Motivační dotazník jako intervenční a diagnostický nástroj
Autori:
K. Nešpor 1; A. Scheansová 2; H. Karbanová 2
Pôsobisko autorov:
Psychiatrická léčebna Bohnice
Ředitel: MUDr. Martin Hollý
1; Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Ředitel: MUDr. Zdeněk Hadra
2
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2009; 89(1): 46-50
Kategória:
Diagnostika
Súhrn
Předkládáme původní Motivační dotazník jako intervenční nástroj, který navíc mapuje strukturu motivace respondenta k překonání návykové nemoci. Dotazník jsme administrovali 77 respondentům, kteří se léčili pro návykovou nemoc. Typická motivační struktura tohoto souboru vypadala následovně:
vztahy (69 %), duševní zdraví (67 %), životní úroveň (57 %), pracovní oblast (48 %), tělesné zdraví (36 %), právní záležitosti (27 %).
Dotazník je vhodný zejména k posílení motivace v úvodu léčby. Nabízíme i další různé možnosti jeho použití, včetně využívání při skupinové a hromadné terapii.
Klíčová slova:
léčba závislosti, dotazník, motivace, prevence recidiv, bažení (craving).
Posilování motivace patří při léčbě návykových nemocí k nejzajímavějším a nejúčinnějším technikám. Tento postup se nejprve začal používat při léčení závislosti na tabáku, ukázalo se však, že je účinný i u jiných návykových nemocí, včetně závislosti na alkoholu a patologického hráčství (1, 2, 3, 6).
Následující dotazník jsme vyvinuli primárně jako intervenční nástroj. Hlavním cílem při vytváření Motivačního dotazníku bylo během jeho vyplňování posílit motivaci k překonání návykové nemoci. Dotazník také poskytuje respondentovi bezprostřední informaci o struktuře jeho motivace. Podstatné tedy je, že při vyplňování dotazníku si respondent lépe uvědomí důležité pozitivní i negativní důvody ke změně. Dotazník navíc zjišťuje specificky významné motivační oblasti, s nimiž pak může terapeut pracovat např. během rozhovoru, který navazuje na vyplnění dotazníku. V praxi jsme také nechali nově přicházejícího pacienta vyplnit Motivační dotazník a rozhovor jsme zahajovali diskusí nad výsledky. Domníváme se, že se snížila rezistence a naopak zvýšila ochota k pozitivní změně.
Materiál a metody
Náš soubor tvořilo 77 respondentů léčených ústavně pro návykovou nemoc nebo docházejících na socioterapeutický klub a ambulantní skupinu.
Celkový počet 77, z toho muži 73, ženy 4 (z toho jedna operovaná transsexuálka), průměrný věk 37,8, SD=11,0.
- 43 osob se jednalo o závislost na alkoholu,
- 3 osob o závislost na alkoholu v kombinaci s jinou látkou,
- 14 osob o závislost na nealkoholové droze,
- 14 osob o patologické hráčství, a
- 3 o patologické hráčství v kombinaci se závislostí na psychoaktivní látce.
Délka abstinence před vyplněním dotazníku se pohybovala od 0 dní až do 9 let, x=204,7 dní, SD=555,5, medián činil 45 dní.
Respondenty jsme nechali vyplnit původní dotazník, který uvádíme v příloze. Dotazník je sestaven tak, aby ho laik dokázal snadno vyhodnotit. Každá ze sekcí dotazníku má stejný počet otázek (tj. 18 otázek), což usnadňuje srovnání výsledků v různých oblastech.
Výsledky
Výsledky shrnujeme v tabulce 1.
Odděleně jsme spočítali celkové motivační skóre 16 respondentů, kteří v době vyplnění dotazníku abstinovali déle než 90 dní. Je zajímavé, že jejich celkové motivační skóre činilo v průměru x=66,3 (SD=12,3). Tyto hodnoty jsme porovnali se skupinou respondentů abstinujících kratší dobu než 30 dní. Motivační skóre textu skupiny činilo v průměru 54,6 (SD=18,5). Rozdíl mezi oběma skupinami byl statisticky vysoce signifikantní.
Diskuse
Motivační dotazník není nástrojem na kvantitativní měření motivace. Tento dotazník slouží spíše mapování jejího rozložení v různých oblastech života. Lze si např. představit situaci, kdy motivace respondenta vychází pouze z jediné motivační oblasti (např. vztahů), je však velmi silná. Je ovšem možná i situace opačná, kdy motivace vychází z více oblastí, ale je relativně slabá.
I tak dosahuje průměrné celkové motivační skóre respondentů abstinujících více než 90 dní vyšší hodnoty, než je průměr celého souboru. Předpokládáme, že by se mohlo mimo jiné jednat o vliv léčby, anebo účasti ve svépomocné organizaci. Pro tuto hypotézu ovšem nemáme důkazy.
Motivační dotazník považujeme za užitečný intervenční nástroj, který navíc mapuje strukturu motivace respondenta k překonání návykové nemoci.
Možnosti využití Motivačního dotazníku zahrnují mimo jiné:
Úvod léčby.
Toto období je pro většinu závislých nejobtížnější a spadá sem také největší počet předčasných ukončení léčby. Posilování motivace je zde proto zvláště potřebné.
Mapování motivace.
Výsledky pak terapeut využije v navazujícím motivačním rozhovoru. Typicky se to děje kladením vhodných doplňujících otázek, které se týkají pro respondenta významných motivačních oblastí.
Zastavení recidivy.
Tím se sníží riziko přechodu do nepříznivého motivačního stadia, jímž je prekontemplace (nestojí o změnu), nebo kontemplace (váhá se změnou). Naopak to usnadní zastavení recidivy. Práce s motivací (zejména negativní) navíc mírní craving, neboli bažení (4, 5). Dotazník lze také použít jako úvod k intervenci. Např. vyplnění dotazníku patrně posílí motivaci a usnadní např. předání do terapeutické komunity k dlouhodobému pobytu.
Dlouhodobé udržování abstinence.
U dlouhodobě abstinujících craving zpravidla slábne a zlepšuje se sebeovládání. Může také ale slábnout motivace, protože závislý zapomíná na minulé problémy, a pokrok, jehož dosáhl, začne považovat za samozřejmý. Proto je vhodná nějaká forma dlouhodobé ambulantní léčby a práce s motivací, včetně tohoto dotazníku.
Motivační dotazník je možné také použít při skupinové nebo hromadné terapii, kdy terapeut otázky čte, respondenti si výsledky zaznamenávají. Následně se o výsledcích diskutuje. Je možné např. vyzvat ty, kdo měli více jak devět kladných odpovědí v určité oblasti, aby o svých problémech hovořili. Skupinovou práci s Motivačním dotazníkem jsme končili spíše optimisticky laděnou diskusí o tom, jak situaci v jednotlivých oblastech zlepšit.
Závěr
Předkládáme původní Motivační dotazník a nabízíme možnosti jeho využití při individuální i skupinové práci s lidmi, kteří se léčí pro návykovou nemoc. Dotazník lze volně šířit a budeme rádi, když ho kolegové budou používat a sdělí nám své zkušenosti s ním. Tento text včetně dotazníku je volně ke stažení na adrese www.drnespor.eu/motdot18.doc.
Autoři děkují paní Kateřině Bubeníčkové za pomoc při zpracování dat.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice
181 02 Praha 8
E-mail: nespor.k@seznam.cz
www.drnespor.eu
www.youtube.com/drnespor
Motivační dotazník pro ty, kdo překonávají návykovou nemoc
Cílem tohoto dotazníku je, abyste lépe porozuměl/a své návykové nemoci a posílil/a motivaci k jejímu překonání. Dotazník vám také umožňuje zmapovat vaši motivaci a zjistit, z kterých oblastí života vychází.
Zakroužkujte odpověď „ano“ nebo „ne“ podle toho, která je blíže pravdě. Pak sečtěte kladné odpovědi v jednotlivých sekcích a jejich počty zaneste do tabulky na konci dotazníku.
Součty kladných odpovědí v jednotlivých sekcích zaneste do tabulky. Z oblastí, kde je nejvyšší počet odpovědí „ano“, vychází vaše nejsilnější motivace k překonání návykového problému.
Sečtěte kladné odpovědi ve všech sekcích a získáte celkové motivační skóre. To se může hodit např. při porovnání výsledků s časovým odstupem:
Sem můžete ještě doplnit své poznámky a postřehy:
Štítky
Praktické lekárstvo pre deti a dorast Praktické lekárstvo pre dospelýchČlánok vyšiel v časopise
Praktický lékař
2009 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Léčba chronických ran u seniorů pod vedením geriatra
- Péče o výživu nedonošeného novorozence po propuštění z nemocnice
- Současné možnosti péče o pacienty s epilepsií
- Zánět středního ucha u dětí