Chronická hepatitida C reaguje špatně na kombinovanou léčbu u chronické hepatitidy B

Léčba koinfekce virové hepatitidy B a C pomocí konvenční interferonové terapie není zatím podle lékařů příliš prozkoumána. A právě tuto nejasnost se ve své studii pokusili objasnit lékaři z Istanbulské univerzity, kteří hodnotili jak četnost virových odpovědí, tak i nežádoucí účinky mezi konvenční interferonovou terapií a terapií zahrnující kombinaci pegylovaného interferonu a ribavirinu.

Uspořádání studie

Do studie lékaři zahrnuli celkem 36 pacientů (28 mužů a 8 žen) s chronickou hepatitidou a průměrným věkem 47 ± 12 let. Všichni pacienti byli nakaženi jak typem B, tak i C, tudíž měli pozitivní testy jak na na HbsAg, tak i na antiHCV. Testováni pak byli i na přítomnost DNA viru hepatitidy B pomocí hybridizačního testu, resp. PCR, a také na přítomnost RNA viru hepatitidy C pomocí PCR. Tím se u virů hepatitidy C podařilo stanovit jejich genotyp.

Devatenáct pacientů bylo léčeno pomocí klasického interferonu v kombinaci s ribavirinem, sedmnáct pacientů pak podstoupilo terapii pegylovaným interferonem a ribavirinem. Hodnocena u nich byla jak účinnost podané medikace, tak i případný výskyt nežádoucích účinků.

Genotyp 1b vede

Ze všech testovaných pacientů se ani u jednoho nepodařilo prokázat pozitivní DNA viru hepatitidy B, zatímco všichni byli pozitivní na RNA viru hepatitidy C. Infekce virem hepatitidy C tedy dominovala, všichni pacienti navíc měli céčkový genotyp 1b. Ani v jedné skupině ale nebyl zaznamenán výrazný úspěch léčby. Pěti pacientům z každé skupiny totiž musela být kvůli nežádoucím účinkům léčba přerušena. Nežádoucí účinky zahrnovaly jak nauzeu, slabost a pruritus, tak i leukopenii, trombocytopenii, a dokonce se v jednom případě vyskytla u pacienta i pneumonie.

Trvalé virologické odpovědi se tak podařilo dosáhnout pouze u dvou pacientů, vždy po jednom z každé skupiny. Studie tedy prokázala, že ani klasický, ani pegylovaný interferon v kombinaci s ribavirinem bohužel nejsou příliš efektivní v léčbě koinfekce hepatitidy B a C s výraznou dominancí viru hepatitidy C. Navíc mezi jednotlivými typy terapií nebyl ani přílišný rozdíl, setrvalé virologické odpovědi se podařilo dosáhnout vždy pouze u jednoho pacienta z každé skupiny.

(kam)

Zdroj: Senturk H. et al.: Chronic hepatitis C responds poorly to combination therapy in chronic hepatis B carriers., Neth J Med. 2008 May; 66 (5): 191–5.