Využití trigonometrie v analýze krevních stop
Využití trigonometrie v analýze krevních stop
Metoda krevních skvrn (BPA) je validní forenzní metodou, spadající do metodik biologických stop, využívajících i trigonomické modely. Přes její historický vývoj byla vícekrát propracovaná až do současné formulace v celosvětově uznávané podobě standardního metodického listu. Jde o metodu, která umožňuje analyzovat dynamické a charakterové vlastnosti kapek krve po dopadu na pevnou plochu, kterou může být podlaha, stěny, strop, různé předměty, ale i šaty a eventuálně i tělo. Dle přítomností takovýchto krevních stop je jí možné využít v rekonstrukci trestních činů. Podmínkou jej jejich dobrá čitelnost. V naší práci jsme odzkoušeli validitu uvedené metody na experimentálním modelu s použitím střelné zbraně. Jsou srovnávané hodnoty výpočtu trajektorií délky dopadu, výšky výstřiku a vzdálenosti letu kapek krve ze vzdálenosti 1, 3, 5 a 10 metrů. Vycházelo se přitom ze dvou různých vstupních předpokladů. Prvním je známá hodnota vzdálenosti dopadu a uhel dopadu kapky krve a druhým známá hodnota výšky výstřiku a uhel dopadu kapky krve. Podle trigonomických vzorců byla pak vypočítaná buď vzdálenost dopadu vybrané kapky krve, nebo výška výstřiku vybrané kapky krve a bez možnosti ověření i vzdálenost trajektorie letu kapky krve. Výsledky dokumentují, že uvedená metoda je pro tyto potřeby jen orientační a vypočítané hodnoty se od reálních odchylují se zvětšující se vzdáleností výstřelu. Až na ojedinělé hodnoty jsou vypočítané výsledky vzdálenosti dopadu kapky krve pravidelně nižší než skutečné hodnoty a vypočítané hodnoty výšky výstřiku kapky krve pravidelně vyšší než skutečné hodnoty. Navzdory uvedeným nepřesnostem mají námi získané výsledky jistou výpovědní hodnotu. Jeví se užitečné využívat tuhle metodu při vyšetřování a ověřovaní průběhu jednotlivých činů v kriminalistické a forenzní praxi, jako doplňkový zdroj informací.
Klíčová slova:
balistika – analýza krevních stop – střelní zbraně – sebevražda – trigonometrie.
Autoři:
Peter Makovický 1; Petra Horáková 1; Petr Slavík 1; František Mošna 2; Olga Pokorná 2
Působiště autorů:
Czech University of Life Sciences
; Department of Veterinary Sciences
1; Department of Mathematics
Kamýcka 129, 165 21 Prague 6 – Suchdol. Czech Republic.
2
Vyšlo v časopise:
Soud Lék., 58, 2013, No. 2, p. 20-25
Kategorie:
Original Article
Souhrn
Metoda krevních skvrn (BPA) je validní forenzní metodou, spadající do metodik biologických stop, využívajících i trigonomické modely. Přes její historický vývoj byla vícekrát propracovaná až do současné formulace v celosvětově uznávané podobě standardního metodického listu. Jde o metodu, která umožňuje analyzovat dynamické a charakterové vlastnosti kapek krve po dopadu na pevnou plochu, kterou může být podlaha, stěny, strop, různé předměty, ale i šaty a eventuálně i tělo. Dle přítomností takovýchto krevních stop je jí možné využít v rekonstrukci trestních činů. Podmínkou jej jejich dobrá čitelnost. V naší práci jsme odzkoušeli validitu uvedené metody na experimentálním modelu s použitím střelné zbraně. Jsou srovnávané hodnoty výpočtu trajektorií délky dopadu, výšky výstřiku a vzdálenosti letu kapek krve ze vzdálenosti 1, 3, 5 a 10 metrů. Vycházelo se přitom ze dvou různých vstupních předpokladů. Prvním je známá hodnota vzdálenosti dopadu a uhel dopadu kapky krve a druhým známá hodnota výšky výstřiku a uhel dopadu kapky krve. Podle trigonomických vzorců byla pak vypočítaná buď vzdálenost dopadu vybrané kapky krve, nebo výška výstřiku vybrané kapky krve a bez možnosti ověření i vzdálenost trajektorie letu kapky krve. Výsledky dokumentují, že uvedená metoda je pro tyto potřeby jen orientační a vypočítané hodnoty se od reálních odchylují se zvětšující se vzdáleností výstřelu. Až na ojedinělé hodnoty jsou vypočítané výsledky vzdálenosti dopadu kapky krve pravidelně nižší než skutečné hodnoty a vypočítané hodnoty výšky výstřiku kapky krve pravidelně vyšší než skutečné hodnoty. Navzdory uvedeným nepřesnostem mají námi získané výsledky jistou výpovědní hodnotu. Jeví se užitečné využívat tuhle metodu při vyšetřování a ověřovaní průběhu jednotlivých činů v kriminalistické a forenzní praxi, jako doplňkový zdroj informací.
Klíčová slova:
balistika – analýza krevních stop – střelní zbraně – sebevražda – trigonometrie.
Zdroje
1. Avim.
2. Baird JB. “The individuality of blood and bloodstains”. Can Soc Forensic J 1978; 11: 83.
3. Balthazard V, Piedelievre R, Desoille H, DeRobert L. Study of projected drops of blood. Ann Med Leg Criminol Police Sci Toxicol 1939; 19:265–323.
4. Behrooz N, Hulse-Smith L, Chandra S. An evaluation of the underlying mechanisms of bllodstain pattern analysis error. J Forensic Sci 2011; 56: 1136–1142.
5. Benecke M, Barksdale L. Distinction of bloodstain patterns from fly artefacts. Forensic Sci Inter 2003; 137: 152–159.
6. Brinkmann B. Expert opinion on biologic stains. Determination of status, future trends. Z Rechtsmed 1988; 100: 39–54.
7. Carter AL. The directional analysis of bloodstain patterns, theory and experimental validation. J Can Soc Forensic Sci 2001; 34: 173–89.
8. Hulse-Smith L, Illes M. A blind trial evaluation of a crime scene methodology for deducing impact velocity and droplet size from circular bloodstains. J Forensic Sci 2007; 52: 65–9.
9. Knock C, Davison M. Predicting the position of the source of bloodstain for angled impact. J Forensic Sci 2007; 52: 1044–1049.
10. Liesegang J. Bloodstain pattern analysis – blood source location J Can Soc Forensic Sci 2004; 37: 215–222.
11. Molina DK, DiMaio VJ. Trends in firearm usage in homicides and suicides in Bexar country Texas from 1982 to 2004. Am J Forensic Med Pathol 2008; 29:281–284.
12. Parkinson GA. Stringing a crime scene to determine trajectories. J Forensic Indent 2003; 53: 435–443.
13. Rizer C. Blood drop patterns. Police 1960; 4: 18–19.
14. Rose D, Ekleberry T, Wilgus G. Introduction to the trigometric shooting reconstruction method. J Forensic Ident 2004; 54: 637–644.
15. Rowe WF. Errors in the determination of the point of origin of bloodstains. Forensic Sci Inter 2006; 161: 47–51.
16. Wells KJ. Investigation of factors affecting the region of origin estimate in bloodstain pattern analysis. Thesis: University of Canterbury; 2006: 185.
Štítky
Anatomical pathology Forensic medical examiner ToxicologyČlánok vyšiel v časopise
Forensic Medicine
2013 Číslo 2
Najčítanejšie v tomto čísle
- Scuba diver deaths due to air embolism: two case reports
- The use of trigonometry in bloodstain analysis
- Separation of Sperm by Micromanipulator from Unusual Forensic Sample – case report
- An unusual case of penetrating intracranial injury due to scissors