Aktivace mikroglie u pacientů s hepatitidou C
Infekce virem hepatitidy C (HCV) bývá obyčejně spojena s kognitivní dysfunkcí. Určité virové sekvence a proteiny byly již v minulosti popsány jako součást mozkových makrofágů neboli buněk mikroglie.
Infekce virem hepatitidy C (HCV) bývá obyčejně spojena s kognitivní dysfunkcí. Určité virové sekvence a proteiny byly již v minulosti popsány jako součást mozkových makrofágů neboli buněk mikroglie. Vědci z polské Varšavy se ve své studii proto pokusili zjistit, zda HCV infekce ovlivňuje expresi klíčových cytokinů a chemokinů v těchto buňkách.
Autoři vyšetřovali sekční vzorky mozkové tkáně získané od 15 pacientů, přičemž sedm pacientů bylo HCV pozitivních a osm HCV negativních. Kryostatické řezy frontální mozkové kůry a podkorové bílé hmoty byly obarveny monoklonálními protilátkami specifickými pro buňky mikroglie/makrofágy (anti-CD68) a odděleny laserovou záchytnou mikrodisekcí. Pomocí metody kvantitativní real-time PCR byly detekovány traskripty 25 různých cytokinů a chemokinů.
Ve srovnání s HCV negativními kontrolami byly u HCV pozitivních pacientů prokázány významně vyšší hladiny těchto prozánětlivých cytokinů: interleukinu 1α (IL-1α), IL-1β, tumor nekrotizujícího faktoru α (TNFα), IL-12 a IL-18. Pozitivita HCV byla také spojena se zvýšenou transkripcí chemokinů IL-8, IL-16 a interferon-inducibilního proteinu 10 (IP-10). Zvýšená koncentrace transkriptů IFNβ a MxA proteinu (myxovirus resistance protein A) svědčila pro aktivaci interferonu typu I (IFN). Podobné výsledky byly získány při srovnání CD68-pozitivních/HCV pozitivních buněk s CD68-pozitivními/HCV negativními buňkami u každého ze sedmi HCV pozitivních pacientů.
Autoři tedy ve své práci prokázali aktivaci mikroglie v mozkové tkáni u HCV pozitivních pacientů. Tato zjištění by mohla souviset s běžným výskytem neurokognitivních dysfunkcí mezi pacienty s chronickou hepatitidou C.
(mik)
Zdroj: Wilkinson J, Radkowski M, Eschbacher JM, Laskus T. Activation of brain macrophages/microglia cells in hepatitis C infection. Gut 2010(Oct);59(10):1394-1400.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Somatizace stresu – typické projevy a možnosti řešení