Zdvojený močovod se slepě zakončenou větví

Muž, 70 let, bez dosavadní urologické anamnézy, byl vyšetřen spádovým urologem pro časté mikce během dne i noci. Laboratorně byla prokázána mikroskopická hematurie. Ultrasonografie urotraktu a cystoskopie byly negativní. Při CT urografii byly nalezeny drobné korové cysty, dále byl vlevo v proximálním úseku zobrazen zdvojený močovod, přičemž laterální větev nesouvisela s dutým systémem ledviny a proximálně byla slepě zakončena –  nález odpovídal anomálii zvané „blind-ending bifid ureter“ (obr. 1 a 2). Pacient byl o této vývojové anomálii poučen, byl vysvětlen incidentální charakter nálezu, který nesouvisel ani s primárním důvodem vyšetření, ani s prokázanou mikrohematurií. Z hlediska mikčních
symptomů byl pacient následně standardně došetřen a byla u něj zahájena terapie BPH a-blokátorem.

Blind-ending bifid ureter je vzácná vrozená anomálie, která vzniká jako důsledek abnormální embryogeneze. Zatímco ureter vzniká z Wolffova vývodu, z jehož dolní části se diferencuje ureterální pupen (a následně z něj vzniká ureter, pánvička, kalichy a sběrné kanálky ledvin), ledvina vzniká z nefrogenního blastému nasedajícího na ureterální pupen a vytváří se tak jednotlivé nefrony. Zdvojený močovod je anatomickou variací, která vzniká jako výsledek duplikace renálního sběrného systému. Může být asociována s komplexním zdvojením vývodného systému (pelvis duplex, ureter duplex), nebo spojením zdvojených močovodů nad močovým měchýřem tak, že do močového měchýře ústí močovody jako jeden (pelvis duplex, ureter fissus). Vzácně se však stane, že se jeden z močovodů nespojí s nefrogenním blastémem ledviny, což vede ke vzniku slepě zakončené větve ureteru.

Vzhledem k tomu, že většina pacientů je asymptomatická, bývá tento nález při primárním vyšetření často přehlédnut. Ačkoliv jsou v literatuře jako nejběžnější příznaky uváděny recidivující infekce močových cest, bolesti břicha či hemat­urie, pravděpodobně se jedná jen o koincidenci s touto anomálií než o reálnou příčinu potíží [1–3]. Ojediněle byl publikován případ uroteliálního karcinomu vznikajícího uvnitř této anomálie [4].

S ohledem na vzácný výskyt a absenci specifických klinických příznaků je tato anomálie obvykle nalezena náhodně při zobrazení močových cest –  v minulosti při vylučovací urografii, v dnešní době při CT urografii nebo magnetické rezonanci [5]. Anomálie může být rovněž odhalena v průběhu endoskopického výkonu na močových cestách. Role radiologa je v tomto ohledu nesmírně důležitá, neboť nevědomí o přítomnosti blind-ending ureteru může vést k iatrogenní lézi slepého zakončení ureteru vodícím drátem, ureterální cévkou či ureteroskopem či k ponechání DJ stentu jinde než v dutém systému ledviny.

Co se týče léčby pacientů s touto anomálií, k asymptomatickým pacientům s náhodně stanovenou dia­gnózou se přistupuje konzervativně. V případech, kdy se ve slepě končící části ureteru vytvoří urolitiáza, lze zvážit odstranění konkrementu ureteroskopicky. Močové infekce se léčí antibio­tiky a v případě neúspěšné léčby je třeba zvážit chirurgický zákrok, např. laparoskopickou resekci slepé koncové větve močovodu [5]. Znalost popisované anomálie může radiologa nebo urologa uchránit dia­gnostických rozpaků, případě komplikací při ureterorenoskopii.

Střet zájmu: Autoři prohlašují, že nemají žádný konflikt zájmů.

Prohlášení o podpoře: Zpracování tohoto článku nebylo podpořeno žádnou společností.