Infekce virem hepatitidy C u dětí po transplantaci jater
Dosud bylo publikováno jen několik málo prací, které by se zabývaly dopady HCV infekce získané při transplantaci jater u dětí.
Dosud bylo publikováno jen několik málo prací, které by se zabývaly dopady HCV infekce získané při transplantaci jater u dětí. V zářijovém vydání časopisu Liver Transplantation však belgičtí vědci popisují zkušenosti jejich vlastního centra s HCV infekcí po jaterní transplantaci u dětí.
Z 207 dětí, které podstoupily transplantaci jater v letech 1985 až 2010, došlo u deseti k rozvoji dříve nediagnostikované HCV infekce. Osm dětí obdrželo jaterní štěp ještě v období, kdy nebyl do praxe zaveden screening krevních derivátů a dárců na přítomnost HCV infekce. Průměrný věk dětí v době transplantace byl 8,9 ± 4,3 roku a medián doby do stanovení HCV diagnózy po transplantaci byl 15,8 roku (rozmezí 0,2–19 let). Osm dětí mělo HCV genotyp 1, jedno dítě genotyp 3 a u jednoho dítěte zůstal genotyp neurčen.
Všichni pacienti dosud žijí, přičemž průměrná doba sledování po transplantaci je 7,3 ± 5,5 roku. Pět pacientů neobdrželo žádnou terapii, u dvou z nich ale došlo ke spontánní eliminaci viru. Čtyři z pěti léčených pacientů dosáhli setrvalé virologické odpovědi, tři z nich přitom dosáhli i časné virologické odpovědi (EVR). U dvou ze čtyř pacientů došlo na terapii k rozvoji chronické rejekce, což vedlo ke změně terapie z cyklosporinu na tacrolimus. Ostatní pacienti pokračovali v léčbě a také dosáhli EVR.
Závěrem lze shrnout, že se i přes některé limitace této práce zdá, že nově vzniklá HCV infekce po transplantaci jater u dětí jeví známky pomalé histologické progrese s dobrou dlouhodobou prognózou a odpovědí na léčbu, a to i u pacientů s genotypem 1. Nicméně v průběhu terapie může dojít k rozvoji chronické rejekce. I v této skupině pacientů může ale dojít i ke spontánní eliminaci viru.
(mik)
Zdroj: Venturi C. et al. Long-Term outcome of hepatitis c infection acquired following pediatric liver transplantation. Liver Transpl. Publikováno on-line 19. září 2011; doi: 10.1002/lt.22439
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií