Výskyt sebepoškozování nebo deprese není při léčbě vareniklinem či bupropionem vyšší než v případě nikotinové substituční terapie
Ačkoliv jsou farmakologické způsoby léčby závislosti na nikotinu již poměrně rozšířené, stále panují obavy z jejich vlivu na impulsivitu a agresivitu, které se mohou projevit např. sebepoškozováním nebo exacerbací deprese. Studium souvislosti popsaných jevů a užívání vareniklinu či bupropionu je tak předmětem četných výzkumů.
Ačkoliv jsou farmakologické způsoby léčby závislosti na nikotinu již poměrně rozšířené, stále panují obavy z jejich vlivu na impulsivitu a agresivitu, které se mohou projevit např. sebepoškozováním nebo exacerbací deprese. Studium souvislosti popsaných jevů a užívání vareniklinu či bupropionu je tak předmětem četných výzkumů.
Cílem aktuální studie bylo porovnat riziko sebevražd, sebepoškozování a deprese u pacientů užívajících vareniklin nebo bupropion a těch léčených nikotinovou substituční terapií (NST). Jednalo se o prospektivní kohortovou studii s využitím dat z jedné z největších databází primární péče na světě, britské Clinical Practice Research Datalink. Do studie bylo zařazeno celkem 119 546 dospělých pacientů léčených v 349 ordinacích praktických lékařů za účelem zanechání kouření. Celkem 68,2 % z nich bylo léčeno NST; 5,6 % užívalo bupropion a 26,2 % vareniklin. Hlavními výstupy byly přítomnost léčené deprese a nefatálního či fatálního sebepoškození během tří měsíců od prvního předpisu odvykací léčby. Informace o sledovaných jevech byly získány z mortalitních dat Úřadu pro národní statistiku a statistiky nemocničních epizod.
Bylo detekováno 92 případů nefatálního či fatálního sebepoškození (326,5 události/100 000 osoboroků) a 1094 záznamů o depresi léčené v rámci primární péče (6963,3/100 000 osoboroků). Podle provedených analýz nebylo u pacientů léčených vareniklinem ani bupropionem v porovnání s NST vyšší riziko nefatálního či fatálního sebepoškození (poměr rizika z angl. hazard ratio [HR] 0,88; 95% konfidenční interval [KI] 0,52–1,49; respektive HR 0,83; 95% KI 0,30–2,31) nebo léčené deprese (HR 0,75; 95% KI 0,65–0,87; respektive HR 0,63; 95% KI 0,46–0,87).
Výsledky předkládané studie mohou přispět k uklidnění pacientů i lékařů předepisujících jim farmakologickou léčbu podporující odvykání kouření, protože podle ní není s léčbou varenklinem či bupropionem v porovnání s NST spojeno zvýšené riziko sebevražedného chování nebo deprese.
(the)
Zdroj: Thomas K. H., Martin R. M., Davies N. M., et al. Smoking cessation treatment and risk of depression, suicide, and self harm in the Clinical Practice Research Datalink: prospective cohort study. BMJ 2013; 347: f5704.
CHA-2016.02.002
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Masturbační chování žen v ČR − dotazníková studie
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Těžké menstruační krvácení může značit poruchu krevní srážlivosti. Jaký management vyšetření a léčby je v takovém případě vhodný?