#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

XV. Ošetřovatelská péče a rehabilitace


Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2022; 35(Supplementum 1): 64-66
Kategória:

XV/ 61. Lázeňská péče u onkologických pacientů

Holubec L.

Onkologie Na Pleši, Klinika Františkovy Lázně

Východiska: V současné době se díky pokroku v onkologické léčbě dostává akutní nádorové onemocnění do chronické fáze. Nemocní mají delší bezpříznakové a celkové přežití. Proto je velmi důležitá následná péče po ukončení aktivní onkologické léčby. Cíl: Ve Františkových Lázních doléčujeme pacienty po všech onkologických onemocněních, přičemž se specializujeme zejména na léčbu karcinomu prsu a ženských reprodukčních orgánů. Následkem operace je tělo pacienta/ -ky vystavováno celé řadě nežádoucích komplikací. Prostřednictvím Františkolázeňské léčebné kůry dokážeme tyto obtíže zmírnit a utlumit jejich nežádoucí působení na křehkou rovnováhu pacientova/ -čina organizmu. Nejčastější jsou obtíže s funkčností pohybového aparátu, které snižují jeho fyzickou výkonnost. Další častou nesnází po ablaci prsu je náročné a dlouhotrvající doléčování sekundárního lymfedému (pokud vznikl). Následnou léčbou, která sestává z ručních a přístrojových lymfodrenáží, bandáží a speciálního tělocviku, umíme výrazně ulevit nemocným od zmíněných obtíží. Ti po náročné onkologické léčbě kromě dekondice trpí řadou vedlejších účinků. Po chemoterapii se u nich objevuje neuropatie (postižení periferních nervů), v oblasti rukou a nohou mívají dlouho brnění, pálení nebo naopak necitlivost. Františkolázeňské minerální prameny s vysokým obsahem oxidu uhličitého působí vazodilatačně na postižená vasa vasorum, tj. drobné arterie, které zásobují postižená nervová zakončení kyslíkem a dalšími živinami, a tím výrazně urychlují zmírnění symptomů provázejících postchemoterapeutickou neuropatii. Důležitou složkou lázeňské léčby je edukovat klienty, aby zásadně změnili svůj předchozí životní styl. Měli by zanechat kouření, zdravě se stravovat, pohybovat se denně na čerstvém vzduchu a pozitivně myslet. Změnou životního stylu se s větší pravděpodobností vyhnou recidivě onkologického onemocnění. Závěr: Cílem přednášky je edukace klinických onkologů a radioterapeutů o možnostech lázeňské léčby nemocných, kteří ukončili aktivní onkologickou léčbu. Minimálně po dobu 10 let neexistuje konsensus týkající se indikace léčebných lázeňských procedur v závislosti na klinickém stadiu onkologického onemocnění.

XV/ 197. European Oncology Nursing Society (EONS) efforts to tackle the cancer nursing disparities

De Munter J.

EONS Brusel

The roles and responsibilities of cancer nurses have rapidly transformed over the past century from general nurses to advanced practice cancer nurses responsible for the whole cancer care continuum from prevention to survivorship care, and end of life care. As cancer nursing continues to evolve and expands, cancer nurses will play a key role in the field of oncology by exploring the possibilities to improve nursing‘s commitment to the promotion of health and healthy lifestyles, the advancement of prevention strategies, maximizing safety and the overall outcome for cancer patients, and reduce the cancer burden for cancer survivors. Developing European strategies for cancer nursing is important to identify key areas where the development of cancer nursing knowledge is of current importance to reduce the global cancer burden and of the critical importance of eliminating the disparities within cancer care, and provide the appropriate recognition for cancer nursing. Challenges in cancer nursing have changed and expanded over time, but cancer nursing itself remains true to those who are motivated to tackle the cancer burden. Today, cancer nursing is a vast and varied professional field, with a multitude of opportunities for those considering it. Despite this, cancer nursing is facing several challenges, e. g. nursing shortages, recruitment barriers, occupational safety, stress and burnout, nursing movability across Europe, or keeping abreast with new technologies and developments. EONS CARE strategies and actions are essential to lead the way forward to achieve professional cancer nursing education, science, the introduction of technology, and innovation, stimulate resource development for safe cancer nurse care and improved occupational safety, and to inform negotiation processes with multiple national and international stakeholders for sustainable long-term commitment and investment in cancer nursing across Europe. Therefore, a strong emphasis should be put on the recognition, development and evaluation of national and international cancer nursing, with current and future challenges, to tackle the European cancer burden.

XV/ 198. EONS jako příležitost k osobnímu rozvoji

Popelková M.

FN Motol Praha

Evropská onkologická společnost sester (EONS) stojí na čtyřech základních pilířích: CARE (z angličtiny „pečovat“) neboli Communication, Advocacy, Research a Education. Každý tento pilíř reprezentuje jedna pracovní skupina, která ho dále rozvíjí. Communication Working Group (CWG) zajišťuje především PR. Jejím cílem je být součástí všech probíhajících projektů a sestavovat strategii, jak tyto dostat k cílovému auditoriu. Cílem Advocacy Working Group (AWG) je prosazování zájmů onkologických sester na mezinárodním poli, především v Evropském parlamentu; zaštiťuje spolupráci se spřátelenými organizacemi. V posledních letech AWG zrealizovala několik úspěšných projektů, které pomohly zmapovat situaci napříč Evropou v oblastech uznání onkologických sester, možnostech vzdělávání, bezpečnosti práce a pacientů aj. Mezi tyto úspěšné projekty patří projekt RECaN (ve spolupráci s Research Working Group) či Cancer Nursing Index. Research Working Group (RWG) je výzkumnou skupinou EONS. Snaží se zvýšit výzkumnou gramotnost sester, rozvíjet výzkumné dovednosti, hledat výzkumné otázky a vytvářet výsledky, které budou mít dopad na klinickou praxi. Nejvýznamnějším projektem je projekt RECaN či probíhající projekt PROMS. Ve spolupráci s Education Working Group pak pořádají PhD Proposal Workshop, vzdělávací projekt podporující výzkumnou činnost sester. Education Working Group (EWG) se zabývá, jak již název napovídá, edukací sester. V rámci svých aktivit pořádá každoročně Masterclass in Oncology Nursing ve spolupráci s European School of Oncology. Tato skupina taktéž stojí za projektem EONS Cancer Nursing Education Framework, jenž se stal předlohou mnoha zemím při budování lokálního specializačního vzdělávání (mj. i v ČR). Nedílnou součástí činnosti EWG je tvorba webinářů a vzdělávacích materiálů na rozličná témata, např. pokročilý karcinom prsu, výživa onkologických pacientů, cílená onkologická terapie, nevolnost vyvolaná protinádorovou terapií a mnoho dalších. Všemi těmito skupinami pak prostupuje Young Cancer Nursing Network (YCN). Síť mladých onkologických sester do 35 let se snaží podpořit začínající sestry v jejich dalším vzdělávání a výzkumné činnosti, stejně tak jako sdílet zkušenosti napříč evropskými zeměmi. YCN momentálně čítá 35 reprezentantů z 15 evropských zemí. Mezi hlavní témata YCN patří prevence syndromu vyhoření a možnosti osobního rozvoje a vzdělávání. Hlavními projekty jsou již tradiční webináře Nightingale Challenge nebo měsíčně vydávaný YCN Blog. EONS nabízí příležitost k seberozvoji, přístup k celoživotnímu vzdělávaní i výzkumným projektům. Prozkoumejte je s námi!

XV/ 199. Evropský kodex proti rakovině – cílená kampaň PrEv-can

Nohavová I.

EONS Brusel

PrEv-can (Cancer Prevevention across Europe) je projekt Evropské onkologické společnosti sester založený na Evropském kodexu proti rakovině (European Code Against Cancer) – 12 doporučení pro snížení rizika vzniku nádorového onemocnění. Hlavní náplň tvoří 12měsíční osvětová kampaň (říjen 2022 – září 2023), kdy každý měsíc bude postupně věnován jednomu doporučení z Kodexu. Materiály k mediální kampani budou přeloženy do 26 jazyků. Kampaň cílí jak na pracovníky ve zdravotnictví, tak na širokou veřejnost, zejména pak na menšinové skupiny obyvatel. Projekt je unikátní jednak spojením sester, lékařů a pacientů, jednak zapojením více než 50 organizací z 22 zemí Evropy, z nichž 18 je členem Evropské unie a 7 zemí se nachází ve východní Evropě. Za ČR je v projektu zapojeno celkem 6 partnerů, např. Česká asociace sester – Onkologická sekce, Ministerstvo zdravotnictví ČR nebo Společnost pro léčbu závislosti na tabáku.

XV/ 200. Vzdělávací program Ošetřovatelská péče v onkologii a hematoonkologii

Hrabánková D.

I. Interní klinika, klinika hematologie 1. LF UK a VFN v Praze

Onkologická sekce České asociace sester (ČAS) se dlouhodobě zabývá problémem vzdělávání sester v onkologii. Vzhledem ke stále zvyšujícím se nárokům na péči o onkologicky nemocné je potřeba zajistit specializační vzdělávání pro sestry pracující v Komplexních onkologických centrech. Zároveň je to i úkolem v rámci Národního onkologického programu na období 2021–2030. V současnosti je vzdělávání v onkologické problematice redukováno na jeden odborný modul zahrnutý do specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče v interních oborech, což je z pohledu výše uvedených potřeb nedostačující. Proto záměrem onkologické sekce ČAS bylo zavedení nového specializačního vzdělávání všeobecných a dětských sester v oboru specificky zaměřeného na ošetřovatelskou péči v onkologii a hematoonkologii, který připravila expertní skupina jmenovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR na základě Rámce evropského vzdělávacího programu v onkologickém ošetřovatelství (EONS Cancer Nursing Educacion Framework). Předmětem sdělení bude představení nového vzdělávacího programu.

XV/ 203. Zkušenosti s prováděním klinických studií fáze I v MOÚ

Reviľáková L., Hanáková M., Selvekerová Š.

Oddělení klinických studií, MOÚ Brno

Klinické studie fáze I mají v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) dlouhou tradici a v roce 2012 byla zprovozněna lůžková Jednotka fází I v rámci Kliniky komplexní onkologické péče (KKOP). Jedná se o společné pracoviště KKOP a Oddělení klinických studií (OKS), které má také ambulantní část (stacionář) a administrativní zázemí. OKS, které metodicky vede a organizačně zajišťuje klinická hodnocení v MOÚ, poskytuje Jednotce fází I kvalifikované studijní koordinátorky s vysokoškolským vzděláním všeobecné sestry a od roku 2022 také samostatné studijní sestry. Jejich každodenní práce spočívá v péči o pacienta a v administrativě a koordinaci jednotlivých kroků, kterými pacient v rámci studie prochází. Studijní koordinátorka podporuje zařazování pacientů, je přítomna edukaci v rámci získání informovaného souhlasu lékařem, kontroluje splnění vstupních kritérií protokolu studie, plánuje jednotlivé návštěvy pacientů, hospitalizace nebo ambulantní návštěvy, připravuje a realizuje intenzivní odběry krve (zejména na farmakokinetiku), objednává vyšetření (CT, ECHO, externí laboratorní testy, odběry bio­logického materiálu, scintigrafie kostí, bio­psie a jiné). Dále ve spolupráci s laborantem zabezpečuje zpracování odebraného bio­logického materiálu dle manuálu studie a zajišťuje jeho odvoz do zahraničních laboratoří. Koordinátorka i studijní sestra jsou v kontaktu s pacientem při každé jeho návštěvě či hospitalizaci, komunikují s ním i jeho rodinou a zajišťují kontinuální edukaci. Pacientům jsou často předkládány k vyplnění dotazníky kvality života, často i v elektronické podobě. Součástí práce studijní koordinátorky a studijní sestry je i opakované měření vitálních funkcí a pořizování EKG záznamu, čemuž napomáhá i instalované zařízení telemetrie, umožňující kontinuální observaci pacienta. Studijní sestra nebo i koordinátorka zajišťuje všechny procedury požadované protokolem studie nad rámec běžné ošetřovatelské péče. Jedná se také o samotnou aplikaci či podání hodnoceného léčiva, na které v případě studií fáze I navazuje intenzivní sledování stavu pacienta. Informace, které během účasti pacienta ve studii získáme z jeho zdravotnické dokumentace, musí koordinátorka nebo data manažerka OKS v krátké časové lhůtě zadat v angličtině do elektronických záznamových listů pacienta (eCRF). Zadavatel tak má okamžitý přehled, jak se pacientovi daří, jaké se u něj objevily nežádoucí účinky (lékař vždy hodnotí a zapisuje všechny nežádoucí příhody), zda nastaly změny v souběžné medikaci, vidí výsledky všech vyšetření vitálních funkcí a dalších parametrů, které se v rámci studie sledují. Takto zadaná data následně zadavatel studie kontroluje prostřednictvím monitorovacích návštěv, kdy monitor ověřuje zdravotnickou dokumentaci a potvrzuje dodržování protokolu studie. Proto také vedení zdravotnické dokumentace podléhá v rámci klinické studie přísnějším pravidlům, které je nutné dodržovat.

XV/ 228. Pečujeme o port – jak na to v domácí péči

Sýkorová Z.1, Svánovská J.2, Černá R.3

1 Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno, 2 Soc. pracovnice, MOÚ Brno, 3 Úsek pojišťoven, MOÚ Brno

Workshop je určen pro sestry domácí péče (sestry mobilních hospiců), které u pacienta v podmínkách jeho domácnosti zajišťují péči o port. O porty jsou kompetentní pečovat všeobecné sestry, které prokazatelně absolvovaly teoretické školení a praktický výcvik v rámci certifikovaného kurzu. Workshop obsahuje informace, jak získat kompetenci k ošetřování portu, shrnuje zásady péče a aplikace do portu v domácím prostředí. V domácí péči je kladen důraz na péči o hygienu rukou před výkonem i po něm, zachování asepse při zavádění portové jehly, použití transparentních krycích materiálů, které umožňují optickou kontrolu okolí vpichu jehly do portové komůrky a garantují antibakteriální ochranu. Pro aplikace portem vícekrát denně je praktické zajistit koncový kónus portové jehly bezjehlovým vstupem s dezinfekční krytkou. Péči o průchodnost portu zajišťujeme správným a včasným proplachováním systému. Proplach portu provádíme stylem start – stop min. 10 ml fyziologického roztoku. Proplach provádíme před aplikací a po aplikaci každého léčiva, odběru krve, podání transfuzního derivátu, aplikaci výživy, podání kontrastní látky před vyšetřením CT. Pokud port není používán k léčbě, musí být rovněž proplachován, a to v intervalu 6, max. 8 týdnů. V domácí péči (pokud nebudeme ředit léky) je výhodné používat jednorázové předplněné injekční stříkačky s fyziologickým roztokem o obsahu 10 ml. Sestra domácí péče pokračuje v evidenci a zaznamená do dokumentace „Port – průkaz nositele“ proplach portu, zavedení nebo vyjmutí portové jehly, návrat krve a záznam potvrdí svým podpisem. Z hlediska vykazování je důležité, aby sestra byla k výkonu kompetentní, pak je možné použít k proplachu a aplikaci do portu výkonový kód 09541 (mezioborový). V rámci workshopu budeme trénovat komunikaci a správné pokládání otázek pacientovi s cílem co nejdříve detekovat nežádoucí příznaky spojené s používáním portu (teplota, bolest, třesavka) a motivovat pacienta ke spolupráci a kontinuitě v péči o port. Sdělení obsahuje odkaz na Věstník MZ č.5/ 2020 ze dne 14. 5. 2020 [1,2].

Literatura: [1] Národní ošetřovatelský postup: asistence při zavedení a péče o centrální žilní katétr. [online]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/18576/41066/NOP%20Asistence%20p%C5%99i%20zaveden%C3%AD%20a%20p%C3%A9%C4%8De%20o%20C%C5%BDK.pdf. [2] Národní ošetřovatelský postup: asistence při zavedení a péči o periferní žilní katétr. [online]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/18576/41066/NOP%20Asistence%20p%C5%99i%20zaveden%C3%AD%20a%20p%C3%A9%C4%8De%20o%20C%C5%BDK.pdf.

XV/ 329. Vše, co potřebujete vědět o ošetření PICC

Vykoukalová E., Floriánová I., Peterková K., Doleželová R.

Klinika komplexní onkologické péče – stacionář, MOÚ Brno

PICC (periferně implantovaný centrální katetr), zaváděný za přímé ultrazvukové navigace nebo pod SKIA kontrolou, zajišťuje střednědobý přístup do centrálního žilního systému po dobu 3–12 měsíců. Pro mnoho pacientů je právě tento vstup zásadní při jejich léčbě. Klíčovou úlohu v rámci udržení správné funkce katétru a prevence především septických komplikací je kvalitní ošetřovatelská péče, edukace zdravotnického personálu, pacientů a rodinných příslušníků. Workshop je vhodný pro všechny, kteří pečují o tyto pacienty a chtějí si prakticky vyzkoušet převaz, proplach a edukaci PICC podle standardizované ošetřovatelské péče Masarykova onkologického ústavu vycházející z nejnovějších poznatků a doporučených postupů.


Štítky
Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncology
Článek Editorial

Článok vyšiel v časopise

Clinical Oncology

Číslo Supplementum 1

2022 Číslo Supplementum 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#