#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jak vznikala obezitologie jako nový medicínský obor


Development of obesity medicine as a new medical discipline

The paper describes how obesity medicine has developed as a new medical discipline in response to the global obesity epidemic over the last forty years. This novel medical discipline reflects advances in understanding the interaction between hereditary and environmental factors in the pathogenesis of obesity as well as the crucial role of adipokines and visceral adipose tissue in the development of cardiometabolic diseases and certain cancers. Obesity associations established in many countries across the world have organized national and international congresses on obesity, prepared guidelines on obesity management and prevention, and contributed to the publication of journals focused on obesity. Many Czech and international textbooks on obesity have been published to improve knowledge about obesity among health care providers. The Czech Republic has played an important role in the implementation of obesity management centres and weight reduction clubs into the network of comprehensive obesity management. Obesity medicine is unique in that the required holistic approach integrates knowledge from different medical disciplines such as internal medicine and pediatrics, endocrinology, diabetology, nutrition and dietetics, physiatrics and exercise physiology, psychiatry, psychology, bariatric surgery, genetics, cardiology, rheumatology and more.

Keywords:

obesity medicine – obesity association – obesity management and prevention guidelines – obesity journals – obesity management centre – weight reduction club


Autori: V. Hainer;  M. Kunešová;  R. Taxová Braunerová
Pôsobisko autorov: Endokrinologický ústav Praha Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity Ředitelka: doc. RNDr. Běla Bendlová, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2024; 104(4): 191-197
Kategória: Editorial

Súhrn

Článek popisuje, jak se v odpověď na celosvětovou epidemii obezity vyvíjela v posledních 40 letech obezitologie jako nový medicínský obor. Tato originální medicínská specializace odráží pokroky v pochopení interakce hereditárních a environmentálních faktorů v patogenezi obezity jako i stěžejní úlohy adipokinů a viscerální tukové tkáně při rozvoji kardiometabolických onemocnění a některých nádorů. Obezitologické společnosti, které vznikly v mnoha zemích po celém světě, pořádaly národní a mezinárodní obezitologické kongresy, připravily doporučené postupy pro léčbu a prevenci obezity a přispěly k vydávání specializovaných obezitologických časopisů. Aby se zlepšily znalosti v obezitologii u poskytovatelů zdravotní péče, byla publikována řada českých i mezinárodních učebnic o obezitě. Česká republika sehrává významnou úlohu v začlenění obezitologických center a redukčních klubů do sítě komplexní léčby obezity. Obezitologie je výjimečná v tom, že vyžaduje sjednocující přístup, který integruje znalosti různých lékařských oborů, například vnitřního a dětského lékařství, endokrinologie, diabetologie, výživy a dietologie, fyziatrie a fyziologie cvičení, psychiatrie, psychologie, bariatrické chirurgie, genetiky, kardiologie, revmatologie a dalších.

Klíčová slova:

obezitologie – obezitologická společnost – doporučené postupy pro léčbu a prevenci obezity – obezitologické časopisy – obezitologická centra – redukční kluby

ÚVOD

V minulosti byla obezita vnímána mnohdy jen jako nevýznamná kosmetická záležitost. Od osmdesátých let 20. století nabývá obezita rozměrů celosvětové epidemie. Její globální prevalence se během 40 let ztrojnásobila. Poznání stěžejní úlohy tukové tkáně v sekreci prozánětlivých cytokinů a hormonů a také v patogenezi kardiometabolických a některých nádorových onemocnění vedlo k přehodnocení pohledu na obezitu jako na chronické onemocnění, které přináší závažné nejen zdravotní, ale i socioekonomické následky pro společnost. To přispělo k formování obezitologie jako nového medicínského oboru. Obezitologie zohledňuje jak širokou škálu patogenetických faktorů obezity, tak nutnost interdisciplinárního přístupu při léčbě polymorbidního pacienta s obezitou. Obezita obvykle vzniká interakcí faktorů prostředí s hereditárními faktory, a to nejčastěji při pozitivní energetické bilanci v důsledku konzumace energeticky bohaté potravy a sedavého způsobu života. U geneticky predisponovaných jedinců dochází v odpověď na pozitivní energetickou bilanci snáze k hromadění tukové tkáně. Dnes je známo přes 80 environmentálních faktorů a více než 600 genů, které ovlivňují vznik a rozvoj obezity. Péče o pacienta s obezitou vyžaduje nejen znalosti vnitřního lékařství, pediatrie, endokrinologie, diabetologie, genetiky a výživy, ale i psychologie, fyziatrie a zátěžové medicíny, farmakologie, kardiologie, bariatrické a metabolické chirurgie atd. Vzhledem k četným zdravotním rizikům a komplikacím obezity definuje obezitologie diagnostická a terapeutická specifika pacienta s obezitou i s ohledem na další medicínské obory, jako jsou například anesteziologie, neurologie, urologie, onkologie, ortopedie a dermatologie. Obezitologie na rozdíl od mnoha jiných nově vznikajících medicínských oborů přináší sjednocující holistický pohled na nemoc, její etiopatogenezi, prevenci a léčbu.

HISTORIE

Historicky obory lékařství vznikaly v návaznosti na rozšiřující se poznatky v anatomii, fyziologii a léčitelství již ve starověkém Egyptě, v Řecku a v Římě (1). Obezita, i když byla v minulosti poměrně vzácným onemocněním, neunikla pozornosti starověkých lékařů. Zdravotních rizik obezity si všiml již Hippokratés. Galén v Římě poukazoval na zdravotní závažnost těžké obezity a doporučoval léčit obezitu větším množstvím jídla s malou výživnou hodnotou, rychlým během, masážemi a koupelemi. Ve středověku trpěli obezitou a dnou feudálové a panovníci, kteří od svých osobních lékařů dostávali rady jak zdravě jíst, pít a hýbat se. Na přelomu 19. a 20. století se začala podobně jako v řadě evropských zemí i u nás široce uplatňovat lázeňská léčba obezity. Centry balneoterapie obezity byly Mariánské Lázně, Dolní Lipová, Lázně Jeseník a Karlovy Vary. V roce 1900 vydal lázeňský lékař v Mariánských Lázních a profesor balneologie a klimatologie na Univerzitě Karlově v Praze MUDr. Vladislav Mladějovský publikaci O významu léčení lázeňského při obezitě, dně a cukrovce. V léčbě obezity se uplatňovala hydroterapie, cvičení a salinické minerální vody. Ve 20. století se léčba obezity dlouhodobě zaměřovala na popis různých redukčních diet. Před více než 80 lety popsal u nás redukční dietu o energetickém obsahu 3700–4200 kJ zakladatel české endokrinologie akademik Josef Charvát. Moderně koncipovanou monografii o léčbě otylosti připravili již v roce 1967 nestoři české obezitologie Přemysl Doberský, Rajko Doleček a Jiří Šonka (2). U kolébky české pediatrické obezitologie stály Jana Pařízková a Lidka Lisá.

OBEZITOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI

Odbornost v medicíně je reprezentována odbornou společností, která organizováním kongresů, konferencí a vzdělávacích akcí rozšiřuje znalosti v oboru mezi členy a seznamuje je s nejnovějšími poznatky v oblasti vědy a výzkumu. Klinická odborná společnost vypracovává doporučené postupy pro prevenci a léčbu a zajišťuje konstituování odborných center, která poskytují konziliární služby a specializovanou diagnostickou a léčebnou péči. Tato centra by se měla podílet nejen na postgraduálním vzdělávání, ale i na vědecko-výzkumných aktivitách v oboru.

První obezitologickou společností na světě byla britská Asociace pro studium obezity (The Association for the Study of Obesity – ASO), která si při svém založení v roce 1967 vytyčila za cíl jak edukaci, prevenci a léčbu obezity, tak podporu výzkumu obezity ve Spojeném království. ASO zorganizovala v Londýně v roce 1974 pod vedením Alana Howarda (UK) a George Braye (USA) první Mezinárodní kongres o obezitě (International Congress on Obesity – ICO). Iniciativa Alana Howarda a George Braye na tomto kongresu vedla následně k ustavení Mezinárodní asociace pro studium obezity (International Association for the Study of Obesity – IASO, která byla v roce 2014 transformována na World Obesity Federation – WOF). Evropská asociace pro studium obezity (European Association for the Study of Obesity – EASO) byla založena v roce 1987 skupinou nadšených badatelů kolem prof. Pera Björntorpa z Univerzity v Göteborgu, který se stal prvním prezidentem EASO. Česko v minulosti významně přispělo k aktivitám EASO díky svým zástupcům jak ve Výkonném výboru (Dana Müllerová, vice-president for Central Europe, Vojtěch Hainer, president), tak v Obesity Management Task Force (Vojtěch Hainer, zakládající předseda) a v Preventive Task Force (Dana Müllerová, Marie Kunešová). V roce 1995 byla založena Mezinárodní federace pro chirurgii obezity (International Federation for the Surgery of Obesity – IFSO), která se zabývá bariatrickou a metabolickou chirurgií. Díky úloze Martina Frieda z 1. chirurgické kliniky 1. LF UK, kterou hrál při založení IFSO, se první světový kongres IFSO konal v roce 1996 v Praze. Později se M. Fried zasloužil o založení Evropské odnože (European Branch) IFSO.

Kořeny moderní české obezitologie sahají do osmdesátých let 20. století, kdy se konaly na 3. a IV. interní klinice nynější Všeobecné fakultní nemocnice neformální „obezitologické sedánky“ (3). Na těchto setkáních, jichž se účastnili za 3. internu Jiří Šonka, Štěpán Svačina a Petr Sucharda a za IV. internu Vojtěch Hainer, Marie Kunešová a Vladimír Štich, byly probírány zajímavé kazuistiky a diskutovalo se o novinkách v léčbě a výzkumu obezity. V té době většina pacientů s obezitou byla vyšetřována a léčena endokrinology, a tak nebylo překvapením, že Obezitologická sekce vznikla při Endokrinologické společnosti, která pod vedením prof. Vratislava Schreibera vytvořila prostor pro její aktivitu. O zvýšeném zájmu endokrinologů o obezitu v dalších letech svědčí to, že v roce 1989 byli pověřeni organizováním Endokrinologických dnů v Karviné prof. Rajko Doleček, doc. Vojtěch Hainer, prof. Ratmír Rath a prof. Jiří Šonka a nosným tématem dnů se stala obezita. Na tomto setkání a při dalších akcích se ukázalo, že obezitologie jako multidisciplinární obor však významně přesahuje zájem endokrinologů a že vedle endokrinologie a metabolismu musí zahrnovat další obory, a to nejen vnitřní lékařství a pediatrii, ale i výživu a dietologii, fyziologii fyzické aktivity, fyziatrii, antropologii, psychologii, psychiatrii, základy klinické genetiky a bariatrickou chirurgii atd. Dne 25. listopadu 1993 proto zorganizovali Vladimír Štich, Vojtěch Hainer, Marie Kunešová a Jana Pařízková konferenci „Výživa a tělesná aktivita ve zdraví a nemoci“, na níž byla ustavena Česká obezitologická společnost ČLS JEP (ČOS) jako sdružení lékařů a odborníků jiných profesí zabývajících se obezitou (3). Společnost si při svém založení vytkla řadu cílů, zejména:

  • šíření racionálních postupů v prevenci, diagnostice a léčbě obezity
  • výzkum etiopatogeneze a léčby obezity
  • účast na postgraduálním a pregraduálním vzdělávání v obezitologii
  • informování laické veřejnosti o názoru odborníků na dietetiku a postupy doporučované v léčbě obezity
  • vypracování návrhů na definici výkonů v obezitologii a jejich úhradu zdravotními pojišťovnami

Ve vedení ČOS se vystřídali v průběhu let Vojtěch Hainer, Marie Kunešová, Martin Fried až po současného předsedu Martin Haluzíka. Z 50 členů při založení se členská základna rozrostla na současných více než 300. Česká obezitologická společnost ČLS JEP má v současnosti čtyři sekce – psychologickou, pediatrické obezitologie (založenou jako společná sekce s Českou pediatrickou společností), nutriční a bariatrickou, která je společná s Českou chirurgickou společností ČLS JEP. Ke vzájemné výměně zkušeností v oboru slouží zejména každoroční konference „Obezitologie a bariatrie“.

ČOS se významně podílela na organizování mezinárodních obezitologických konferencí a kongresů: Round Table Meeting on Obesity Management in Central Europe (ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou UK, Praha 1997), Evropský kongres o obezitě (European Congress on Obesity – ECO, Praha 2004 a 2015), ustavující kongres Evropské odnože (European Chapter) IFSO (Praha 2004), Středoevropský kongres o obezitě (Central European Congress on Obesity – CECON; Karlovy Vary 2008, Praha 2023), 1. Björntorpovo symposium EASO (ve spolupráci s Endokrinologickým ústavem, zámek Štiřín 2009) a 3rd World Congress on Controversies in Obesity, Diabetes and Hypertension (CODHy, Praha 2010).

VÝZKUM V OBEZITOLOGII A OBEZITOLOGICKÉ ČASOPISY

Celosvětová epidemie obezity navodila zvýšený zájem jak o klinický, tak o základní výzkum obezity. Nárůst zájmu badatelů o výzkum obezity se odráží i v téměř trojnásobném vzestupu počtu prací citovaných za rok v databázi PubMed v průběhu posledních 20 let, a to jak těch věnovaných prevenci obezity (7472 citací vloni), tak těch, které se soustřeďují na její léčbu (15 553 citací v loňském roce). Vedle národních výzkumných grantových studií se prevenci a léčbě obezity věnuje řada mezinárodních a evropských projektů (https://easo.org/research/ eu-projects/). Klinickým výzkumem obezity se u nás i ve světě obvykle zabývají obezitologická centra. Základní výzkum je realizován ve spolupráci s teoretickými ústavy univerzitních pracovišť. Pod vedením Jana Kopeckého se u nás stal významným centrem výzkumu biologie tukové tkáně Fyziologický ústav Akademie věd ČR.

Významnou úlohu ve výzkumu v obezitologii sehrává nejen mezinárodní spolupráce při realizaci grantových projektů, ale i vzájemná výměna zkušeností. Na konferencích a seminářích ČOS v minulosti vystoupili přední zahraniční odborníci v obezitologii: prof. A. Stunkard (University of Pennsylvania, Filadelfie), prof. X. Pi-Sunyer (Columbia University, New York), prof. M. Krotkiewski (University of Gothenburg, Göteborg), prof. W. P. T. James (International Obesity Task Force, Londýn), prof. B. L. Heitmann (University of Copenhagen, Kodaň), prof. J. C. Seidell (National Institute of Public Health and the Environment, Bilthoven, NL), prof. H. Hauner (German Diabetes Research Institute, Düsseldorf ), prof. D. Molnár (University of Pécs, Pécs), dr. F. Bellisle (INSERM U341, Hôtel-Dieu, Paříž), prof. S. Inoue (Tokyo University, Tokyo), dr. M. Ohno (Jikei University School of Medicine, Tokyo), prof. B. Guy-Grand (Service de Médecine et Nutrition, Hôtel-Dieu, Paříž), prof. M. van Baak (Maastricht University, Maastricht), prof. S. Rössner (Karolinska Institutet, Stockholm), prof. A. Rissanen (University of Helsinki, Helsinki), prof. R. Bergmann (UCLA, Los Angeles) a mnozí další (1).

K rozvoji oboru obezitologie ve světě bezpochyby přispívají odborné časopisy, které seznamují odbornou veřejnost s nejnovějšími poznatky v disciplíně publikováním originálních prací, přehledných referátů, kazuistik, doporučených postupů atd. Nejprestižnější obezitologický časopis International Journal of Obesity and Related Metabolic Disorders, později označovaný jako International Journal of Obesity, založili již v roce 1976 Alan Howard (Cambridge, UK) a George Bray (USA). Převážně přehledné referáty k aktuální problematice publikuje časopis Obesity Reviews, který vydává IASO, resp. WOF od roku 2000. Ta mj. vydává od roku 2006 časopis International Journal of Pediatric Obesity, resp. v současnosti Pediatric Obesity, který se zabývá obezitou u dětí a dospívajících. Oficiálním časopisem vydávaným Severoamerickou asociací pro studium obezity (nyní The Obesity Society – TOS) je od roku 1993 Obesity (dříve Obesity Research). Časopis Obesity Surgery je od roku 1991 platformou pro publikace z oblasti bariatrické a metabolické chirurgie. V roce 2008 založila EASO Obesity Facts, první evropský odborný časopis, který se věnuje problematice obezity (4). Čeští zástupci jsou členy redakčních rad některých mezinárodních obezitologických časopisů: International Journal of Obesity (Irena Aldhoon Hainerová, Martin Haluzík), Obesity Surgery (Martin Fried, Jitka Herlesová) a Obesity Facts (Associate Editors: Martin Fried a Vojtěch Hainer). S narůstáním zájmu o obezitu se ve světě neustále množí počet obezitologických časopisů. V České republice doposud nemáme monotematický obezitologický časopis. Nicméně řadu podnětů mohou čeští obezitologové najít v časopise Diabetes, metabolismus, endokrinologie a výživa (DMEV), který byl v roce 1998 založen prof. Michalem Andělem.

DOPORUČENÉ POSTUPY PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU OBEZITY

První evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu obezity připravilo Obesity Management Task Force (OMTF) EASO již před 20 lety (5), při čemž vycházelo z řady národních doporučení, která byla do té doby publikována již od roku 1995. Validita jednotlivých doporučení byla klasifikována na základě důkazů z dostupných studií a metaanalýz. Mezi citovanými doporučeními byla i ta, která zveřejnila již v roce 1998 Česká obezitologická společnost ČLS JEP (6). Později byla připravena mezinárodním panelem za účasti zástupců IFSO, EASO a ECOG (European Childhood Obesity Group) doporučení pro chirurgickou léčbu obezity (7). Doporučení pro diagnostiku a léčbu obezity se dočkala následně řady aktualizací (8). Poslední verzi doporučených postupů v bariatrické chirurgii zveřejnila v roce 2022 Evropská asociace pro endoskopickou chirurgii (9). Aktualizovaný doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře publikovala na svých stránkách v loňském roce Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP (10). OMTF Evropské obezitologické asociace připravilo i doporučení pro péči o pacienty po bariatrických operacích (11). V roce 2021 publikovalo OMTF Evropské obezitologické asociace doporučení pro léčbu obezity u dospělých pomocí velmi přísných nízkokalorických ketogenních diet (12). Dva roky poté uveřejnily společně EASO a Evropská federace asociací dietologů doporučené dietní postupy při léčbě osob s nadváhou a obezitou (13). Úlohu fyzické aktivity při redukci hmotnosti shrnul Jakicic et al. (14). V roce 2020 Světová zdravotnická organizace aktualizovala svá doporučení s ohledem na fyzickou aktivitu a sedavý životní styl (15). U nás referoval o preskripcí fyzické aktivity při léčbě obezity Martin Matoulek a kol. (16). Nestorka kognitivně behaviorální terapie obezity u nás Iva Málková se spolupracovníky připravila v roce 2022 rozsáhlý přehled psychologických přístupů při léčbě obezity a nadváhy pro slovenské ministerstvo zdravotnictví (17). Prof. Thomas Wadden et al. ve svém pojednání o intervencích životního stylu při léčbě obezity poukazuje na to, že vedle tradiční intervence ve zdravotnických zařízeních se dnes nabízí využití laických i komerčních iniciativ, telefonu, internetu, chytrých telefonů a dalších digitálních intervencí (18). Jak využívat telemedicínu jako doplněk péče v ordinaci obezitologa vysvětlují turečtí autoři (19).

Obohacení farmakoterapie o nová antiobezitika v posledních letech vyžaduje ucelenou informaci pro odbornou veřejnost (20), proto v roce 2021 publikovala Česká obezitologická společnost ČLS JEP „Společné stanovisko odborných společností k farmakologické léčbě obezity“. V něm se zdůrazňují nejen zdravotní, ale i socioekonomické přínosy zvýšení dostupnosti moderních antiobezitik u vymezených indikací, a to jejich částečnou úhradou z veřejného zdravotního pojištění (21). V roce 2023 bylo stanovisko ČOS k farmakoterapii obezity aktualizováno (22).

Prevence obezity je nedílnou součástí klinické obezitologie, přičemž za realizaci preventivních programů musí přebrat zodpovědnost nejen zdravotníci, ale i celá společnost a každý jednotlivec. D. Müllerová s M. Kunešovou definovaly současné preventivní programy a shrnuly hlavní evropské projekty v prevenci obezity (23).

Praktická doporučení pro diagnostiku a léčbu dětí s nadváhou a obezitou shrnulo Childhood Obesity Task Force Evropské asociace pro studium obezity (24), zatímco zevrubná doporučení pro léčbu obezity u dětí a adolescentů publikovala vloni Americká pediatrická akademie (25). V roce 2023 bylo publikováno EASO a Evropskou federací asociací dietologů (EFAD) společné stanovisko k nutriční léčbě dětí a adolescentů s nadváhou a obezitou (26). Přehled o doporučeních fyzické aktivity u obézních dětí podal Foster et al. (27). Informaci o pilotní studii s aplikací telemedicíny u dospívajících pacientů s obezitou publikovala Veselá a kol. (28). Doporučené postupy v prevenci obezity v dětství a dospívání shrnula přehledná sdělení, která zdůraznila, že vedle rodiny a školy musí sehrávat významnou úlohu v prevenci obezity pediatr (29, 30).

MONOGRAFIE V OBEZITOLOGII

Moderně koncipované monografie věnované obezitologii vycházejí nejen ve světě, ale i u nás již od šedesátých let 20. století (2). Od začátku tohoto milénia se na přípravě odborných publikací o obezitě u nás podílejí nejen obezitologové a bariatričtí chirurgové, ale s nimi i reprezentanti medicínských oborů, které souvisejí s problematikou obezity (31–37, 40–42). Ze zahraničních v současnosti dostupných učebnic obezitologie přináší ucelený pohled na problematiku obezity monografie, kterou zpracoval kolektiv autorů pod vedením dvou předních představitelů světové obezitologie – Thomase Waddena z Pennsylvánské univerzity a George Braye z Pennington Biomedical Research Center v Lousianě (38). Stručná učebnice bariatrické a metabolické chirurgie vyšla v roce 2023 (39).

CENTRA PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU OBEZITY

S nárůstem prevalence obezity v osmdesátých letech 20. století vyvstala potřeba vzniku specializovaných obezitologických pracovišť, která by léčila závažné a komplikované případy obezity, poskytovala konzilia, organizovala postgraduální školení zainteresovaným zdravotnickým pracovníkům a stala se centry klinického výzkumu obezity. Taková centra v té době existovala v řadě západoevropských zemí a v USA. Po dlouholetém úsilí se v roce 1988 podařilo otevřít na IV. interní klinice Fakultní nemocnice I a FVL UK na Karlově náměstí obezitologickou jednotku, která byla prvním komplexně vybaveným centrem pro diagnostiku a léčbu obezity v tehdejších tzv. socialistických zemích (43). U jejího zrodu stálo trio lékařů – Vojtěch Hainer, Marie Kunešová a Vladimír Štich spolu s psycholožkou Blankou Čepickou. Tým doplňovaly v obezitologii vyškolené zdravotní sestry, dietní sestra a v Oddělení zátěžové medicíny prof. Jana Pařízková, MUDr. Ing. Luboš Poušek a MUDr. Jaroslav Větvička. Vedle specializované vyšetřovny vybavené mj. hydrodenzitometrií, nepřímou kalorimetrií, zátěžovou cykloergometrií, bioimpedancí a antropometrickými pomůckami, měla jednotka osm lůžek pro léčbu závažných a komplikovaných případů obezity. O cvičení pacientů, včetně plavání a cvičení ve vyhřátém bazénu, se starali fyziatři pod vedením Jany Hromádkové. Celodenní pohybová aktivita byla monitorována pedometry. K vyhodnocování příjmu energie a nutrientů sloužil vlastní počítačový program „Výživa“. Pomocí sofistikovaných dotazníků bylo posuzováno skóre deprese a jídelní chování. V devadesátých letech jsem měl možnost navštívit obezitologická centra na University of Pennsylvania ve Filadelfii a na Columbia University v New Yorku a v základním vybavení a personálním zajištění byla tato centra srovnatelná s naší obezitologickou jednotkou. V letech 1997–2002 byla obezitologická jednotka jako Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity součástí 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Došlo k opakovanému neuváženému stěhování tohoto centra, zprvu na Karlov a poté na Fakultní polikliniku v Klimentské ulici, přičemž byla zrušena lůžková základna i pracně vybudovaná aparatura k hydrodenzitometrii. Od roku 2002 obezitologické pracoviště rozvíjí svoji činnost v pražském Endokrinologickém ústavu pod vedením Marie Kunešové (2002–2022) a později Radky Taxové Braunerové (2022 až dosud).

I když se s pojišťovnami podařilo nasmlouvat řadu úkonů prováděných na obezitologické jednotce, a to včetně např. antropometrie, hydrodenzitometrie (později duální rentgenové absorpciometrie), vyšetření dietologem a nepřímé kalorimetrie, nepodařilo se zohlednit časovou náročnost vstupního (cíleného), komplexního a kontrolního vyšetření pacienta s obezitou. Časová náročnost vyšetření pacienta s obezitou je důsledkem často přítomných závažných zdravotních komplikací, psychických a psychosociálních problémů, které komplexně řeší obezitolog se svým týmem, a tím šetří čas nejen pacienta, ale i ostatních lékařů a řady dalších pracovníků ve zdravotnictví.

Po založení ČOS vznikala obezitologická centra v Plzni (Dana Müllerová), v Hradci Králové (Pavoľ Hlúbik), v Ostravě (Rajko Doleček) a v Brně (Dalibor Zeman).

V Praze později vedle obezitologických center na IV. a 3. interní klinice na Karlově náměstí vzniklo na 3. lékařské fakultě pod vedením Vladimíra Šticha Česko-francouzské výzkumné obezitologické centrum. Základy moderní bariatrické chirurgie v Československu položila na I. chirurgické klinice Marie Pešková již v osmdesátých letech 20. století. Její spolupracovník Martin Fried obor dále rozvíjel v mezinárodně uznávaném Centru bariatrické chirurgie v ISCARE a později na OB klinice, kde se soustřeďuje i na metabolickou chirurgii. Velkým přínosem byla u nás (na rozdíl od mnoha jiných států) od počátku těsná spolupráce mezi obezitology a bariatrickými chirurgy. Obezitologicko-bariatrické centrum ve Vítkovické nemocnici, které vede Pavoľ Holeczy, je pojítkem mezi českou a slovenskou bariatrií. V Praze nově vznikají obezitologická centra v Institutu klinické a experimentální medicíny (vedené Martinem Haluzíkem) a ve Fakultní nemocnici v Motole (vedené Ditou Pichlerovou). Centrum bariatrické chirurgie se letos otevírá ve Všeobecné fakultní nemocnici. Přehled současných jak obezitologických, tak bariatrických a metabolických center je uveden na stránkách ČOS (www.obesitas.cz), kde jsou rovněž uvedeny standardy sekce bariatricko-metabolické chirurgie České chirurgické společnosti a ČOS pro personální, odborné a materiálně-technické zajištění bariatrických výkonů.

Úsilí EASO o mezinárodní spolupráci v klinické obezitologii vede již od roku 2008 k postupnému zakládání sítě spolupracujících obezitologických center napříč Evropou (EASO’s Collaborating Centres for Obesity Management – EASO COMs). Požadavky na personální a materiálně technické vybavení těchto center byly definovány v doporučeních EASO v roce 2011 (44). Tým obezitologického centra doporučený EASO zahrnuje:

  • lékaře s vyškolením v diagnostice a léčbě obezity, které je dokumentováno certifikátem jako např. SCOPE (Specialist Certification of Obesity Professionals in Europe) Fellows
  • registrovaného dietologa či nutričního terapeuta se zkušenostmi v léčbě obezity
  • psychologa/psychiatra/behaviorálního terapeuta se zkušenostmi v léčbě obezity
  • fyziatra/tělovýchovného lékaře se zkušenostmi v léčbě obezity
  • zdravotní sestry vyškolené v diagnostice a léčbě obezity

Doporučené vybavení pracoviště podle EASO odpovídá většinou tomu, které jsme popsali u naší obezitologické jednotky založené v roce 1988. Vyšetření tělesného složení hydrodenzitometrií je v současnosti nahrazeno duální rentgenovou absorpciometrií. Evropská doporučení také předpokládají těsnou návaznost obezitologického centra na centra bariatricko-metabolické chirurgie a při léčbě zdravotních komplikací úzkou spolupráci s dalšími specialisty, jako jsou gynekologové, kardiologové, ortopedi a další.

 

REDUKČNÍ KLUBY

Nadváha a obezita má u nás podobně jako ve velké části světa charakter epidemie. Je pochopitelné, že zdravotní systém nemůže zajistit péči o všechny jedince s nadváhou a obezitou. Péči o pacienty s nadváhou a s obezitou lehkého stupně a bez závažných zdravotních komplikací zajišťuje i u nás řada komerčních či dobrovolnických organizací charakteru redukčních klubů. Obezitologie jako obor by měla garantovat adekvátní léčebné postupy i v těchto institucích.

Stěžejní úlohu při organizování kurzů zdravého hubnutí u nás sehrává společnost STOB (Stop obezitě) založená již v roce 1990 průkopnicí kognitivně-behaviorální psychoterapie PhDr. Ivou Málkovou (45). Společnost sdružuje psychology, lékaře, nutriční terapeuty, fyzioterapeuty, cvičitelky a řadu dalších odborníků s cílem pomáhat jedincům s obezitou měnit životní styl a redukovat hmotnost. Skupinová intervence ve společnosti STOB je založena na kognitivně-behaviorální terapii a na mindfulness („všímavosti“), což je psychologická metoda, která učí jak zvládat stres, negativní emoce a nevhodné myšlenky (17). Společnost STOB dnes nabízí komplexnější redukční program než po celém světě rozšířená organizace Weight Watchers („Strážci váhy“), která byla založena již v roce 1963 v USA. Kurzy STOB se mohou od svého založení pochlubit desítkami tisíc absolventů. Dlouhodobý osobní kontakt s pacienty je však nerealizovatelný i ve společnosti STOB, proto dnes STOB využívá ve svých intervencích i internetu, např. pomocí programu Sebekoučink, zpětné vazby při vyhodnocování jídelníčku a pohybové aktivity či komunitní podpory webu STOBklub. Jedincům s obezitou navíc může lékař či lektor redukčního klubu doporučit ověřené publikace, v nichž najdou poučení o zdravém hubnutí (46). Společnost STOB poskytuje odborníkům zdarma svépomocné brožury pro pacienty vedoucí k řešení konkrétních problému v oblasti nejen výživy a pohybu, ale i psychiky, které vycházejí z metodiky kognitivně-behaviorální terapie (více informací na www.stob.cz).

 

DOŠKOLOVÁNÍ V OBEZITOLOGII

Integrální součástí rozvoje obezitologie jako každého medicínského oboru je jak pregraduální, tak soustavné postgraduální vzdělávání lékařů a ostatních zdravotníků, kteří pečují o pacienty s obezitou. O šetřeních hodnotících kvalitu péče o pacienty s obezitou a o zkušenostech a podnětech jak přispět k jejímu zlepšení postgraduálním školením poskytovatelů zdravotní péče referuje sdělení (47).

 

ZÁVĚR

V článku jsou popsány aktivity národních a mezinárodních obezitologických společností, které vznikaly v uplynulých čtyřech dekádách jako odpověď na celosvětovou epidemii obezity. Díky těmto aktivitám je obor obezitologie srovnatelný s ostatními medicínskými obory, jimž byl přiznán statut subspecializace. Vzhledem k vědeckému pokroku a technologickému rozvoji se v posledních dekádách objevily nové medicínské subspecializace, které mnohdy vedly ke tříštění současné medicíny tolik kritizovanému mnoha uznávanými odborníky. Na rozdíl od některých „úzkoprofilových“ subspecializací je však obezitologie výjimečná v tom, že naopak vyžaduje sjednocující přístup, který integruje znalosti různých lékařských oborů.

 

Poděkování

Práce byla podpořena projektem MZ ČR – RVO (Endokrinologický ústav – EÚ, 00023761).

Konflikt zájmů: žádný.


Zdroje
  1. Hainer V. Obezita v historii lidstva. In: Hainer V a kol. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing 2022; 1–18.
  2. Doberský P, Doleček R, Šonka J. Léčení otylosti. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství 1967.
  3. Hainer V, Kunešová M, Sucharda P. Historie české obezitologie. Čas. Lék. čes. 2020; 159: 99–103.
  4. Hainer V, Woodward E. An EASO goal achieved! Obesity Facts launched as official journal of EASO. Obes Facts. 2008; 1: 6–7.
  5. Hainer V, Finer N, Tsigos C, et al. Management of obesity in adults: Project for European primary care. Int J Obes. (London) 2004; 28: S226–S231.
  6. Hainer V, Kunesova M, Parizkova J, et al. Clinical guidelines for diagnosis and management of obesity in the Czech Republic. Sborn Lék. 1998; 99: 235–250.
  7. Fried M, Hainer V, Basdevant A, et al. Inter-disciplinary European guidelines on surgery of severe obesity. Int J Obes. (London) 2007; 31: 569–577.
  8. Yumuk V, Tsigos C, Fried M, et al. European guidelines for obesity management in adults. Obes Facts. 2015; 8: 402–424.
  9. Carrano FM, Iossa A, Di Lorenzo N, et al. EAES rapid guideline: systematic review, network meta-analysis, CINeMA and GRADE assessment, and European consensus on bariatric surgery-extension 2022. Surg Endosc. 2022; 36: 1709–1725.
  10. Haluzík M, Sucharda P, Holéczy P, a kol. Obezita. Doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře 2023. Centrum doporučených standardních postupů pro praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP 2023.
  1. Busetto L, Dicker D, Azran C, et al. Practical Recommendations of the Obesity Management Task Force of the European Association for the Study of Obesity for the post-bariatric surgery medical management. Obes Facts. 2017; 10: 597–632.
  2. Muscogiuri G, El Ghoch M, Colao A, et al. European guidelines for obesity management in adults with a very low-calorie ketogenic diet: A systematic review and meta-analysis. Obes Facts. 2021; 14: 222–245.
  3. Hassapidou M, Vlassopoulos A, Kalliostra, et al. European Association for the Study of Obesity Position Statement on Medical Nutrition Therapy for the Management of Overweight and Obesity in Adults Developed in Collaboration with the European Federation of the Associations of Dietitians. Obes Facts. 2023; 16: 11–28.
  4. Jakicic JM, Rogers RJ, Sherman SA, Kovacs SJ. Physical activity in weight management. In: Wadden TA, Bray GA. (Eds.) Handbook of obesity treatment. 2nd Ed. New York: Guilford Press 2018; 322–335.
  5. Bull FC, Al-Ansari SS, Biddle S, et al. World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour. Br J Sports Med. 2020; 54: 1451–1462.
  6. Matoulek M, Cibulková N, Kádě O, Hašpicová M. Fyzická aktivita v léčbě obezity v praxi. Vnitř. Lék. 2020; 66: 483–488.
  7. Málková I, a kol. Štandardný preventívny postup pre manažment dospelých s nadhmotnosťou a obezitou s dôrazom na psychologický prístup. Bratislava: Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky 2022 [online]. Dostupné z: https://www. obesitas.cz/files/3-SPP-pre-manazment-dospelych-s-nadhmot nostou-a-obezitou-s-dorazom-na-psychologicky-pristup_GK-OK. pdf [cit. 2024-09-10].
  8. Wadden TA, Tronieri JS, Butryn ML. Lifestyle modifications approaches for the treatment of obesity in adults. Am Psychol. 2020; 75: 235–251.
  9. Bayram F, Sonmez A, Kiyici S, et al. Expert opinion on the utility of telemedicine in obesity care: Recommendations on a hybrid multidisciplinary integrated care follow-up algorithm. Curr Obes Rep. 2024; 13: 167–182.
  10. Hainer V, Taxová Braunerová R, Kalousková P, Kunešová M. Nové obzory ve farmakoterapii obezity. Prakt. Lék. 2023; 103: 163–169.
  11. Müllerová D, Haluzík M, Sucharda P, a kol. Společné stanovisko odborných společností k farmakologické léčbě obezity. Prakt. Lék. 2021; 101: 32–47.
  12. Haluzík M, Müllerová D, Sucharda P, et al. Farmakoterapie obezity-update 2023. Čas. Lék. čes. 2023; 162: 19–31.
  13. Müllerová D, Kunešová M. Prevence obezity – základní strategie současných preventivních programů boje s obezitou. In: Hainer V, a kol. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing 2022; 471–487.
  14. Baker JL, Farpour-Lambert NJ, Nowicka P, et al. Evaluation of the overweight/obese child practical tips for the primary health care provider: recommendations from the Childhood Obesity Task Force of the European Association for the Study of Obesity. Obes Facts. 2010; 3: 131–137.
  15. Hampl SE, Hassink SG, Skinner AC, et al. Clinical practice guideline for the evaluation and treatment of children and adolescents with obesity. Pediatrics 2023; 151(2): e2022060640.
  16. Hassapidou M, Duncanson K, Shrewsbury V, et al. EASO and EFAD position statement on medical nutrition therapy for the management of overweight and obesity in children and adolescents. Obes Facts. 2023; 16: 29–52.
  17. Foster C, Moore JB, Singletary CR, Skelton JA. Physical activity and family-based obesity treatment: a review of expert recommendations on physical activity in youth. Clin Obes. 2018; 8: 68–79.
  18. Veselá L, Klímová Rych A, Vážná A, et al. Lessons learned from telemedicine in adolescent obesity: Results of a pilot study. Children (Basel) 2024; 11: 599 [online]. Dostupné z: https//doi.

org/10.3390/children11050599 [cit. 2024-09-10].

  1. Weihrauch-Blüher S, Kromeyer-Hauschild K, Graf K, et al. Current guidelines for obesity prevention in childhood and adolescence. Obes Facts. 2018; 11: 263–276.
  2. Gooey M, Skouteris H, Betts J, et al. Clinical practice guidelines for the prevention of childhood obesity: A systematic review of quality and content. Obes Rev. 2022; 23(10): e13492.
  3. Hainer V, a kol. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing 2022.
  4. Kunešová M, a kol. Základy obezitologie. Praha: Galén 2016.
  5. Matoulek M, a kol. Manuál praktické obezitologie nejen pro praktické lékaře. 2., rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství odborné literatury 2020.
  6. Müllerová D, a kol. Obezita – prevence a léčba. Praha: Mladá fronta 2011.
  7. Svačina Š, Souček M, Šmahelová A, Češka R. Metabolický syndrom. Nové postupy. Praha: Grada Publishing 2011.
  8. Fried M, a kol. Bariatrická a metabolická chirurgie. Praha: Mladá fronta 2011.
  9. Kasalický M. Bariatrie – Chirurgická léčba obezity a cukrovky. Praha: Maxdorf 2018.
  10. Wadden TA, Bray GA (Eds.). Handbook of obesity treatment. 2nd Ed. New York: Guilford Press 2018/2019.
  11. Williams B, Awad S. Handbook of bariatric and metabolic surgery. Hoboken: Wiley-Blackwell 2023.
  12. Pařízková J, Lisá L. Obezita v dětství a dospívání. Praha: Galén 2007.
  13. Aldhoon Hainerová I. Dětská obezita. Praha: Maxdorf Jessenius 2010.
  14. Boženský J, a kol. Dětská obezita 2021. Praha: IPVZ 2021.
  15. Hainer V, Kunešová M, Štich V. Dvacet let od založení první Obezitologické jednotky v Československu. Čas. Lék. čes. 2009; 148: 179–183.
  16. Tsigos C, Hainer V, Basdevant A, et al. Criteria for EASOcollaborating centres for obesity management. Obes Facts. 2011; 4: 329–333.
  17. Málková I. Praktická aplikace kognitivně-behaviorální terapie společností STOB. In: Hainer V, a kol. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing 2022; 307–319.
  18. Málková I, Pávková Málková H, Pávek M. Já zhubnu – s rozumem, zdravě a natrvalo. 2., aktualizované vydání. Praha: Smart Press 2022.
  19. Hainer V, Taxová Braunerová R, Kunešová M. Jak může přispět doškolování a obezitolog ke zlepšení péče pacienta s obezitou. Prakt. Lék. 2024; 104: 198–202.

adresa pro korespondenci:
doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
Endokrinologický ústav
Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity
Národní 8, 110 00 Praha 1
e-mail:
vhainer@endo.cz

Štítky
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#