Pembrolizumab je novým standardem v léčbě pacientů s maligním melanomem refrakterním na ipilimumab

Do této studie byli zařazeni dospělí pacienti ze 73 nemocnic 12 zemí s potvrzenou progresí maligního melanomu do 24 týdnů po ≥ 2 dávkách ipilimumabu a v případě mutace BRAFV600 i po předchozí léčbě inhibitorem BRAF a/nebo MEK. Výkonnostní stav pacientů dle ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) musel být 0–1. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 : 1 k podávání pembrolizumabu i. v. v dávce 2 mg/kg (n = 180) nebo 10 mg/kg každé 3 týdny (n = 181) nebo chemoterapie podle volby lékaře (paklitaxel plus karboplatina, paklitaxel, karboplatina, dakarbazin, p. o. temozolomid, n = 179). Primárním sledovaným parametrem bylo přežití bez progrese (PFS) u populace s léčebným záměrem (intention-to-treat, ITT).

U pacientů s pembrolizumabem bylo v porovnání s chemoterapií dosaženo významně delšího PFS: u dávky 2 mg/kg  představoval HR (poměr rizik) = 0,57 (95% CI 0,45–0,73, p < 0,001), u dávky 10 mg/kg HR = 0,50 (95% CI 0,39–0,64, p < 0,001). Šestiměsíční PFS činilo 34 % ve skupině s pembrolizumabem 2 mg/kg, 38 % ve skupině s pembrolizumabem 10 mg/kg a 16 % ve skupině s chemoterapií.

Nežádoucí příhody stupně 3–4 související s léčbou se objevily u 11 % pacientů s pembrolizumabem 2 mg/kg, u 14 % pacientů s pembrolizumabem 10 mg/kg a u 26 % pacientů s chemoterapií. Nejčastějšími nežádoucími účinky stupně 3–4 při léčbě pembrolizumabem byly únava, generalizovaný edém, myalgie, hypopituitarismus, kolitida, průjem, snížená chuť k jídlu, hyponatrémie a pneumonitida. U chemoterapie to byla především anémie, neutropenie, leukopenie a únava.

Výsledky této studie, publikované v červnu 2015 v časopise Lancet Oncology, činí z pembrolizumabu nový standard v léčbě maligního melanomu rezistentního na ipilimumab.

(zza)

Zdroj: Ribas A. et al. Pembrolizumab versus investigator-choice chemotherapy for ipilimumab-refractory melanoma (KEYNOTE-002): a randomised, controlled, phase 2 trial. Lancet Oncol. 2015, Jun 23. [Epub ahead of print]