Dlouhodobá terapie pegylovaným interferonem alfa-2b s ribavirinem zlepšuje setrvalou virologickou odpověď u pacientů s chronickou hepatitidou C

Japonští autoři teprve nedávno publikovali výsledky multicentrické studie, jejímž cílem bylo objasnění faktorů ovlivňujících dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) při kombinované terapii pegylovaným interferonem alfa-2b (PEG-IFN) s ribavirinem (RBV) podávané po dobu 48 týdnů u pacientů s chronickou hepatitidou C (CHCV). Dále byla hodnocena také prospěšnost prodloužené terapie u pacientů s pozdní virologickou odpovědí (LVR).

Z 2 257 pacientů registrovaných celkem v 68 institucích z oblastí Tokia a Yamanashi byli k účasti ve dvou studiích vybráni pacienti s genotypem 1 a vysokou virovou náloží (> 100 KIU/ml). První studie (standardní 48týdenní skupina, n = 1 480) se zabývala faktory určujícími SVR u pacientů léčených 52 týdnů a méně, zatímco druhá studie srovnávala SVR koeficienty mezi pacienty s LVR, kteří byli léčeni buď 36–52 týdnů (standardní 48týdenní skupina, n = 223), nebo 60–76 týdnů (standardní 72týdenní skupina, n = 73).

V první studii činily SVR hodnoty 44,9 %, přičemž u pacientů mužského pohlaví byly tyto hodnoty signifikantně (P < 0,0001) vyšší (50,4 %) než u ženské populace (36,4 %). SVR hodnoty také významně (P < 0,0001) klesaly se stoupajícím věkem u obou pohlaví. Z multivariační logistické regresní analýzy vyplynulo, že k hlavním SVR určujícím faktorům patřil věk, F-skóre, hodnoty krevních destiček a aktuální virová nálož HCV. V druhé studii byly hodnoty SVR ve skupině pacientů léčených po dobu 72 týdnů signifikantně (p = 0,0020) vyšší (67,1 %) než u pacientů léčených po dobu 48 týdnů (46,2 %).

U pacientů s genotypem 1 CHCV by se tedy mělo dle autorů začít s kombinovanou terapií PEG-IFN s ribavirinem co nejdříve. Prodloužení terapie na dobu 72 týdnů by pak bylo vhodné u všech pacientů s LVR bez ohledu na věk.

(mik)

Zdroj: Hepatol Res. 2009 Sep 25., www.ncbi.nlm.nih.gov