některými publikovanými pracemi [7, 27].

Nejvýznamnějším neprofesionálním faktorem ovlivňujícím úmrtnost na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu je kouření. Výsledky metaanalytické studie prokázaly pozitivní asociaci mezi kouřením a vznikem samotné silikózy [9] a celá řada jiných publikovaných epidemiologických studií potvrzuje kouření u pacientů s již diagnostikovanou silikózou plic za rozhodující faktor z hlediska vzniku rakoviny plic [1, 5, 9]. Kurihara a Wada [12] zjistili v rámci rozsáhlé metaanalýzy relativní riziko rakoviny plic u kuřáků se silikózou 4,5, zatímco u nekuřáků se silikózou pouze 2,2. Lacasse et al. [13] v rozsáhlé metaanalytické studii, která zahrnovala 31 publikovaných prací, prokázal 2,5krát vyšší úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic u osob exponovaných prachu křemene ve srovnání s referenčními populacemi. Po adjustaci na kouření se hodnota standardizovaného úmrtnostního indexu snížila na 1,6, ale výsledek zůstal statisticky významný [13]. Výsledky naší studie také potvrdily významně vyšší úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího systému ve skupině kuřáků ve srovnání s nekuřáky – u kuřáků bylo riziko úmrtí 4,5krát vyšší. Tento výsledek je však limitován vysokou proporcí chybějících dat o kouření, kdy v 55 % případů úmrtí nebyly informace o kouření dostupné. Brown [3] hodnotí vztah expozice křemene, kouření, silikózy a rakoviny plic jako komplexní vzájemnou interakci a uzavírá, že ukončení kouření je preventivním opatřením účinným jak v prevenci silikózy, tak i karcinomu plic u osob exponovaných prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého [3].

Kouření ovlivňuje i úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacích cest. Napřílad Tse et al. [22] ve své studii bezmála tří tisíc mužů s odškodněnou silikózou prokázal 8,5krát vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu ve srovnání s referenční skupinou, ale po adjustaci na kouření se riziko úmrtí snížilo 6násobně. V naší studii významný vztah mezi úmrtností na NNDS a kouřením nebyl nalezen, ale tento výsledek je ovlivněn vysokým podílem chybějících dat o kouření.

Slabinami této studie je vysoká proporce chybějících dat o kouření. Z uvedeného důvodu nebyla data o úmrtnosti na zhoubná i nezhoubná onemocnění dýchacího systému adjustována na nejvýznamnější modifikující faktor – kouření.

Závěr

Ve srovnání s obecnou českou populací byla ve sledovaném souboru mužů s uznanou silikózou zjištěna více než 4krát vyšší úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému a 2,5krát vyšší úmrtnost na rakovinu dýchacích cest a plic.

Úmrtnost na nezhoubná onemocnění dýchacího systému se zvyšovala se stupněm závažnosti silikózy dle ILO klasifikace a v kategorii komplikované silikózy byla víc než 8krát vyšší ve srovnání s obecnou českou populací. Významný trend nárůstu rizika úmrtí na NNDS v závislosti na úrovni prašné expozice nebyl pozorován. U chronické obstrukční plicní nemoci byla významně vyšší úmrtnost prokázána jen u skupiny osob s nejvyšší expozicí, kde byla hodnota SMR téměř 5krát vyšší ve srovnání s obecnou populací ČR. Statisticky signifikantní zvýšení úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchacího systému bylo prokázáno u všech vybraných profesních skupin, nejvyšší riziko bylo zjištěno u profese kameník (SMR = 6,6), dělník v kovovýrobě (SMR = 5,7) a hutník-slévač (SMR = 4,3). Významné zvýšení úmrtnosti na nezhoubná onemocnění dýchacího aparátu ovlivnila především úmrtnost na samotnou silikózu, jejíž výskyt v běžné populaci je raritní. Ve srovnání s populací ČR byla ve sledovaném souboru mužů se silikózou dále prokázána 25krát vyšší úmrtnost na tuberkulózu plic a 2,5krát vyšší úmrtnost na chronickou obstrukční plicní nemoc.

Úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacích cest a plic se zvyšovala s mírou prašné expozice a nejvyšších hodnot dosahovala ve skupině osob s nejvyšší expozicí, a to více než 3krát vyšší ve srovnání s populací mužů ČR. Významný trend nárůstu úmrtnosti na zhoubný novotvar dýchacího aparátu v závislosti na stupni závažnosti silikózy nebyl ve sledovaném souboru pozorován. Nejvyšší úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího aparátu byla prokázána u profese dělníka v kovovýrobě (SMR = 3,6), horníka-lamače (SMR = 3,3) a hutníka-slévače (SMR = 2,4). Ve sledovaném souboru byla úmrtnost na zhoubný novotvar dýchacího systému 4,5krát vyšší u kuřáků ve srovnání s nekuřáky. Pro nezhoubná onemocnění dýchacího systému nebyl tento vztah potvrzen.

Použité zkratky

Poděkování: Řešitelský tým děkuje všem zúčastněným kolegům z hlásicích center a krajských hygienických stanic v rámci celé ČR, kteří se podíleli na sběru dat a podkladů pro řešení tohoto projektu.

Studie vznikla v rámci grantového úkolu IGA MZ ČR č. 8556-5: Longitudinální prospektivní studie rizika nádorových onemocnění u pracovníků exponovaných prachu s obsahem krystalické formy oxidu křemičitého v ČR (2005 – 2009).

Došlo dne 19. 10. 2010.
Přijato do tisku dne 25. 10. 2010.

Kontaktní adresa:
MUDr. Anna Šplíchalová, PhD.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Partyzánské nám. 7
702 00 Ostrava
e-mail: anna.splichalova@zn.cz