#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Zajímavé případy z nutriční péče v onkologii


Autori: L. Krčmová 1,2;  V. Maňásek 1,3;  G. Pazdrová 1,4;  P. Holečková 1,5;  M. Šachlová 1,6;  M. Tomíška 1,7;  P. Beneš 1,8
Pôsobisko autorov: Pracovní skupina nutriční péče v onkologii2 Úsek léčebné výživy, Masarykův onkologický ústav, Brno3 Komplexní onkologické centrum, Nemocnice Nový Jičín, a. s. 4 Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze5 Ústav radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce, Pr 1
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2014; 27(2): 146
Kategória: Oncology Highlights

Kazuistika č. 6

Osmatřicetiletá žena trpěla po mnoho měsíců měnlivými potížemi, únavou a nechutenstvím, včetně změny vnímání vůně a chuti jídla. Příčinu spatřovala v nezdravém životním stylu a hledala radu u léčitele. Na jeho doporučení vyloučila ze stravy živočišné bílkoviny (maso, mléko a mléčné výrobky), dále cukr, sůl a ovoce se zeleninou, které nerostou v našich zeměpisných podmínkách. Základem jejího jídelníčku byly obilninové kaše. Až zhoršování stavu i po třech měsících diety a objevení se zvětšených krčních uzlin ji přivedlo k lékaři a posléze k dia­gnóze karcinomu nosohltanu. Během jednoho roku váhově klesla z výchozích 56 kg na 38 kg. Byla již unavená tak, že většinu dne trávila na lůžku. V tomto stavu byla přijata k paliativní chemoterapii za hospitalizace.

Nutričně‑metabolický pohled

Z kvantitativní analýzy jídelníčku doporučeného léčitelem vyplynulo, že dlouhodobě pokrýval jen 45 % kalorických a 33 % bílkovinných potřeb pacientky. To v kombinaci s anorexií a maligní základní dia­gnózou vedlo ke ztrátě váhy (18 kg během jednoho roku zde představuje téměř 1/ 3 obvyklé tělesné hmotnosti), která ohrožovala život nemocné sama o sobě.

Ze spektra nutričních intervencí se na prvém místě nabízí návrat k běžné pestré a energií i bílkovinami bohaté dietě. Je třeba počítat s obtížnější tolerancí stravy v trávicím traktu uvyklém na restrikční dietu. K doplnění se nabízí sipping tekutých dietetik. Eventuální enterální výživa nosní sondou je zde nerealizovatelná pro lokalizaci nádoru. Uvažovat lze případně o doplňkové parenterální výživě.

Pozor, pacientka splňuje kritéria pro riziko tzv. refeeding syndromu s odpovídajícími opatřeními, viz Kazuistika č. 3 z našeho seriálu (Klin Onkol 2013; 26(5): 365).

Návrh řešení

Po opakované edukaci nutričním terapeutem pacientka přistoupila na změny ve svém stravovacím plánu a začala jíst kuřecí maso, později i ryby, máslo, mléko a smetanu jako součást pokrmů, čímž pokryla stravou cca 65 % potřeby energie a bílkovin. Zbytek byl doplněn sip­pingem tekutých nutričních přípravků s vyšším obsahem bílkovin a vlákninou. K léčbě byl přidán Thiamin 100 mg denně p.o. na cca dva týdny a byly monitorovány hladiny draslíku, hořčíku a fosfátu během realimentace. Za takto pečlivé nutriční monitorace a intervence se nemocné podařilo absolvovat paliativní léčebný program.

Závěrem seriálu nutričních kazuistik bychom čtenářům rádi jménem všech autorů poděkovali za jejich pozornost. Věříme, že odborná nutriční péče –  nepodceněná, ale také nepřeceněná –  najde postupně své místo v komplexní péči o naše nemocné.

Lenka Krčmová

Úsek léčebné výživy

Masarykův onkologický ústav

Žlutý kopec 7

656 53 Brno

e-mail: lenka.krcmova@mou.cz

Obdrženo: 9. 3. 2014


Štítky
Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncology

Článok vyšiel v časopise

Clinical Oncology

Číslo 2

2014 Číslo 2
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#