Příčiny smrti a nálezy na srdci u pacientů s kardiostimulátorem nebo implantabilním kardioverterem-defibrilátorem zemřelých v nemocnici
Příčiny smrti a nálezy na srdci u pacientů s kardiostimulátorem nebo implantabilním kardioverterem-defibrilátorem zemřelých v nemocnici
Cílem bylo analyzovat příčiny smrti a pitevní nálezy na srdci u zemřelých s implantabilními kardiostimulátory a implantabilními kardiovertery-defibrilátory (PM a ICD), se kterými se setkávají jak soudní lékař tak patolog. Klinické a sekční nálezy byly analyzovány u 83 zemřelých s PM a 14-ti s ICD. V souboru byla většina mužů. Ve skupině s PM 49 mužů a 34 žen, s ICD 11 mužů a 3 ženy. Muži byli mladší v obou skupinách (76±10 vs. 82±6 roků s PM, 64±9 vs. 68±10 roků s ICD). Zemřelí s ICD byli mladší než s PM (65±9 vs. 78±9 roků). Interval od primoimplantace přístroje do smrti byl u PM 4.0±3.0 roky, u ICD 2.8±2.5 roku. Základní příčina smrti byla kardiovaskulární u 86,7% zemřelých s PM a 71.4% s ICD, což je více než v běžné české (51,1%) a evropské (35,5%) populaci. Ischemická choroba srdeční byla přítomna u 97,6% pacientů s PM a 85,7% s ICD a její závažné důsledky (jizvy, chronická aneurysmata, stenty) byly nalezeny častěji u zemřelých s ICD. Dilatační kardiomyopatie byla potvrzena u 4,8% zemřelých s PM a 28,6% s ICD. Sklerotické (28,9%) a revmatické (7,2%) změny chlopní byly přítomny jen u v průměru starších zemřelých s PM. Bezprostřední příčina smrti byla kardiální (srdeční selhání, infarkt myokardu) u 51,8% zemřelých s PM a 64,2% s ICD. Nekardiální příčiny (embolie, bronchopneumonie, sepse) byly rovněž časté, což může spoluvysvětlovat relativně krátký interval primoimplantace přístroje - úmrtí.
Klíčová slova:
kardiostimulátor – implantaiblní kardioverter-defibrilátor – příčiny úmrtí – nálezy na srdci – pitva
Autoři:
Petr Dvořák 1; Miroslav Novák 2; Pavel Kamarýt 2; Bronislava Slaná 1; Jolana Lipoldová 2; Pavel Dvořák 3; Karel Veselý 1
Působiště autorů:
1st Department of Pathology, Faculty Hospital St Anne's and Masaryk University, , Pekarska St., 656 91 Brno, Czech Republic.
1; 1st Department of Internal Medicine - Cardioangiology and International ClinicalResearch Center, St. Anne‘s University Hospital Brno
2; Department of Physical Electronics, Faculty of Science, Masaryk University, 2, Kotlarska St, 602 00 Brno, Czech Republic.
3; Pekarska St., 656 91 Brno, Czech Republic.
53
Vyšlo v časopise:
Soud Lék., 59, 2014, No. 4, p. 55-58
Kategorie:
Original Article
Souhrn
Cílem bylo analyzovat příčiny smrti a pitevní nálezy na srdci u zemřelých s implantabilními kardiostimulátory a implantabilními kardiovertery-defibrilátory (PM a ICD), se kterými se setkávají jak soudní lékař tak patolog. Klinické a sekční nálezy byly analyzovány u 83 zemřelých s PM a 14-ti s ICD. V souboru byla většina mužů. Ve skupině s PM 49 mužů a 34 žen, s ICD 11 mužů a 3 ženy. Muži byli mladší v obou skupinách (76±10 vs. 82±6 roků s PM, 64±9 vs. 68±10 roků s ICD). Zemřelí s ICD byli mladší než s PM (65±9 vs. 78±9 roků). Interval od primoimplantace přístroje do smrti byl u PM 4.0±3.0 roky, u ICD 2.8±2.5 roku. Základní příčina smrti byla kardiovaskulární u 86,7% zemřelých s PM a 71.4% s ICD, což je více než v běžné české (51,1%) a evropské (35,5%) populaci. Ischemická choroba srdeční byla přítomna u 97,6% pacientů s PM a 85,7% s ICD a její závažné důsledky (jizvy, chronická aneurysmata, stenty) byly nalezeny častěji u zemřelých s ICD. Dilatační kardiomyopatie byla potvrzena u 4,8% zemřelých s PM a 28,6% s ICD. Sklerotické (28,9%) a revmatické (7,2%) změny chlopní byly přítomny jen u v průměru starších zemřelých s PM. Bezprostřední příčina smrti byla kardiální (srdeční selhání, infarkt myokardu) u 51,8% zemřelých s PM a 64,2% s ICD. Nekardiální příčiny (embolie, bronchopneumonie, sepse) byly rovněž časté, což může spoluvysvětlovat relativně krátký interval primoimplantace přístroje - úmrtí.
Klíčová slova:
kardiostimulátor – implantaiblní kardioverter-defibrilátor – příčiny úmrtí – nálezy na srdci – pitva
Zdroje
1. Táborský M, Kautzner J, Bytešník J, et al. Zásady pro implantace kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a systémů pro srdeční resynchronizační léčbu 2009. Cor Vasa 2009; 51(9): 602-614.
2. Vardas PE, Auricchio A, Blanc J, et al. Guidelines for Cardiac Pacing and Cardiac Resynchronization Therapy. European Heart Journal 2007; 28: 2256–2295.
3. Epstein, Andrew E. An update on Implantable Cardioverter-defibrillator Guidelines. Current Opinion in Cardiology 2004; 19(1): 23-25.
4. Rosanio S, Scharz ER, Vitarelli A, et al. Sudden Death Prophylaxis in Heart Failure. Int J Cardiol 2007; 119: 291-296.
5. Chapa DW, Lee HJ, Kao CHW, et al. Reducing Mortality with Device Therapy in Heart Failure Patients without Ventricular Arrhythmias. Am J Crit Care 2008; 17(5): 443-452.
6. Trappe HJ, Gummert J. Current Pacemaker and Defibrillator Therapy. Dtsch Arztebl Int 2011; 108(21): 372-380.
7. Bradley DJ, Bradley EA, Baughman KL et al. Cardiac Resynchronization and Death from Progressive Heart Failure (A Meta-analysis of Randomized Controlled Trials). JAMA 2003; 289(6): 730-740.
8. Cleland JGF, Daubert JC, Erdmann E et al. On behalf of The CARE-HF Study Investigators. Longer-term Effects of Cardiac Resynchronization Therapy on Mortality in Heart Failure [the CArdiac REsynchronization-Heart Failure (CARE-HF) Trial Extension Phase]. Eur Heart J 2006; 27: 1928-1932.
9. Kim SG, Roth JA, Fisher JD et al. Long-Term Outcomes and Modes of Deah of Patients Treated With Nonthoracotomy Implantable Defibrillators. Am J Cardiol 1995; 75: 1229-1232.
10. Duray ZG, Schmitt J, Richter S, Israel CW, Hohnloser SH. Arrhythmic Death in Implantable Cardioverter Defibrillator Patients: A Long-Term Study Over a 10 Year Implantation Period. Europace 2009; 11(11): 1462-1468.
11. Lysenková A. Typy patomorfologických změn na srdci způsobených kardiostimulační elektrodou. Soud Lek 1980; 16/25: 39-43.
12. Wilson GJ. The Pathology of Cardiac Pacing. In: Silver: Cardiovascular Pathology. New York; Churchill Livingstrone Inc; 1991: 1429-1464.
13. Novak M, Dvorak P, Kamaryt P, Slana B, Lipoldova J. Autopsy and Clinical Context in Deceased Patients with Implanted Pacemakers and Defibrillators: Intracardiac Findings Near the Leads and Electrodes. Europace 2009; 11: 1510-1516.
14. Dvorak P, Novak M, Kamaryt P, Slana B, Lipoldova J, Dvorak P jr. Histological Findings aroud Electrodes in Pacemaker and Implantable Cardioverter-defibrillator Patients: Comparison of Steroid-eluting and Non-steroid-eluting Electrodes. Europace 2012; 14: 117-123.
15. Šindler M, Sepši M, Krajsa J. et al. Postmortální analýza souboru nemocných léčených implantabilními přístroji – uspořádání studie. Soud Lek 2006; 51: 16-19.
16. Mase H, Tamura K, Hiromoto A et al. Histopathological Study of Tissue Reaction to Pacemaker Electrodes Implanted in the Endocardium. J Nippon Med Sch 2005; 72: 52-59.
17. Henyan NN, White CM, Gillespie EL, Smith K, Coleman CI, Kluger J. The impact of gender on survival amongst Patients with Implantable Cardioverter Defibrillators for Primary Prevention against Sudden Cardiac Death. Jounal of Internal Medicine 2006; 260: 467-473.
18. Baman TS, Gupa SK, Valle JA, Yamada E. Risk Factors for Mortality in Patients with Cardiac Device-Related Infection. Circ Arrhythmia Electrophysiol 2009; 2: 129-134.
19. Nejčastější příčiny smrti v ČR. http://www.demografie.info
20. Causes of death statistics. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Causes_of_death_statistics
Štítky
Anatomical pathology Forensic medical examiner ToxicologyČlánok vyšiel v časopise
Forensic Medicine
2014 Číslo 4
Najčítanejšie v tomto čísle
- Causes of death and heart pathology in pacemaker or implantable cardioverter-def ibrillator patients who died in hospital
- Ethanol-induced ketoacidosis as a possible neglected cause of sudden death in chronic alcohol consumers
- Pathomorphology of inflammatory response following traumatic brain injury, serum values of interleukins, and gene polymorphisms
- Possibilities of molecular genetic determination of age of an individual from biological traces