#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Editorial


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2024; 79 (1): 7.
Kategória: Editorial

Ve druhé polovině 19. století dosahovala u nás kojenecká úmrtnost 250 promile. Každé čtvrté živě narozené dítě se nedožilo svých prvních narozenin. Umírání bylo běžnou součástí života, útlé dětství nevyjímaje.

V posledních letech kojenecká úmrtnost osciluje v Česku mezi 2,2 a 2,4 promile, na Slovensku jen o málo více – je tedy o dva řády nižší než před 150 lety. Jaké jsou příčiny a zdroje tohoto největšího zázraku moderní doby?

Demografové uvádějí, že kojenecká úmrtnost je z 80 % podmíněna socioekonomickým stavem dané země a jen z 20 % fungováním zdravotnického systému – tedy dostupností a kvalitou lékařské péče. Podle našeho názoru stojí ale za poklesem kojenecké úmrtnosti do fantasticky nízkých čísel další, dříve nepředstavitelný fenomén: některé rizikové situace totiž vůbec nenastanou – a pokud nastanou, lze s nimi předem počítat a lze je mnohem účinněji řešit. Ano – právě prevence a screeningové programy jsou fenomény, které dramaticky změnily pediatrii a které rozhodující měrou přispěly nejen k dříve nepředstavitelnému poklesu kojenecké a dětské úmrtnosti, ale také ke zlepšení kvality života dětí i jejich rodičů a veřejného zdraví.

V letošním roce si budeme připomínat 200 let preventivní péče v pediatrii. Právě do roku 1824 je datováno první prokázané podání rybího tuku dítěti s cílem ochránit jej před rozvojem křivice.

V jednotlivých číslech letošního ročníku Česko-slovenské pediatrie se zaměříme na určité oblasti prevence v pediatrii. Pokusíme se tak aktualizovat znalosti a sjednotit postupy preventivní pediatrie na základě principů evidence-based medicine – medicíny založené na důkazech. V tomto prvním čísle nového ročníku se zaměřujeme na prevenci v dětské kardiologii a sportovní medicíně, od prenatální diagnostiky až po ochranu před poškozením zdraví vrcholovým sportem.

Do první poloviny 19. století, éry vzniku preventivní pediatrie, patří také postupné zavádění plošného očkování – nejdříve proti variole. V 18. století byla u dětí do 5 let smrtnost na variolu 80–98 %. V Čechách proběhla velká epidemie ještě v letech 1852–1853, kdy zemřelo 43 000 lidí. Poprvé byly u nás děti očkovány v roce 1800 a v roce 1803 vydalo Královské gubernium nařízení o provádění vakcinace. Zákon o povinném očkování proti pravým neštovicím byl v Československu vydán 15. 7. 1919. Následovala plošná povinná očkování proti záškrtu (1946), tetanu (1952), tuberkulóze (1953), poliomyelitidě (1957) a proti pertussi (1958), dále v 60. letech proti spalničkám a v 80. letech proti zarděnkám a příušnicím. Poslední povinná očkování byla zavedena v roce 2001 – proti žloutence typu B a proti invazivním nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b. Plošné očkování proti přenosné dětské obrně bylo v Československu zahájeno v roce 1957 jako v jedné z prvních zemí na světě. Stali jsme se tak jedním z prvních států, z nichž poliomyelitida zcela vymizela.

Díky systému registrace dětí u konkrétního praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) se daří udržet proočkovanost u kojenců v případě hexavakcíny (očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, žloutence typu B, přenosné dětské obrně a invazivním nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b) nad 96 % (údaj za rok 2022). Stoupá i proočkovanost kojenců proti pneumokokovým a meningokokovým nákazám – tato očkování jsou nepovinná, ale hrazená ze zdravotního pojištění.

Práve oblasť prevencie a skríningových programov vzájomne úzko prepája všetky etáže pediatrickej starostlivosti. Systém plošných preventívnych prehliadok a vakcinácie je doménou praktického dětského lekárstva a je nespornou pýchou fungovania našej komplexnej starostlivosti o dieťa. Obsah a dosah preventívnych prehliadok však vychádza nielen z empírie a klinickej praxe, ale opiera sa o vedecké poznatky biomedicínského výzkumu a špičkových výzkumných pracovísk.

A není sporu o tom, že děti, u kterých právě preventivní prohlídka ukázala abnormální nález v oblasti somatické, smyslové, kognitivní či neurobehaviorální, budou směrovány k dalšímu vyšetření a posouzení do rukou specialistů v ambulantní či v lůžkové složce pediatrických služeb.

Připomenutí klíčové role prevence v pediatrii budiž dalším mementem pro spolupráci mezi dětskými praktiky, specialisty a lůžkovými zařízeními, ale také pro společné úsilí o další rozvoj systému primární pediatrické péče.

 

Hana Cabrnochová, Ľudmila Podracká, Elena Prokopová, Jiří Bronský, Jan Lebl, Bohuslav Procházka

 


Štítky
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#