Odhad individuálního rizika rakoviny plic s užitím analytických modelů

Dle epidemiologických údajů Spojených států amerických představuje rakovina plic 29 % úmrtí u mužů s rakovinou obecně, u žen pak 26 %. I přes významné pokroky v detekci i léčbě rakoviny plic zůstává pětileté celkové přežití (OS) velmi špatné – 16 % při srovnání všech stadií onemocnění. Autoři proto konstatují, že spolehlivé prediktivní nástroje (modely) k odhadu rizika rakoviny plic by zejména u kuřáků přispěly ke zlepšení zdravotní péče obecně. Cílem je identifikace vysoce rizikových jedinců, u kterých by screening či chemoprevence byly prospěšné.

Jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů karcinomu plic je kouření. Ale pouze u části kuřáků se během života rakovina plic objeví. Dalšími rizikovými faktory je pasivní kouření, různé faktory spojené se zaměstnáním (expozice azbestu) a jisté genetické predispozice.

Z prediktivních modelů individuálního rizika je nejznámější Gailův model, který byl původně užit pro rakovinu prsu. Pro rakovinu plic existuje několik modelů. Všechny počítají s rizikovými faktory, jako je kouření či expozice azbestu. Nicméně liší se v užití plicních komorbidit (emfyzém, pneumonie), rodinného rizika rakoviny a individuální historie. Nejpoužívanějšími modely jsou Bachův model (užívá Coxovu regresní analýzu a pracuje s počtem cigaret, lety kouření, věkem, pohlavím a také lety po zanechání kouření), Spitzův model (s užitím logistické regresní analýzy a odlišením těch, kteří nikdy nekouřili, kouřili historicky či kouří aktuálně) a LLP model (s užitím logistické regresní analýzy).

Autoři při srovnání různých modelů konstatují, že modely jsou založeny na informacích, které může jednoduše získat již lékař v primární péči. A ačkoli jsou velmi dobře použitelné pro identifikaci kuřáků v největším riziku pro účely klinických studií, jejich možná pomoc pro běžnou praxi se ukazuje jako limitovaná. Riziková skóre mohou být užitečná pro podporu odvykání kouření. Existuje nicméně naděje, že nakonec takovéto modely budou efektivní i v odhadu individuálního rizika v běžné praxi.

(eza)

Zdroj: Etzel C. J., Bach P. B. Estimating individual risk for lung cancer. Semin Respir Crit Care Med 2011 Feb; 32 (1): 3–9.