Výsledky léčby růstovým hormonem u dětí a dospívajících

Léčba růstovým hormonem (RH) v případě jeho deficitu je v lékařské praxi dostupná již téměř půl století. Na začátku se RH získával extrakcí z lidské hypofýzy. Posléze bylo od tohoto způsobu upuštěno kvůli nebezpečí přenosu Creutzfeldt-Jakobovy choroby. V roce 1985 se s nástupem somatropinu, syntetického RH vzniklého rekombinantní DNA technologií, terapie rozšířila a umožnila tak léčit mnoho dětí trpících poruchou růstu při nedostatku RH.

Postupně došlo v léčbě RH ke změnám dávky a úpravě dávkování. Ve většině případů se podaří u dětí s deficitem RH dosáhnout normálního vzrůstu, zřídkakdy je však dosaženo kýžené cílové výšky. Nedostatek RH vede ke snížení hustoty kostních minerálů, zvýšení koncentrace lipidů postprandiálně i nalačno či ke zvýšení hladin koagulačních faktorů spolu s dalšími nezávislými faktory přinášejícími riziko kardiovaskulárního onemocnění. Podávání RH evidentně zlepšuje tento stav a zabraňuje rozvoji následných komplikací.

Krátkodobé podávání RH dětem malého vzrůstu, které nemají deficit RH, zvýšilo rychlost růstu u dětí s Turnerovým syndromem, chronickou renální insuficiencí (CRI), intrauterinní růstovou retardací (IUGR) nebo idiopatickou poruchou vzrůstu (ISS). Navíc dlouhodobé podávání RH pomáhá docílit konečné výšky u pacientů s Turnerovým sydromem a CRI. U dospívajících s IUGR prozatím data o konečné dosažené výšce chybí, avšak skóre směrodatné odchylky výšky a konečný odhad finální výšky naznačují zlepšení díky léčbě RH. Vzhledem k neúplnosti a neprůkaznosti údajů ohledně prospěšnosti léčby RH u dětí s ISS popisovaná práce tuto léčbu v uvedené indikaci nedoporučuje.

Substituční terapie je u dětí s deficitem RH provázena vzácnými a obecně reverzibilními nežádoucími účinky. Na druhé straně důsledek dlouhodobého podávání RH (většinou u dětí malého vzrůstu bez skutečného deficitu RH) není dostatečně zhodnocen, a tudíž je v léčbě RH opatrnost na místě. Terapie RH má být přísně individuální a vyhrazena pouze dětem velmi malého vzrůstu nebo s významně zpomalenou růstovou rychlostí, dále pak dětem, pro které je malý vzrůst doprovázen nadměrnou psychickou zátěží, a v neposlední řadě pacientům, u nichž je rychlost růstu podmíněna nízkou sekrecí RH či IGF-1 (insulin-like growth factor). Náklady na léčbu a každodenní nepříjemnosti s injekční aplikací RH by měly být zváženy před zahájením terapie u jinak celkově zdravých dětí malého vzrůstu.

(thom)

Zdroj: Treat Endocrinol. 2004; 3 (1): 53–66.