Vztah mezi zimním plaváním a zvýšením hladiny kardiálních markerů: pilotní studie
Vztah mezi zimním plaváním a zvýšením hladiny kardiálních markerů: pilotní studie
Cíl:
Zjistit možnou souvislost mezi zimním plaváním a koncentracemi běžně užívaných kardiálních markerů.
Soubor a metody:
8 plavců (5 mužů), medián věku 44 (31-71) let, bylo vyšetřeno během soutěže v zimním plavání v listopadu 2014. Šest plavců (4 muži) plavalo 500 m dlouhou trať, 1 žena 750 m dlouhou trať a 1 muž plaval 1000 m dlouhou trať. Teplota vody byla 8,2°C. Koncentrace vysoce senzitivního troponinu T (hsTnT), vysoce senzitivního troponinu I (hsTnI) a NT-proBNP byly vyšetřeny den před závodem, ihned po závodě, 2 hodiny po závodě a 24 hodin po závodě. Průběhy hladin hsTnI, hsTnT a NT-proBNP byly testovány užitím ANOVA analýzy.
Výsledky:
Doba plavání účastníků byla 9 min 36 s - 26 min 48 s v závislosti na zvolené trase a rychlosti závodníka. Medián body mass index (BMI) byl 24,8 (22,1-27,9) kg.m-2. Byl zjištěn statisticky významný vzestup hladiny hsTnI 2 hodiny po závodě (p=0,048, kvadratický trend). Nebyly zjištěny statisticky významné změny v koncentracích hsTnT a NT-proBNP (p=0,19, p=0,57 resp.).
Závěr:
Zimní plavání může být asociováno s uvolněním kardiálních troponinů, nicméně není spojeno se zvýšením hladiny NT-proBNP. Další výzkum by měl odhalit možnou spojitost mezi uvolněním troponinů během zimního plavání a přítomností arytmií, případně zvýšeným rizikem kardiální příhody.
Klíčová slova:
zimní plavání, tonutí, vysoce senzitivní troponiny, natriuretické peptidy, náhlá srdeční smrt.
Autoři:
P. Brož 1,3; D. Rajdl 1,3; J. Racek 1,3; V. Zeman 2; J. Novák 2; L. Trefil 1
Působiště autorů:
Institute of Clinical Biochemistry and Hematology, University Hospital, Pilsen, Czech Republic
1; Institute of Sports medicine, Faculty of medicine in Pilsen, Charles University, Czech Republic
2; Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic
3
Vyšlo v časopise:
Klin. Biochem. Metab., 25, 2017, No. 1, p. 27-31
Souhrn
Cíl:
Zjistit možnou souvislost mezi zimním plaváním a koncentracemi běžně užívaných kardiálních markerů.
Soubor a metody:
8 plavců (5 mužů), medián věku 44 (31-71) let, bylo vyšetřeno během soutěže v zimním plavání v listopadu 2014. Šest plavců (4 muži) plavalo 500 m dlouhou trať, 1 žena 750 m dlouhou trať a 1 muž plaval 1000 m dlouhou trať. Teplota vody byla 8,2°C. Koncentrace vysoce senzitivního troponinu T (hsTnT), vysoce senzitivního troponinu I (hsTnI) a NT-proBNP byly vyšetřeny den před závodem, ihned po závodě, 2 hodiny po závodě a 24 hodin po závodě. Průběhy hladin hsTnI, hsTnT a NT-proBNP byly testovány užitím ANOVA analýzy.
Výsledky:
Doba plavání účastníků byla 9 min 36 s - 26 min 48 s v závislosti na zvolené trase a rychlosti závodníka. Medián body mass index (BMI) byl 24,8 (22,1-27,9) kg.m-2. Byl zjištěn statisticky významný vzestup hladiny hsTnI 2 hodiny po závodě (p=0,048, kvadratický trend). Nebyly zjištěny statisticky významné změny v koncentracích hsTnT a NT-proBNP (p=0,19, p=0,57 resp.).
Závěr:
Zimní plavání může být asociováno s uvolněním kardiálních troponinů, nicméně není spojeno se zvýšením hladiny NT-proBNP. Další výzkum by měl odhalit možnou spojitost mezi uvolněním troponinů během zimního plavání a přítomností arytmií, případně zvýšeným rizikem kardiální příhody.
Klíčová slova:
zimní plavání, tonutí, vysoce senzitivní troponiny, natriuretické peptidy, náhlá srdeční smrt.
Zdroje
1. Szpilman, D., Bierens, J. J. L. M., Handley, A. J. et al. Drowning. N Engl. J Med., 2012, 31, 366(22), p. 2102–10.
2. Tipton, M., Bradford, C. Moving in extreme environments: open water swimming in cold and warm water. Extreme Physiol. Med., 2014, 11, 3, p. 12.
3. Golden, F., Tipton, M. Essentials of Sea Survival. Champaign, IL: Human Kinetics c2002;2002.
4. Shattock, M. J., Tipton, M.J. “Autonomic conflict”: a different way to die during cold water immersion? J Physiol., 2012, 15, 590(Pt 14), p. 3219–30.
5. Taggart, P., Boyett, M. R., Logantha, S. J. R. J. et al. Anger, emotion, and arrhythmias: from brain to heart. Front Physiol., 2011, 19. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3196868/ (accessed 18 Jan 2016).
6. Tipton, M. J. Sudden cardiac death during open water swimming. Br. J Sports Med., 2014, Aug, p. 1134–5.
7. Rainville, P., Bechara, A., Naqvi, N. et al. Basic emotions are associated with distinct patterns of cardiorespiratory activity. Int. J Psychophysiol., 2006, 61(1), p. 5–18.
8. Friedecký, B., Jabor, A., Kratochvíla, J., Rajdl, D., Kettner, J., Franeková, J. et al. Doporučení ČSKB: Používání kardiálních troponinů při podezření na akutní koronární syndrom. Klin. Biochem. Metab., 2015, 23(2), p. 71–7.
9. Li, W. J., Chen, X. M., Nie, X. Y. et al. The early dia-gnostic and prognostic utility of high-sensitive troponin assays in acute myocardial infarction: a meta-analysis. Intern. Med. J., 2015, 45(7), p. 748-56.
10. Hammerer-Lercher, A., Ploner, T., Neururer, S. et al. High-sensitivity cardiac troponin T compared with standard troponin T testing on emergency department admission: how much does it add in everyday clinical practice? J Am. Heart. Assoc. Cardiovasc. Cerebrovasc. Dis., 2013, 21, 2(3). http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3698787/.
11. Jarolim, P. High sensitivity cardiac troponin assays in the clinical laboratories. Clin. Chem. Lab. Med., 2014, 25, 53(5), p. 635-52. http://www.degruyter.com/view/j/cclm.2015.53.issue-5/cclm-2014-0565/cclm-2014-0565.xml.
12. deFilippi, C. R., de Lemos, J. A., Christenson, R. H. et al. Association of serial measures of cardiac troponin T using a sensitive assay with incident heart failure and cardiovascular mortality in older adults. JAMA., 2010, 8, 304(22), p. 2494–502.
13. Thygesen, K., Alpert, J. S., Jaffe, A. S. et al. Third universal definition of myocardial infarction. J Am. Coll. Cardiol., 2012, 16, 60(16), p. 1581–98.
14. Vilela, E. M., Bastos, J. C. C., Rodrigues, R. P. et al. High-sensitivity troponin after running--a systematic review. Neth. J Med., 2014, 72(1), p. 5–9.
15. Shave, R., Baggish, A., George, K. et al. Exercise-induced cardiac troponin elevation: evidence, mechanisms, and implications. J Am. Coll. Cardiol., 2010, 56(3), p. 169–76.
16. Gaggin, H. K., Januzzi, J. L. Natriuretic peptides in heart failure and acute coronary syndrome. Clin. Lab. Med., 2014, 34(1), p. 43–58.
17. Volpe, M., Rubattu, S., Burnett, J. Natriuretic peptides in cardiovascular diseases: current use and perspectives. Eur. Heart. J., 2014, 14, 35(7), p. 419–25.
18. Daniels, L. B. Natriuretic peptides and assessment of cardiovascular disease risk in asymptomatic persons. Curr. Cardiovasc. Risk Rep., 2010, 4(2), p. 120–7.
19. Daniels, L. B., Laughlin, G. A., Clopton, P. et al. Minimally elevated cardiac troponin T and elevated N-terminal pro-B-type natriuretic peptide predict mortality in older adults: results from the Rancho Bernardo Study. J Am. Coll. Cardiol., 2008, 5, 52(6), p. 450–9.
20. Ohba, H., Takada, H., Musha, H. et al. Effects of prolonged strenuous exercise on plasma levels of atrial natriuretic peptide and brain natriuretic peptide in healthy men. Am. Heart. J., 2001, 141(5), p. 751–8.
21. Scharhag, J., Herrmann, M., Urhausen, A. et al. Independent elevations of N-terminal pro–brain natriuretic peptide and cardiac troponins in endurance athletes after prolonged strenuous exercise. Am. Heart. J., 2005, 150(6), p. 1128–34.
22. Passino, C., Franzino, E., Giannoni, A. et al. B-type natriuretic peptide secretion following scuba diving. Biomark. Med., 2011, 5(2), p. 205–9.
23. Apple, F. S., Collinson, P. O. Biomarkers for the ITF on CA of C. Analytical characteristics of high-sensitivity cardiac troponin assays. Clin. Chem., 2012, 1, 58(1), p. 54–61.
24. Sherwood, M. W., Newby, L. K. High-sensitivity troponin assays: evidence, indications, and reasonable use. J Am. Heart. Assoc., 2014, 28, 3(1), e000403.
25. Jaffe, A. S. The 10 commandments of troponin, with special reference to high sensitivity assays. Heart Br. Card. Soc., 2011, 97(11), p. 940–6.
26. Tipton, M., Eglin, C., Gennser, M. et al. Immersion deaths and deterioration in swimming performance in cold water. The Lancet, 1999, 21, 354(9179), p. 626–9.
27. Holmér, I., Bergh, U. Metabolic and thermal response to swimming in water at varying temperatures. J Appl. Physiol., 1974, 1, 37(5), p. 702–5.
28. Jacobs, I., Romet, T. T., Kerrigan-Brown, D. Muscle glycogen depletion during exercise at 9 degrees C and 21 degrees C. Eur J Appl. Physiol., 1985, 54(1), p. 35–9.
29. Martineau, L., Jacobs, I. Muscle glycogen utilization during shivering thermogenesis in humans. J Appl. Physiol., 1988, 1, 65(5), p. 2046–50.
30. Ayme, K., Gavarry, O., Rossi, P. et al. Effect of head-out water immersion on vascular function in healthy subjects. Appl. Physiol. Nutr. Metab., 2014, 39(4), p. 425–31.
Štítky
Clinical biochemistry Nuclear medicine Nutritive therapistČlánok vyšiel v časopise
Clinical Biochemistry and Metabolism
2017 Číslo 1
Najčítanejšie v tomto čísle
- Mild Hyperhomocysteinemias From Deficiency of MTHFR (C677T and C1298A) in Adults and Adolescents Attending Metabolic Unit: Is There Any Necessity for Their Differentiation and Treatment?
- Intoxication with ethylene glycol and falsely increased plasma lactate concentration
- Nutrition and metabolism of the bone
- Relationship between cold water swimming and increased cardiac markers: A pilot study