Závažná onemocnění u seniorů a závratě

Súhrn

Cílem výzkumu bylo zjistit vztah závrati k vybraným závažným onemocněním u seniorů – cévní mozková příhoda (CMP), infarkt myokardu (IM) a diabetes mellitus (DM).

Data byla sbírána od roku 2011 do roku 2014 v otorinolaryngologických ambulancích Karvinska. Vyšetření každého pacienta sestávalo z odebrání anamnézy a základních údajů potřebných pro další zpracování dat. Anamnéza byla odebrána formou dotazníku. Zkoumaný soubor zahrnoval 10 992 osob. Data byla zpracována podle metodiky Americké geriatrické společnosti (AGS) a podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Pro účely srovnání byli proto respondenti rozděleni podle věku podle WHO a AGS.

Výsledky byly vkládány do programu EpiData 3.1 a následně převedeny do programu Microsoft Excel. Byly použity metody popisné a induktivní statistiky. Statistické testy byly vyhodnoceny na hladině významnosti 5 %. Pro měření síly závislosti dvou kategoriálních veličin byl použit Pearsonův koeficient. Data jsou prezentována v tabulkách a grafech.

U seniorů hodnocených podle WHO a AGS byla prokázána statistická závislost závratí a cévní mozkové příhody, infarktu myokardu a diabetes mellitus. Nejvyšší významnost byla nalezena u CMP, menší u IM a nejmenší u DM. Při kombinaci výskytu jednotlivých onemocnění se statistická významnost zvýšila. Nejvyšší významnost byla zjištěna u kombinace CMP a IM, nižší u kombinace CMP a DM. Při výskytu všech tří onemocnění se statisticky nejvýznamněji zvýšila pravděpodobnost výskytu závratí.

Klíčová slova:
závrať – stáří – cévní mozková příhoda – infarkt myokardu – diabetes mellitus

ÚVOD

U nemocného seniora je důraz kladen na léčbu nemoci, která jej ohrožuje na životě a zatím méně je řešena problematika disability, poruch soběstačnosti, kvality života, křehkosti, multimorbidity a dalších [6]. Podle Ekwala je závrať velmi častou stížností a její frekvence se s věkem zvyšuje. Závratěmi trpí v běžné populaci až deset procent nemocných, v nejvyšší věkové kategorii udává závrať každý druhý senior. Jsou hendikepující nejen následkem nepříjemných pocitů, ale také tím, že vedou ke snížení úrovně aktivity a kvality života [3].

Cílem práce bylo zjistit ve vybrané oblasti České republiky u seniorů vztah závrati k vybraným závažným onemocněním, jako je cévní mozková příhoda, infarkt myokardu a diabetes mellitus.

SOUBOR A METODIKA

Charakteristika souboru

Do souboru byli zařazeni respondenti z databáze epidemiologické a genetické studie sluchových vad, realizované v rámci grantového projektu NT12246-5/2011 IGA MZ ČR. Bylo vyšetřeno celkem 11 020 osob starších 18 let, které souhlasily se zařazením svých údajů do studie, přičemž žen bylo 5 851 a mužů 5 169. Z celkového počtu 11 020 osob jich 28 nevyplnilo údaj o závrati. Pro další hodnocení závratí bylo zařazeno 10 992 osob.

Data byla zpracována podle metodiky Americké geriatrické společnosti (AGS) i podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Za seniora WHO považuje obyvatele od 60 let výše, zatímco AGS od 65 let výše. WHO rozděluje seniory do 3 skupin, zatímco AGS do 4 skupin. Pro účely tohoto srovnání byli proto respondenti rozděleni podle věku podle WHO a podle AGS.

Metoda sběru a zpracování dat

Výsledky provedených vyšetření byly vloženy do programu EpiData 3.1 a následně převedeny do programu Microsoft Excel, ve kterém byly statisticky zpracovány. Byly použity metody popisné a induktivní statistiky. Statistické testy byly prováděny na hladině významnosti 5 % (p = 0,05). Pro měření síly závislosti dvou kategoriálních veličin byl použit Pearsonův koeficient. Data jsou prezentována v tabulkách a grafech vytvořených v programu Microsoft Excel.

Organizace výzkumu

Sběr dat probíhal v letech 2011–2014 v otorino­laryngologických ambulancích průmyslové ­aglomerace Karvinska. Vyšetření každého pacienta sestávalo z odebrání anamnézy a základních údajů potřebných pro další zpracování dat. Anamnéza byla odebrána formou dotazníku, sestaveného pro potřeby grantového projektu. Součástí dotazníku byl také informovaný souhlas pacienta s využitím získaných osobních údajů pro účely výzkumu. Získaná data byla zpracována v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

VÝSLEDKY

Práce je věnována seniorům, proto dále hodnotíme věkové kategorie seniorů podle Světové zdravotnické organizace a Americké geriatrické společnosti. Podle WHO je seniorů ženského pohlaví v jednotlivých kategoriích stáří 60 % respondentů, mužů je 40 %. Podle AGS je žen seniorek v jednotlivých kategoriích stáří 61 % respondentů, mužů je 39 %. Podle věkové klasifikace podle AGS je patrný rozdíl proti souboru rozdělených do věkových kategorií podle WHO. Americká geriatrická společnost využívá desetiletou periodizaci stáří.

Rozdělení respondentů se závratí podle rozdělení věku podle WHO je znázorněno v tabulce 1 a AGS v tabulce 2. V tomto souboru je patrný rozdíl proti souboru pacientů rozdělených do věkových kategorií podle WHO. Podle věkové klasifikace podle WHO z celkového počtu 10 992 respondentů trpělo závratí 3 260 osob. 21 % respondentů bylo ve věku 59 let a méně, 35 % ve věku 60–74 let, 43 % ve věku 75–89 let a 68 % ve věku 90 let a více. Podle věkové klasifikace podle AGS z celkového počtu 10 992 respondentů uvedlo závratě 26 % mladších 64 let. Ve věku 65–74 let bylo 35 %, ve věku 75–84 let bylo 41 %, ve věku 85–94 let bylo 53 % respondentů. Pouze 10 respondentů bylo starších 95 let.

Výskyt závratí a sledovaných onemocnění v osobní anamnéze podle WHO

V souvislosti se závratí byla hodnocena závažná onemocnění v osobní anamnéze, a to cévní mozková příhoda (CMP), infarkt myokardu (IM), diabetes mellitus (DM). Tato anamnestická data v dotazníku vyplnil menší počet respondentů a jsou v závislosti na věku podle WHO uvedena v tabulce 3. V tomto souboru bylo celkem 789 respondentů, 42 % respondentů, kteří trpí závratí, z toho 6 % respondentů mělo cévní mozkovou příhodu.

V souboru závratí a infarktu myokardu bylo 839 respondentů, 42 % respondentů uvedlo v dotazníku závratě, přičemž 7 % respondentů mělo i infarkt myokardu.

Hodnocení souboru respondentů v souvislosti s výskytem závratí a diabetes mellitus podle WHO je následující: soubor zahrnoval 839 respondentů. Z toho 41 % trpělo závratí a 16 % respondentů uvedlo současný výskyt diabetu i závratě.

Výskyt závratí a sledovaných onemocnění v osobní anamnéze podle AGS

Výskyt závrati spolu s cévní mozkovou příhodou v osobní anamnéze v závislosti na věku podle AGS uvádí tabulka 4. Závratě uvádělo celkem 44 % respondentů a 7 % respondentů uvedlo, že trpí závratí a v osobní anamnéze uvedli i cévní mozkovou příhodu.

Dále byl sledován výskyt závrati spolu s infarktem myokardu (viz tab. 4). Zde bylo 685 respondentů. Z toho 44 % respondentů uvedlo závrať a 8 % respondentů uvedlo v dotazníku závrať i infarkt myokardu, zatímco infarkt myokardu bez závrati uvedlo 36 % respondentů.

Senioři hodnocení podle AGS ve spojitosti vý­skytu závratí a diabetes mellitus jsou uvedeni rovněž v tabulce 4. Seniorů hodnocených podle AGS, kteří uvedli údaj o diabetes mellitus, bylo 686. 44 % respondentů trpělo závratí a 17 % respondentů uvedlo současně závrať a cukrovku. Diabetes mellitus bez závrati uvedlo 27 % respondentů.

Výskyt závratí v kombinaci sledovaných onemocnění v osobní anamnéze podle WHO

Závažná onemocnění typu CMP, IM, DM se mohou kombinovat, proto byla v tabulkách 5 a 6 hodnocena tato kombinace. Tabulka 5 zobrazuje výskyt CMP, IM a závratí v anamnéze hodnocených podle rozdělení věku WHO. Těchto respondentů bylo celkem 636, z nichž 39 % uvedlo závratě a z toho 2 % uvedlo onemocnění cévní mozkovou příhodou i infarkt myokardu.

Následně jsou uvedeny výsledky hodnocení kombinace onemocnění CMP, DM a závratí. Z 532 respondentů uvedlo závratě 38 %, tj. 201 respondentů. Jen 5 % respondentů uvedlo zmíněnou kombinaci onemocnění. Naopak 33 % uvedlo pouze cévní mozkovou příhodu a cukrovku bez závratí.

V poslední řadě uvádíme hodnocení všech tří typů závažných onemocnění a závratí u seniorů podle WHO. Ze 460 respondentů 36 % uvedlo v dotazníku závratě a jen 2 % respondentů uvedla spojitost s onemocněními typu mozkové příhody, infarktu myokardu a diabetu.

Výskyt závratí v kombinaci sledovaných onemocnění v osobní anamnéze podle AGS

Tabulka 6 shrnuje výskyt onemocnění typu CMP, IM, DM a závratí podle AGS. Při hodnocení CMP a IM hodnocený soubor zahrnoval 503 respondentů, 42 % respondentů uvádělo závratě a z toho 3 % mělo kombinaci onemocnění typu CMP, IM se závratí. Naopak 39 % udalo cévní mozkovou příhodu a infarkt myokardu, ale nestěžovalo si na závratě.

Při sledování závratí, CMP a DM u seniorů podle AGS bylo celkem 424 respondentů. Závrať uvedlo 39 % a v kombinaci onemocnění CMP a DM a závratí 5 % respondentů, stejně jako při hodnocení seniorů podle WHO. Naopak 34 % uvedlo pouze cévní mozkovou příhodu a cukrovku bez závrati.

Onemocnění typu CMP, IM, DM ve spojitosti se závratěmi u seniorů podle AGS je následující. Z respondentů, kteří vyplnili údaj o CMP, DM a IM, udávalo závrať 38 % z nich. Pouze 3 % respondentů z 344 trpělo závratí a měli v anamnéze jak diabetes mellitus, tak infarkt myokardu i cévní mozkovou příhodu.

Vyhodnocení hypotéz

Pearsonův koeficient asociace pro závratě a CMP je 0,072 u seniorů podle WHO a 0,078 podle AGS. Na hladině významnosti 5 % bylo statistickým testem nezávislosti prokázáno, že CMP má vliv na závratě u seniorů podle WHO i podle AGS. Závratě a CMP u seniorů jsou na sobě statisticky závislé, podle WHO p-value 0,044 a podle AGS p-value 0,049.

Pearsonův koeficient asociace pro závratě a IM je 0,094 u seniorů podle WHO a 0,083 podle AGS. Na hladině významnosti 5 % bylo statistickým testem nezávislosti prokázáno, že IM má vliv na závratě u seniorů. Závratě a IM u seniorů podle WHO i AGS jsou na sobě statisticky závislé, p-value 0,007 a podle AGS p-value 0,030.

Pearsonův koeficient asociace pro závratě a DM u seniorů podle WHO je 0,110 a podle AGS 0,120. Na hladině významnosti 5 % bylo statistickým testem nezávislosti prokázáno, že DM má vliv na závratě u seniorů podle WHO i AGS. Závratě a DM u seniorů jsou na sobě statisticky závislé, podle WHO p-value 0,001 a pro AGS p-value 0,002.

Pearsonův koeficient asociace pro závratě, CMP a IM u seniorů podle WHO je 0,085 a podle AGS je 0,097. Na hladině významnosti 5 % bylo statistickým testem nezávislosti prokázáno, že prodělané CMP a IM u seniorů podle WHO i AGS mají vliv na závratě. Závratě a CMP s IM u seniorů jsou statisticky závislé, podle WHO p-value 0,032, podle AGS p-value 0,030.

Pearsonův koeficient asociace pro závratě, CMP a DM u seniorů podle WHO je 0,109 a podle AGS je 0,127. Na hladině významnosti 5 % bylo statistickým testem nezávislosti prokázáno, že prodělané CMP a DM u seniorů podle WHO i AGS mají vliv na závratě. Závratě a CMP s DM u seniorů jsou statisticky závislé. Dle WHO je p-value 0,012 a dle AGS je p-value 0,009.

Pearsonův koeficient asociace pro závratě, CMP, IM a DM u seniorů dle WHO je 0,094 a dle AGS 0,110. Na hladině významnosti 5 % bylo statistickým testem nezávislosti prokázáno, že prodělané CMP, IM spolu s diabetes mellitus mají vliv na závratě u seniorů podle WHO i podle AGS. Závratě a CMP, IM s DM u seniorů jsou statisticky závislé, p-value 0,044 a podle AGS je p-value 0,037.

DISKUSE

Věk 65 let se považuje za počátek stáří, ale biologický věk nemusí korelovat s věkem kalendářním. Například předčasné stárnutí může být spojeno s chorobami, které se běžně vyskytují až ve stáří. S narůstajícím věkem přibývá chronických chorob a různých potíží a problémů, které způsobují určité funkční poruchy [1]. S přibývajícím věkem se zpravidla zvyšuje důležitost, kterou člověk přikládá svému zdraví. Zdraví může mít v osobním životě hodnotu cílovou, ale může být i nutnou podmínkou k dosažení cílů [9].

Prevalence závratí u lidí nad 60 let dosahuje 30 % a vzhledem ke stárnutí světové populace se počet pacientů se závratí rychle zvyšuje [4]. Podle věkové klasifikace podle WHO jsou za seniory považovány osoby starší 60 let [2]. Podle této klasifikace trpělo do 59 let závratí 21 % respondentů. AGS za stáří považuje věk 65 a více let. Tento 5letý rozdíl se projevuje zvýšenou prevalencí závratí u osob mladších 64 let o 5 %, oproti hodnocení podle WHO. V dalších věkových kategoriích je prevalence podle obou klasifikací přibližně stejná a liší se až v nejvyšší věkové kategorii. U 90- a víceletých podle WHO je výskyt závrati 68%. Zatímco podle AGS u nejvyšší věkové kategorie, která začíná od 95 let, je 100%. Rozdílná klasifikace věku v krajních etapách seniorského věku podle WHO a AGS se odráží v rozdílné prevalenci závratí v těchto krajních věkových etapách.

Poruchy rovnováhy u starších lidí představují významný problém ve veřejném zdravotnictví. U starších pacientů se závratě projevují různě. V porovnání s mladými lidmi, mají senioři tendenci podceňovat rotační závrať, nestabilitu a další nespecifické závratě. Většina trpí chronickými onemocněními, při kterých se závrať může také vyskytovat [4].

Podle obou věkových klasifikací, jak podle WHO, tak podle AGS, jsou výskyt závrati a cévní mozková příhoda v osobní anamnéze na sobě statisticky závislé. Častěji se vyskytuje závrať u respondentů s CMP. Více než polovina respondentů našeho souboru trpěla závratí po prodělané CMP. Ke shodným číslům došla i studie Hannsona et al. z roku 2014. Jejich soubor byl méně početný, avšak zaznamenali obdobný, tedy 55% výskyt závratí po prodělané CMP. Studie dále prokázala, že u žen existuje větší riziko vzniku závratí. V kontextu těchto potíží, byl nalezen velmi zajímavý vztah, který odhalila velká tchajwanská studie Lee et al. z roku 2012. V ní bylo prokázáno, že pacienti propuštění z hospitalizace kvůli potížím s vertigem v budoucnu vykazovali, oproti pacientům bez vertiga, významný narůst výskytu cévních příhod.

Výskyt závrati a infarktu myokardu je na sobě rovněž statisticky závislý. Statistická závislost závrati a IM je vyšší u klasifikace podle AGS než WHO. Naše data se shodují s velkou přehledovou studií Newmana-Tokera et. al. z roku 2008. Zde shrnuli několik studií s celkovým počtem 1659 pacientů s kardiovaskulárními potížemi (IM, ortostatická hypotenze nebo synkopa). 63 % z těchto pacientů vykazovalo závrativé stavy.

Dále byla zjištěna statistická závislost závrati a cukrovky. Závrať se vyskytuje častěji u respondentů s DM. K podobným výsledkům došli i Chávez-Delgado et al. v roce 2012. V obdobném designu výzkumu se vyskytoval diabetes spolu s vertigem téměř v 50 % případů.

Vztah závrati v kombinaci se 2 závažnými onemocněními, a to CMP a IM, stejně jako CMP a DM byl statisticky významný. Závrať se vyskytovala častěji u respondentů s CMP a IM i u pacientů s CMP a DM. Výskyt závrati v kombinaci se 3 závažnými onemocněními, a to CMP, IM a DM, jsou rovněž na sobě statisticky závislé. Závrať se vyskytuje častěji u respondentů, kteří prodělali CMP a IM a léčí se s DM. Stejnou tendenci výskytu onemocnění v souvislosti se závratí zaznamenali Chávez-Delgado et al. (2012). Hodnotili vztah jiných onemocnění (systémové arteriální hypertenze, diabetu a dyslipidémie). Došli k závěru, že kombinace vybraných chronických systémových onemocnění významně zvyšuje riziko závrativých stavů. Největší riziko vertiga bylo obdobně zjištěno u kombinace všech 3 zmíněných onemocnění.

Z výsledků vyplývá spojitost chronických systémových onemocnění, jejich následných příznaků a projevů (CMP, IM) při řízení rovnováhy. V dnešní době je prokázána věková závislost závratí, stejně jako multifaktoriální provázanost těchto potíží. WHO si je vědoma tohoto světového „problému“ a vnímá jej jako výzvu 21. století.

Jednotlivé příznaky chronických metabolických, vaskulárních aj. onemocnění vedoucí k vestibulokochleárním i neurologickým postižením seniorů bývají často podceňovány a přehlíženy. Zejména pokud se jedná o změny funkčního charakteru. Následné komplikace zdravotního stavu v rámci multimorbidity seniorů se obtížně ovlivňují. Závažné symptomy způsobené vestibulární dysfunkcí vedou k disabilitě, omezení fyzicko-sociál­ních aktivit a celkové kvality běžného denního života. Preventivní opatření, multioborová spolupráce a multioborový přístup ke geriatrickým pacientům se závratí je nezbytností.

ZÁVĚR

U seniorů hodnocených podle Světové zdravotnické organizace i Americké geriatrické společnosti byla prokázána statistická závislost závratí a cévní mozkové příhody, infarktu myokardu a diabetes mellitus. Nejvyšší významnost byla nalezena u CMP, menší u IM a nejmenší u DM. Ale pokud kombinujeme jednotlivá onemocnění, pak se statistická významnost zvyšuje. Nejvyšší je u kombinace CMP a IM, nižší je u kombinace CMP a DM. Jestliže trpěl respondent všemi třemi onemocněními, statisticky významně se zvýšila pravděpodobnost výskytu závratí.

Poděkování

Práce byla realizovaná v rámci grantového projektu číslo NT12246-5/2011 IGA MZ ČR.

Do redakce došlo dne 18. 1. 2016.

Do tisku přijato dne 28. 1. 2016.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Eva Mrázková Ph.D.

Opavská 6116

708 00 Ostrava

e-mail: orl.centrum@centrum.cz