Paternitní posudek založený na analýze DNA a jeho revize

Súhrn

Určování otcovství je v současné době nejčastěji založeno na analýze krátkých tandemových repetic (STR) v DNA. Počet a výběr STR lokusů se liší v rámci jednotlivých identifikačních kitů i mezi jednotlivými pracovišti. Práce se zabývá revizním posudkem původně vyloučeného otcovství. Rozšířením panelu testovaných STR lokusů a reciprokým hodnocením vzorků byla odhalena příčina neshody a otcovství bylo naopak jednoznačně potvrzeno. V práci jsou diskutovány různé varianty neshod, jejich důsledky a řešení.

Klíčová slova:
paternita – DNA – krátké tandemové repetice – STR – revize

Úvod

Pravděpodobný podíl otců, kteří nejsou otci biologickými, se pohybuje v různých populacích od 1 % do 20 % (1).

V případě řešení paternitních sporů se nejčastěji používanou metodou v posledních letech stalo vyšetřování polymorfismů krátkých tandemových repeticí (STR) v DNA (2–5)

Nespornou výhodou je vysoký informační obsah jednotlivých znaků spočívající jednak v dostatečném stupni polymorfismu testovaných znaků a jednak v detekci obou příslušných alel.

Ve srovnání se sérologickým vyšetřením tak stačí vyšetřit méně znaků, přičemž výsledná hodnota pravděpodobnosti otcovství (resp. vylučovací schopnost) je mnohem vyšší.

Tento přístup je téměř dokonalý, přesto může za určitých okolností selhat.

Riziko, že nevyloučíme neprávem označeného muže, spočívá v použití nedostatečného počtu testovaných znaků, což se dá předpokládat podle počtu použitých polymorfismů. Mylně vyloučené otcovství má ovšem mnohem závažnější příčiny.

Tento článek byl vyvolán situací, kdy matka žádala o revizi posudku, který vyloučil označeného muže z otcovství k jejímu synovi. Posudek jednoznačně vylučoval otcovství, proti čemuž se matka odvolala a provedením revizního posudku bylo pověřeno naše pracoviště.

Materiál a metoda

Původní posudek

Pracoviště, které vypracovalo původní posudek, testovalo celkem osm autozomálních STR znaků, jejichž přehled i výsledky vyšetření jsou uvedeny v tabulce (tab. 1).

Revizní posudek

DNA vzorky matky, dítěte i označeného muže byly u nás vyšetřeny identifikačním kitem obsahujícím patnáct autozomálních STR polymorfismů a amelogeninový lokus pohlavních chromozomů X a Y.  

Výsledky

Původní posudek vyloučil označeného muže v šesti z osmi systémů (tab. 1).

V revizním posudku byl proti očekávání u sledovaného muže zjištěn stejný genotyp ve všech znacích, které jsou společné v obou použitých DNA typizačních systémech (tab. 2).

Při posouzení sledovaných znaků v genotypu dítěte a jeho matky vyšlo ovšem najevo, že při prvním vyšetření došlo zřejmě k záměně vzorků těchto osob. Otec byl tedy srovnáván s alelami matky, což pochopitelně vyloučilo jeho biologickou příbuznost.

Otcovství označeného muže bylo možno na základě našeho vyšetření klasifikovat jako prakticky prokázané (tab. 2) (6, 7). Tabulka  3 ukazuje původní data po zkorigovaném označení vzorků. Při této konstelaci by i tento nález svědčil ve prospěch průkazu otcovství.

Diskuse

Zatímco záměna vzorků v případě neotcovství nemá prakticky negativní následky (tab. 4), záměna vzorků při skutečném otcovství vede v některých případech k fatálním závěrům (tab. 5). Nejzávažnější je záměna vzorku označeného muže za cizí vzorek, která, stane-li se již u primárního vzorku, je neodhalitelná. Stejně závažná je i vzájemná záměna vzorku matky a dítěte. Tento typ je možno odhalit u dítěte mužského pohlaví použitím identifikačního kitu s gonozomálním komplementem, což byla i situace uvedeného případu. U dítěte ženského pohlaví je možné provést posouzení „reciproké“ konstelace genotypů.

Při jakékoliv pochybnosti v případě vyloučení otcovství je třeba ověřit výsledek na primárních vzorcích.

Během procesu odběru vzorků a jeho zpracování nelze nikdy vyloučit laboratorní chybu, kterou může být právě záměna vzorků. Tyto chyby lze do určité míry eliminovat přísnou kontrolou jednotlivých kroků při průchodu vzorku laboratoří, automatizací procesu a kvalitním vyhodnocovacím software.

Samotná teoretická pravděpodobnost potvrzení, resp. vyloučení otcovství při použití dostatečného množství STR systémů, se blíží limitně ke 100 %. Možné odchylky souvisejí pouze s přirozenou mutabilitou STR systémů při paternální meióze. Mutační podíl se v těchto systémech může pohybovat od  0,01 % do 0,30 % (8). Vliv lidského omylu by tedy  měl  být hlavním zdrojem míry falešných výsledků u paternitních posudků. Dalšími okolnostmi, kterými je nutno se zabývat, je možnost podvodné identifikace a podvržení falešného vzorku. Při neustálém zdokonalování vyšetřovacích metod, které vzbuzují dojem neomylnosti, je třeba si uvědomovat riziko selhání lidského faktoru a účinně ho eliminovat. 

RNDr. Radek Vrtěl, Ph.D.

Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny

I.P.Pavlova 6,

FN a LF UP Olomouc

775 21 Olomouc

Tel.: 585 854 461

E-mail: vrtel@fnol.cz