Spokojenost a celková kvalita života BRCA pozitivních žen po profylaktických výkonech

Súhrn

Úvod:
Z celkového počtu karcinomů prsu a ovaria je 5–10 % podmíněno geneticky a za většinu těchto nádorových onemocnění je zodpovědná mutace BRCA genu. Ženy s touto mutací mají celoživotně zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu a ovaria. Vzhledem k tomuto riziku si vyžadují intenzivní lékařskou péči, která mimo jiné spočívá v chirurgické prevenci. Jedná se o profylaktickou bilaterální mastektomii a profylaktickou bilaterální salpingo-ooforektomii, které nepochybně snižují riziko vzniku karcinomu. Cílem tohoto souhrnného sdělení je informovat zdravotníky, ale také laickou veřejnost o spokojenosti BRCA pozitivních žen s rozhodnutím podstoupit tyto profylaktické výkony a o jejich vlivu na sexualitu, menopauzální symptomy, psychiku a celkovou kvalitu života.

Metoda:
Vyhledávání studií zabývajících se vlivem profylaktických operací na život žen s prokázanou BRCA mutací.

Výsledky:
Obecně můžeme říci, že po profylaktických výkonech dochází k určitým změnám, ale celková kvalita života se nemění. Jak po profylaktické bilaterální mastektomii, tak po profylaktické bilaterální salpingo-ooforektomii dochází k významnému snížení úzkosti a strachu z rakoviny, které přináší ženám velkou psychickou úlevu. Profylaktickou bilaterální salpingo-ooforektomií dochází u premenopauzálních žen k předčasné menopauze a s ní spojeným výskytem menopauzálních symptomů. Některé z nich se dají významně redukovat hormonální substituci, ta je však neodstraní úplně. U postmenopauzálních žen nebylo pozorováno zhoršení menopauzálních symptomů, a nebo jen minimálně. Po bilaterální mastektomii byly pozorovány zejména problémy související se vzhledem. V obou případech byly pozorované také sexuální obtíže.

Závěr:
Zdá se, že úleva týkající se snížení rizika vzniku karcinomu je tak veliká a pro ženy natolik důležitá, že převyšuje ostatní negativní dopady těchto profylaktických výkonů.

Klíčová slova:
BRCA1/2 mutace – karcinom prsu – karcinom ovaria – profylaktická bilaterální salpingo-ooforektomie – profylaktická bilaterální mastektomie

Úvod

Z celkového počtu nádorových onemocnění prsu a ovarií je 5–10 % podmíněno geneticky. Jedná se o hereditární karcinomy, které se v porovnání se sporadicky se vyskytujícími nádory typicky manifestují v mladším věku a většinou u několika členů jedné rodiny. Z celkového počtu hereditárních karcinomů prsu a ovarií je 80–90 % podmíněno mutacemi BRCA genů - BRCA1 a BRCA2. BRCA gen je tumor supresorový gen, který se uplatňuje v regulaci buněčného cyklu a mechanismů odpovědných za opravu zlomů v DNA. Je zodpovědný za stabilitu genomu. V případě mutace obou alel genu dochází k nestabilitě genomu a nekontrolovanému buněčnému dělení. Ženy s mutací BRCA1/2 genu mají celoživotně zvýšené riziko vzniku ovariálního karcinomu, karcinomu tuby a prsu, ale také peritonea. Celoživotní riziko karcinomu prsu u BRCA1 a BRCA2 mutace se pohybuje v rozmezí 40–85 %, pro ovariální karcinom 20–50 % u BRCA1 a 15–20 % u BRCA2 [1]. Celoživotní riziko karcinomu prsu v běžné populaci je 12 % a ovariálního karcinomu 1,3 % [2]. Vzhledem ke zmíněnému riziku vyžadují tyto ženy intenzivní péči. Ta spočívá v dispenzarizaci, chemoprevenci a chirurgické prevenci.

Doporučení pro dispenzarizaci karcinomu prsu u žen s hereditární zátěží jsou následovná: samovyšetření prsů 1x měsíčně od 18 let, celkové fyzikální vyšetření onkologem 1x ročně od 25 let nebo dříve, ultrazvukové vyšetření prsů 1x ročně od 25 let nebo dříve, NMR prsů 1x ročně od 25 let nebo dříve a vhodné je pokračovat do věku 60 let, mamografie 1x ročně od 30 let, vhodná je startovní mamografie ve 25 letech [3]. Možnosti ovariálního screeningu jsou v současnosti omezené. Jedinou efektivní metodou, která vede ke snížení rizika karcinomu ovaria, je chirurgická prevence, bilaterální salpingo-ooforektomie. Alternativou do doby provedení profylaktické operace je periodické sledování, které spočívá ve vyšetření nádorového markeru CA125 každých 4–6 měsíců od 20 let, přičemž důraz se klade na trend a ne na aktuální hodnotu. Dále je to expertní onkogynekologický ultrazvuk prováděný na specializovaném pracovišti od 20 let každých 4–6 měsíců, gynekologické vyšetření 1x ročně nejpozději od 25 let [4]. Se začátkem periodického sledování se začíná event. o 10 dříve, než byl věk nejmladšího člena rodiny v době diagnózy karcinomu.

Mezi rizika-redukující zákroky patří profylaktická bilaterální mastektomie (PBM) a profylaktická bilaterální salpingo-ooforektomie (PBSO) s hysterektomií nebo bez ní. PBM u BRCA pozitivních žen redukuje riziko karcinomu prsu přibližně o 90 % [5]. PBSO redukuje riziko ovariálního karcinomu u BRCA nosiček o 96 % a riziko karcinomu prsu o 53 %. Nicméně pořád zde existuje reziduální riziko primárního peritoneálního karcinomu, které se pohybuje mezi 2–4 % [6,7]. Zatímco profylaktickou mastektomii může žena podstoupit kdykoliv, u PBSO se doporučuje ji podstoupit ve věku 35–40 let ideálně po ukončení reprodukčních plánů, respektive ve věku 40–45 let u BRCA2 pozitivních žen s anamnézou bilaterální mastektomie. U BRCA2 nosiček se ovariální karcinom manifestuje později než u BRCA1 mutace [8].Typy profylaktických mastektomií a následné možnosti rekonstrukce prsů jsou přehledně zobrazeny v tabulce (Tab. 1 a Tab. 2) [9,10]. Rekonstrukce prsů se provádí většinou současně se samotnou profylaktickou mastektomií (okamžitá rekonstrukce). Při pochybnostech stran onkologického stavu před operací může být rekonstrukce provedena do měsíce od mastektomie (odložená okamžitá rekonstrukce) [9]. Typ mastektomie a následné rekonstrukce volí chirurg u každé ženy individuálně. Profylaktické odstranění vaječníků a vejcovodů se provádí primárně laparoskopicky a současně může být odstraněna i děloha, a to operační technikou laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie (LAVH) nebo totální laparoskopické hysterektomie (TLH). Pro představu toho, jaké je zastoupení jednotlivých profylaktických operací u BRCA pozitivních zdravých žen zde uvedeme výsledky 2 studií. Jedna studie zmiňuje, že z celkového počtu BRCA pozitivních zdravých žen se pro PBM rozhodlo 51 % žen a pro PBSO 64 % žen. Rozhodujícím faktorem pro podstoupení PBSO bylo rodičovství a pro PBM vyšší věk [11]. Druhé studie se zúčastnilo 2677 BRCA pozitivních zdravých žen z celkem 9 zemí a z celkového počtu jich PBM podstoupilo 18 % a PBSO 57,2 %. Profylaktická mastektomie měla největší zastoupení v USA (36,3 %) a profylaktická salpingo-ooforektomie měla největší zastoupení v Norsku (73,5 %) [12].

Metoda

Online vyhledávání studií, které se zabývaly vlivem riziko redukujících zákroků na život BRCA pozitivních žen. Jednalo se zejména o oblast sexuality, menopauzálních symptomů, psychiky (úzkost, strach z rakoviny, deprese), spokojenosti s výkonem a celkové kvality života. Při vyhledávání prací zabývajících se touto problematikou byla použita spojení jako BRCA and overall quality of life, BRCA and prophylactic surgeries, BRCA and prophylactic bilateral mastectomy/prophylactic salpingo-oophorectomy. Kritéria při výběru byla následovná: zahraniční studie publikované po roku 2000, v metodice, resp. v charakteristice souboru žen muselo být přesně stanoveno, že zahrnují ženy s BRCA mutací. V případě zmínky, že se jedná o vysoce rizikové ženy nebo ženy s mutací, ale bez přesné specifikace mutace, nebyla studie použita v souhrnném článku. V studii musely být zdravé ženy, tzn. bez karcinomu prsu nebo ovaria/tuby, v případě vlivu PBSO byla anamnéza karcinomu prsu přijatelná – primárně se jednalo o vliv PBSO. Výběr dotazníků použitých k hodnocení nebyl vylučovacím kritériem.

Profylaktická bilaterální mastektomie a ,,body image“

Profylaktická bilaterální mastektomie má zjevný vliv na změnu vnímání tělesného vzhledu. Byla zjištěna významná nespokojenost s tělesným vzhledem, která sice měla tendenci zlepšit se například po rekonstrukčních výkonech, ale nadále přetrvávala na vyšší úrovni v porovnání s obdobím před výkonem [13]. Ženy po PBM nebyly spokojené s jizvami, měly problém s vlastní nahotou, cítily se méně sexuálně atraktivní, udávaly změny v oblékání, obecně měly snížené sebevědomí [13–17]. Zjistilo se, že v podskupině žen, které referovaly přetrvávající obtíže se svým tělesným vzhledem i po rekonstrukčním zákroku, byly tyto problémy přítomné již před samotnou mastektomií. Zhoršené vnímání vzhledu souviselo s vyšší mírou úzkosti a BMI předoperačně [11]. Metcalfe a kol. téměř u poloviny žen nepozoroval po operaci změny ve vnímání vzhledu a třetina žen v jeho studii popisovala dokonce zlepšení. Zhoršení udávala méně než třetina a jednalo se spíše o mladší ženy. Studie dospěla také k závěru, že ani typ mastektomie, ani typ rekonstrukce nemají vliv na vnímání vzhledu [18]. Po rekonstrukčním zákroku udávaly ženy změny v citlivosti prsů, velké množství žen již nevnímalo prsa jako svá a udávaly diskomfort spojený s dotekem [13,15]. Ženy, které byly v době operace bez partnera, měly obtíže s navázáním nového vztahu [17]. Z pohledu partnerů neměl výkon v drtivé většině vliv na změnu vnímání ženskosti jejich partnerky, ale někteří udávali zhoršení sexuálního života [15,16].

Profylaktická bilaterální mastektomie a sexualita

PBM měla také vliv na sexuální život [13–15,17]. Změny se projevily zejména zhoršením sexuálního požitku, i když sexuální aktivita, zvyky či diskomfort byly beze změn [14]. Jedna studie udávala zhoršení sexuálního života až u 70 % žen – v tomto případě ale musíme brát v úvahu to, že se jednalo o malou skupinu žen (16 BRCA pozitivních žen, z toho 11 podstoupilo profylaktickou operaci) a autoři zde neodlišovali, zda se jedná o ženy po PBM nebo po PBSO [17]. Přibližně stejné procento žen v jiné studii (66,7 %) ale neudávalo změny v sexuálním životě, tedy žádné změny v sexuální aktivitě, ve zvycích či požitku, i když v podskupině postmenopauzálních žen byl pozorován statisticky významný vliv operace na diskomfort [18]. Dvě studie pozorovaly u malého procenta žen (13 % a 1,7 %) dokonce zlepšení jejich sexuálního života [15,18]

Profylaktická bilaterální salpingo-ooforektomie a sexualita

Po PBSO byly popisované změny v jedné nebo více oblastech sexuálního života – dyspareunie, diskomfort, snížené libido a sexuální aktivita, snížení sexuálního požitku, obtížné dosažení orgazmu [17,19–24]. Jednalo se hlavně o premenopauzální ženy, zatímco u postmenopauzálních žen nebylo zhoršení tak markantní [20,25]. Robson a kol. ale signifikantní rozdíly mezi pre- a postmenopauzálními ženami nepozoroval [24]. Mezi nejčastější příčiny nižší sexuální aktivity patřilo snížené libido, tělesné obtíže či únava (jejich nebo partnera) [22]. Některé studie nepozorovaly významné rozdíly v sexuální aktivitě ve srovnání s kontrolní skupinou (kontrolní skupina – BRCA pozitivní ženy, které se rozhodly pro pravidelné sledování) [19]. Vliv hormonální substituce (hormone replacement therapy, HRT) na sexuální obtíže je diskutabilní. Zatímco Madalinska a kol. nepozorovala zmírnění sexuálních obtíží při užívání HRT, Finch a kol. popsal při jejím užívání signifikantní redukci diskomfortu [20,22]. Robson a kol. pozoroval při užívání HRT zlepšení některých sexuálních obtíží a větší spokojenost, nicméně celkové skóre dotazníku SFQ-F (Sexual functioning questionnaire-female) se při užívání hormonální substituce signifikantně nezlepšilo. Až 65 % žen z této studie udávalo, že jejich sexuální život byl stejný nebo lepší než před operací [24].

PBSO a menopauzální symptomy

Po PBSO udávaly ženy logicky více menopauzálních symptomů – návaly, pocení, suchost poševní sliznice, poruchy spánku či méně časté obtíže jako svědění v pochvě, močová inkontinence, úbytek na váze či infekce močových cest [19–24]. Tyto symptomy byly vyjádřeny zejména u premenopauzálních žen, u postmenopauzálncíh žen nebylo pozorováno jejich zhoršení [20,21]. Robson a kol. však tyto signifikantní rozdíly mezi pre- a postmenopauzálními ženami nepozoroval [24]. Užívání hormonální substituce vedlo o u premenopauzálních žen k významné redukci některých vazomotorických symptomů, nicméně nedocházelo k jejich úplnému odstranění [20,22].

Úzkost, deprese a strach z rakoviny

U BRCA pozitivních žen, které se rozhodly podstoupit profylaktickou operaci, byla předoperačně pozorována vyšší míra úzkosti a strachu z rakoviny než v kontrolní skupině – u PBM vyšší hodnoty než u PBSO [16,25]. Ve srovnání s běžnou populací žen byla úzkost na zhruba stejné úrovni a po výkonu dokonce nižší [18,26]. Dle očekávání došlo pooperačně k výraznému snížení úzkosti a strachu z rakoviny [13,14,16,17,19,23,25,26]. Deprese byla přibližně na stejné úrovni jako v běžné populaci a v případech srovnání s kontrolní skupinou dosahovala sice vyšších hodnot, ale ty nebyly klinicky významné. Po operaci nebyl pozorován její výrazný pokles. Zato u žen po PBSO byla popisována vyšší míra somatizace vyjádřená více u premenopauzálních žen [14,24–26]. U určitého množství žen přetrvávaly vyšší, klinicky významné hodnoty úzkosti a deprese i po operaci [24,25].

Celková kvalita života

K hodnocení kvality života po profylaktických výkonech použila většina studií dotazník SF-36 o zdravotním stavu, event. jeho zkrácenou verzi SF-12. Kvalitu života po profylaktické bilaterální mastektomii hodnotily dvě studie, které neprokázaly její vliv [13,14]. Jedna z nich však po operaci pozorovala pokles v oblasti fyzického zdraví, ten měl ale tendenci se s postupem času upravit [13]. V případě většiny žen, které podstoupily profylaktickou bilaterální salpingo-ooforektomii, nebyl zjištěn vliv operace na celkovou kvalitu života. Ta byla dle designu jednotlivých studií srovnatelná s kvalitou života v kontrolní skupině a/nebo v kontrolní populaci. Výrazně se neodlišovala ani před a po operaci [19,23,24,26]. Ve studii Finch a kol. jisté procento žen popisovalo po operaci klinicky významné, ale statisticky nedůležité zhoršení jak fyzického, tak psychického zdraví. Stejně tak jisté procento žen popisovalo naopak zlepšení. Zhoršení fyzického zdraví bylo pozorováno u žen s anamnézou karcinomu prsu, u žen neužívajících HRT a u postmenopauzálních žen. Fyzické zdraví bylo v těchto případech sníženo nejen po operaci, ale již před ní [26].

Spokojenost s výkony

Většina žen byla se zákroky spokojená a rozhodla by se pro ně opakovaně. Dokonce by je doporučily i ostatním BRCA nosičkám [15–21,23,24]. V případě PBM byl zjištěn pozitivní vztah mezi spokojeností a věkem, kde spokojenější byly ženy nad 50 let [18]. Přes obecnou spokojenost byly přece jen některé ženy s výkonem nespokojené. Nespokojenost byla spojena zejména s menopauzálními symptomy či sexuálními obtížemi, méně pak s problémy se vzhledem či nedostatkem informací [15,18,21,24]. I přes zmíněný vztah mezi nedostatkem informací a spokojeností jsou obecně BRCA pozitivní ženy zvažující profylaktické výkony dostatečně informované o nejčastěji udávaných obtížích a v případě PBSO o ztrátě plodnosti [14,21].

Diskuze

V případě PBM bylo pozorováno zhoršené vnímání tělesného vzhledu, které mělo tendenci zlepšit se s postupem času, avšak v určité míře přetrvávalo nadále. V podskupině žen se zhoršeným vnímáním vzhledu i po rekonstrukci, se tento problém vyskytoval již před samotnou mastektomií [13]. Z toho vyplývá, že samotná mastektomie nemusí bezprostředně vést ke zhoršenému vnímání a že určitou úlohu bude sehrávat i to, jak před operací ženy vnímaly samy sebe a jaký byl jejich psychický stav. Svědčí pro to zjištěná souvislost vyššího BMI a vyššího stupně úzkosti před mastektomií a zhoršeného vnímání vzhledu po ní [13]. Vztah vyššího BMI a negativního vnímání vzhledu prokázala i jiná studie [27]. Důležitý je také ale věk, ve kterém žena podstoupí profylaktickou mastektomii. Mladší ženy mohou mít tendenci řešit svůj vzhled více než starší ženy. Tento trend pozoroval ve své studii Metcalfe a kol., kde mladší ženy hodnotily svůj vzhled negativněji než starší ženy, i když toto zjištění nebylo statisticky významné [18]. Mastektomie ovlivnila také sexuální oblast [13–15,17]. Projevilo se to zejména změnami sexuálního požitku [14]. Tyto změny mohly být dané celkovým psychickým nepohodlím ženy během aktu způsobeným například nepříjemnými vjemy při partnerových dotycích nebo problémy s nahotou, ale také sníženou citlivosti prsů po rekonstrukci. Pro některé ženy sehrávají prsa během sexuálního aktu podstatnou úlohu [13,15]. Jedna studie prokázala také statisticky významný vliv operace na sexuální diskomfort u postmenopauzálních žen [18]. Není jisté, že tento stav byl důsledkem zrovna mastektomie. Proč? Jelikož se jednalo o postmenopauzální ženy, diskomfort mohl být způsoben také suchostí poševní sliznice, resp. sníženou lubrikací pochvy v důsledku menopauzy. U této skupiny žen by proto bylo vhodné znát stupeň diskomfortu také před operací, což se ve zmíněné studii nestalo, jelikož informace byly sbírány retrospektivně.

Změny v jedné nebo více oblastech sexuálního života byly pozorované také po profylaktické salpingo-ooforektomii [17,19–24]. Tyto změny se projevily zejména u premenopauzálních žen, přestože Robson a kol. nepozoroval rozdíl mezi pre- a postmenopauzálnimi ženami [19,20]. To, že na rozdíl od dvou jiných studií Robson tyto rozdíly nepozoroval, mohlo být v důsledku toho, že jeho studie sbírala data retrospektivně. Není tedy vyloučené, že i v jeho souboru, přesněji v podskupině premenopauzálních žen, byly některé ženy, které mohly mít v době od operace až do sběru dat v různé míře vyjádřeny sexuální obtíže. Ty mohly být důsledkem vyvolané menopauzy, tedy deficitem estrogenů a s tím související suchostí poševní sliznice a možnou dyspareunií. Po operaci se objevilo také více menopauzálních symptomů, které obtěžovaly zejména premenopauzální ženy [19–24]. U žen, které byly v době operace již v menopauze, nebylo pozorováno zhoršení. U těchto žen totiž došlo k přirozenému nástupu menopauzy a symptomy se objevovaly postupně. Ženy měly delší dobu na přizpůsobení, a po operaci se tím pádem symptomy nezhoršily. Pokud ano, pak jen minimálně. U premenopauzálních žen je situace zcela odlišná. Přechod je náhlý a symptomy jsou o to více vnímány a působí obtíže. Robson a kol. přesto nepozoroval rozdíly mezi pre- a postmenopauzálními ženami [24]. Je to možná tím, že data v této studii se sbírala retrospektivně. Nevíme tedy, v jaké míře byly tyto symptomy vyjádřené krátce po výkonu. Míra sexuálních obtíží a menopauzálních symptomů, které premenopauzální ženy udávaly po PBSO, byla srovnatelná s hodnotami, které jsou jinak pozorovány za 2–7 let po menopauze [20]. Kvalitu života po profylaktické bilaterální mastektomii hodnotily dvě studie, které neprokázaly její vliv, přestože jedna studie pozorovala krátkodobý pokles fyzického zdraví. Ten měl ale tendenci se s postupem času upravit [13].

V případě profylaktické bilaterální salpingo-ooforektomie nebyl zjištěn vliv operace na celkovou kvalitu života, pouze jedna studie popisovala u jistého procenta žen klinicky významné, avšak statisticky nepodstatné zhoršení fyzického i psychického zdraví. Zhoršení fyzického zdraví bylo pozorováno u žen s anamnézou karcinomu prsu, postmenopauzálních žen a žen bez hormonální substituce. Důležitým faktem je to, že nižší skóre fyzického zdraví zde bylo pozorováno již před operací [26]. To znamená, že samotná operace nemusela vést ke zmíněnému stavu. Zhoršení fyzického zdraví u žen s anamnézou karcinomu prsu bylo možná důsledkem léčby tohoto onemocnění. Zhoršení fyzického zdraví u postmenopauzálních žen by mohlo být odůvodněné tím, že tyto ženy byly v době operace již v menopauze, tedy ve vyšším věku, což podporuje existující vztah mezi fyzickým zdravím a věkem [28]. V obou případech by se tak dala vysvětlit přítomnost zhoršeného zdraví nejen po operaci, ale již před ní. Co se týče spokojenosti, většina žen byla se zákroky spokojená a rozhodly by se pro ně opakovaně. Dokonce by je doporučily i ostatním BRCA nosičkám [15–21,23,24]. Přes obecnou spokojenost však byly některé ženy s výkonem nespokojené. Nespokojenost souvisela zejména s menopauzálními symptomy či sexuálními obtížemi, méně pak s problémy se vzhledem či nedostatkem informací [15,18,21,24]. I když se po PBSO/PBM objevují změny v sexuálním životě, ne všechny ženy to musejí nutně považovat za velký problém. Možná právě proto pozorujeme obecnou spokojenost s těmito výkony i přes existující sexuální obtíže. Některé ženy to totiž mohou vnímat jako jakousi daň za to, že nezemřou v mladém věku nebo pro ně sexuální život nemusí být tak důležitý jako pro jiné ženy.

Závěr

Je prokázáno, že profylaktické výkony u BRCA pozitivních žen snižují riziko vzniku karcinomu, i když jisté reziduální riziko přetrvává nadále. To je však téměř srovnatelné s celoživotním rizikem ovariálního karcinomu v běžné populaci, tedy obecně nízké. Obecně můžeme říci, že po profylaktických výkonech dochází k určitým změnám, ale celková kvalita života se však nemění. Pooperačně dochází v obou případech k významnému snížení úzkosti a strachu z rakoviny, které přináší ženám velkou psychickou úlevu. Jak po profylaktické bilaterální mastektomii, tak po profylaktické bilaterální salpingo-ooforektomii byly pozorovány sexuální obtíže, které, jak se zdá, jsou více vyjádřené po PBSO, a to zejména u premenopauzálních žen. Užíváním hormonální substituce může dojít ke zmírnění některým z nich, nicméně nedochází k jejich úplnému odstranění. Profylaktickou bilaterální salpingo-ooforektomií dochází u žen k předčasné menopauze a s ní spojeným výskytem menopauzálních symptomů. Bezprostředně po operaci se jedná hlavně o vazomotorické obtíže, které se ale dají významně redukovat hormonální substitucí. Ta je však neodstraní úplně. U postmenopauzálních žen nebylo popisováno zhoršení těchto symptomů. Pokud ano, pak jen minimálně. Po bilaterální mastektomii byly pozorovány zejména problémy související se vzhledem vedoucí k pocitu nižšího sebevědomí. Zdá se, že úleva týkající se snížení rizika vzniku karcinomu je tak veliká a pro ženy natolik důležitá, že převyšuje ostatní negativní dopady těchto profylaktických výkonů. Nicméně vzniklé obtíže nesmíme podceňovat. Naší úlohou, tedy úlohou zdravotníků je co nejlépe a hlavně co nejpravdivěji podat informace o tom, jak bude vypadat život BRCA pozitivních žen poté, co podstoupí profylaktický výkon. Co se změní, na co se mají připravit, jak tyto obtíže zvládat. Informovat je o možnostech konzultace s psychology, sexuology a dalšími odborníky. Čím lépe připravíme ženy na to, co je čeká, tím lépe budou zvládat vzniklé obtíže a tím lepší bude jejich kvalita života. Cílem těchto profylaktických operací je snížit riziko vzniku karcinomu, ale zároveň udržet kvalitu života na co nejvyšší úrovni. Péče o této ženy je multidisciplinární, přísně individuální a nesmíme ji podceňovat.

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise.

MUDr. Petra Šašková

Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK

a VFN Praha

Apolinářská 18

128 08 Praha 2

e-mail: saskova.peta@gmail.com