Nádory ledvin, močového měchýře a prostaty u obezity a diabetu
Tumours of kidneys, urinary bladder and prostate in obesity and diabetes
Relations of obesity and type 2 diabetes to urinary tract cancer were described. Occurrence of kidney cancer is more often in both obesity and type 2 diabetes. Bladder cancer has no relation to obesity but is more common in type 2 diabetic patients. Inverted relations were found in prostatic cancer. This disease is more common in obese patents but less common in type 2 diabetes. Diabetics are partly protected to this disease. Physical activity decreases the risk of kidney and bladder cancer but has no relation to bladder cancer. Urinary tract cancers have no relation to type 1 diabetes. We have found 3.9 time higher risk of kidney cancer in Czech diabetic patients.
Key words:
metabolic syndrome - diabetes mellitus type 2 - urinary tract cancer - physical activity
Autori:
Š. Svačina
Pôsobisko autorov:
III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2008; 54(5): 464-467
Kategória:
Súhrn
U obezity a diabetu 2. typu byly popsány vztahy k urologickým nádorům. Karcinom ledviny je výrazně častější u obezity i diabetu 2. typu. Karcinom močového měchýře nemá pravděpodobně žádné vztahy k obezitě, ale je častější u diabetiků 2. typu. Nejzajímavější a obrácené vztahy jsou naopak zjišťovány u karcinomu prostaty. Je mírně častější u obézních, ale diabetes 2. typu před jeho vznikem spíše mírně chrání. Zajímavé jsou i vztahy k fyzické aktivitě, která pravděpodobně chrání před karcinomem ledviny a prostaty a nemá vztah ke karcinomu močového měchýře. Urologické nádory nemají žádný vztah k diabetu 1. typu. Až 3,9krát vyšší riziko pro diabetiky 2. typu jsme zjistili i u naší populace.
Klíčová slova:
metabolický syndrom -diabetes mellitus 2. typu - urologické nádory - fyzická aktivita
Úvod
Historicky umírali diabetici i obézní pacienti dříve na jiné komplikace svého onemocnění a nádorová onemocnění se u nich vyskytovala pravděpodobně méně. Dnes víme, že obezita, metabolický syndrom a diabetes 2. typu jsou provázeny zvýšeným rizikem vzniku řady nádorů, např. gynekologických či nádorů trávicího traktu [2,5,23,24].
Diabetes 1. typu není provázen téměř žádným rizikem vzniku nádorů, jak zjistil 20letým sledováním Hjalgrim [6].
Zvýšené riziko vzniku nádorů přinášejí obvykle společně 3 příbuzná onemocnění - diabetes 2. typu, metabolický syndrom a obezita. Riziko však není někdy stejné, i když se uvádí stejné příčiny - hyperinzulinemie, hyperleptinemie či působení tzv. inzulin-like-growth-faktoru-1.
Právě u urologických nádorů se názor na vztah k obezitě a diabetu velmi vyvíjel. V rozsáhlé Stricklerově analýze [22] nebyl např. zjištěn žádný vyšší výskyt urologických nádorů u diabetu 2. typu. Stará Grafinkelova analýza [5] z roku 1985 uvádí z urologických nádorů vazbu na obezitu jen u karcinomu prostaty u obezity III. stupně, kde je riziko asi 1,3krát vyšší. Poslední práce naopak ukazují, že u diabetu 2. typu je výskyt karcinomu prostaty naopak snížen [6]. Vztah obezity a diabetu 2. typu ke 3 klasickým urologickým nádorovým onemocněním - karcinomu ledviny, prostaty a močového měchýře - představuje tak velmi zajímavé a vyvíjející se téma. Nelze vyloučit, že výskyt je ovlivňován i vyvíjejícími se faktory prostředí, které s obezitou a diabetem interagují.
Urologické nádory a obezita
Nejrozsáhlejší analýzu výskytu nádorů u obézních představuje nepochybně Calleovo sledování publikované v New England Journal of Medicine v roce 2003 [2]. Z rozsáhlého výčtu nádorů vázaných na obezitu uvádí tab. 1 nádory prostaty, močového měchýře a ledvin.
Kromě karcinomu měchýře u mužů i žen s nadváhou byla zjištěna signifikantní závislost výskytu uvedených karcinomů na obezitě.
Karcinom ledvin a obezita
Karcinom ledvin je klasickým tumorem vázaným na obezitu. Např. recentní přehledná práce Renehanova [18] uvádí metaanalýzu 141 studií. Mezi nádory s jasnou vazbou na obezitu uvádí karcinom ledvin. U mužů riziko stoupá na 5 jednotek BMI 1,24krát a u žen 1,34krát.
Karcinom ledviny patří také mezi nádory, kde je zábrana vzestupu hmotností prevencí jejich vzniku [13]. Vznik onemocnění je některými autory dáván do souvislosti s nižší hladinou adiponektinu u obézních [20].
Další práce [16] zjistila ještě vyšší riziko při BMI nad 30 než jiné práce. Současně však byl zjištěn výrazný ochranný vliv fyzické aktivity před vznikem karcinomu ledviny.
Karcinom ledvin a diabetes 2. typu
Nejrozsáhlejší studií zabývající se výskytem karcinomu ledvin u diabetiků je pravděpodobně švédská studie [10] zahrnující až 25leté sledování více než 150 000 pacientů. Práce zjistila signifikantně zvýšené riziko karcinomu ledvin u diabetiků i diabetiček 2. typu (tab. 2). Celkově je riziko nižší než bývá uváděno u obezity (viz výše). Vliv vyššího kalorického příjmu byl prokázán jen u skupiny starších pacientů.
Karcinom prostaty a obezita
Kromě diskuse o možném vlivu hyperinzulinemie je u tohoto nádoru popisován i vztah k metabolickým receptorům PPARγ. Silná PPARγ stimulace působí totiž in vitro na buňky liposarkomu, kolorektalního karcinomu a také karcinomu prostaty a prsu [19]. Při běžném dávkování inzulinových senzitizérů nebyly tyto vztahy však zjištěny.
Metabolický syndrom má podle norské studie [11] nepochybný vztah ke karcinomu prostaty. S ohledem na dále uvedený vztah karcinomu prostaty a diabetu je k interpretaci důležité, že v této studii nebyli zahrnuti diabetici. Riziko se zvyšovalo podle počtu složek metabolického syndromu. Rovněž jiná studie provedená u Afroameričanů [1] zjistila signifikantně vyšší riziko karcinomu prostaty u hypertoniků a u osob se zvýšeným obvodem pasu. Nebylo zjištěno žádné riziko pro cukrovku (tab. 3).
Tyto výsledky odpovídají i výše citované nejstarší práci Garfinkelově [5], podle které riziko vzniku karcinomu prostaty při obezitě zejména vyššího stupně bylo nepochybné.
Jiný přehledný článek [15] vztah obezity a karcinomu prostaty mírně komplikuje. Cituje práce podporující a nepodporující vztah karcinomu prostaty a obezity přibližně v poměru 1 : 1. Podle tohoto přehledu je vztah obezity a karcinomu prostaty možná podobný jako u obezity a karcinomu mammy. U mladších obezita před karcinomem chrání a u starších ho indukuje. Při obezitě má karcinom prostaty pravděpodobně i horší prognózu.
Nedávno bylo zjištěno, že riziko karcinomu prostaty může zvyšovat i pravidelné užívání multivitaminových přípravků [21]. Fyzická aktivita mírně riziko karcinomu prostaty snižuje [25].
Naopak bylo zjištěno [17], že léčba statiny může před karcinomem prostaty chránit. Výskyt karcinomu prostaty je při užívání statinů o 50 % nižší (při nízkých dávkách o 24 %, při nejvyšších až o 79 %).
Karcinom prostaty a diabetes 2. typu
Vztahům diabetu 2. typu a karcinomu prostaty je věnována řada prací. Na rozdíl od prací o obezitě obvykle docházejí k závěru, že diabetes 2. typu před vznikem karcinomu prostaty chrání.
Rozsáhlá studie Velicerova [26] sledovala více než 35 000 diabetiků ve věku 50-76 let a sledovala přitom i podskupiny diabetiků léčených inzulinem a perorálními antidiabetiky (tab. 4). Ještě rozsáhlejší studie zahrnující přes 300 000 mužů se zachycením více než 11 000 případů karcinomu prostaty zjistila rovněž výrazně snížený výskyt kacinomu prostaty u diabetiků [3]. Navíc byl zjištěn i výrazný ochranný vliv fyzické aktivity.
Zajímavé jsou i některé vztahy k diabetu po zjištění karcinomu prostaty. U pacientů se zjištěným karcinomem prostaty je vyšší incidence diabetu 2. typu a kardiovaskulárních příhod v dalších letech [9].
Redukce hmotnosti mírně zlepšuje prognózu karcinomu prostaty. Pacienti s maligním onemocněním často podstupují různé dietní kůry. Žádná jiná dietní manipulace na prognózu karcinomu prostaty však vliv nemá [4].
Karcinom močového měchýře - obezita a diabetes
Jak vyplývá z výše uvedené rozsáhlé Caleovy studie (tab. 1), nevyskytuje se karcinom močového měchýře častěji u obézních mužů ani žen. Maximálně je přítomen určitý nesignifikantní trend. V japonské studii, kde byl potvrzen vztah karcinomu močového měchýře ke kouření, nebyl zjištěn žádný vztah k obezitě [14]. Analýza výsledků z Nurses Health Study a HPFS study neprokázala žádný vztah karcinomu močového měchýře k obezitě ani k fyzické aktivitě [7].
Naopak u diabetu 2. typu byly vztahy ke karcinomu močového měchýře zjištěny. Přehled prací uvádí rozsáhlá metananalýza Larssonova [8]. Zahrnuje 16 studií a zjišťuje relativní riziko karcinomu močového měchýře pro diabetiky 1,24krát vyšší (1,08-1,42). Přítomno tedy je mírné zvýšení rizika.
Vlastní výsledky
Při sledování výskytu kolorektálního karcinomu u diabetiků [12] jsme sledovali výskyt u diabetiků a nediabetiků ve 3 českých okresech. Data umožňovala i sledování výskytu některých dalších nádorů. Signifikantní výsledky jsou uvedeny v tab. 5. Z výsledků vyplývá, že riziko karcinomu ledviny je u našich diabetiků 3,9krát vyšší než u nediabetiků. Riziko je srovnatelné s rizikem kolorektálního karcinomu a karcinomu pankreatu. Vyšší výskyt jiných nádorů urologické lokalizace jsme v této studii nezjistili.
Závěr
Obezita a diabetes mají nepochybně vztahy k urologickým nádorům. Karcinom ledviny je výrazně častější u obezity i diabetu 2. typu. Karcinom močového měchýře nemá pravděpodobně žádné vztahy k obezitě, ale je častější u diabetiků 2. typu. Nejzajímavější a obrácené vztahy jsou naopak zjišťovány u karcinomu prostaty. Je mírně častější u obézních, ale diabetes 2. typu před jeho vznikem mírně chrání. Zajímavé jsou i vztahy k fyzické aktivitě, která pravděpodobně chrání před karcinomem ledviny a prostaty a nemá vztah ke karcinomu močového měchýře.
Většina uvedených skutečností byla zjištěna na rozsáhlých souborech, a proto je vhodné přihlížet k těmto fenoménům při prevenci, diagnostice i screeningu urologických nádorů.
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
www.vfn.cz
e-mail: svacinas@lf1.cuni.cz
Doručeno do redakce: 2. 3. 2008
Zdroje
1. Beebe-Dimmer JL, Dunn RL, Sarma AV et al. Features of the metabolic syndrome and prostate cancer in African-American men. Cancer 2007; 109: 875-881.
2. Calle EE, Rodriguez C, Walker-Thurmond K et al. Overweight, obesity, and mortality from cancer in a prospectively studied cohort of U.S. adults. N Engl J Med 2003; 348: 1625-1638.
3. Calton BA, Chang SC, Wright ME et al. History of diabetes mellitus and subsequent prostate cancer risk in the NIH-AARP Diet and Health Study. Cancer Causes Control 2007; 18: 493-503.
4. Demark-Wahnefried W, Moyad MA. Dietary intervention in the management of prostate cancer. Curr Opin Urol 2007; 17: 168-174.
5. Garfinkel L. Overweight and cancer. Ann Intern Med 1985; 103: 1034-1036.
6. Hjalgrim H, Frisch M, Ekbom A et al. Cancer and diabetes - a follow-up study of two population-based cohorts of diabetic patients. J Intern Med 1997; 241: 471-475.
7. Holick CN, Giovannucci EL, Stampfer MJ et al. Prospective study of body mass index, height, physical activity and incidence of bladder cancer in US men and women. Int J Cancer 2007; 120: 140-146.
8. Larsson SC, Orsini N, Brismar K et al. Diabetes mellitus and risk of bladder cancer: a meta-analysis. Diabetologia 2006; 49: 2819-2823.
9. Lin AM, Small EJ. Prostate cancer update: 2006. Curr Opin Oncol 2007; 19: 229-233.
10. Lindblad P, Chow WH, Chan J et al. The role of diabetes mellitus in the aetiology of renal cell cancer. Diabetologia 1999; 42: 107-112.
11. Lund Håheim L, Wisløff TF, Holme I et al. Metabolic syndrome predicts prostate cancer in a cohort of middle-aged Norwegian men followed for 27 years. Am J Epidemiol 2006; 164: 769-774.
12. Matoulek M, Svačina Š, Topolčan O et al. Metabolický syndrom a nádory. In: Perušičová J (ed). Diabetes mellitus - léčba a komplikace. Symposium 6. Praha: Galén 2001: 84-88.
13. Moyad MA. Obesity, interrelated mechanisms, and exposures and kidney cancer. Semin Urol Oncol 2001; 19: 270-279.
14. Nakata S, Sato J, Ohtake N et al. Epidemiological study of risk factors for bladder cancer. Hinyokika Kiyo 1995; 41: 969-977.
15. O'Malley RL, Taneja SS. Obesity and prostate cancer. Can J Urol 2006; 13(Suppl 2): 11-14.
16. Pan SY, DesMeules M, Morrison H et al. Canadian Cancer Registries Epidemiology Research Group Obesity, high energy intake, lack of physical activity, and the risk of kidney cancer. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2006; 15: 2453-2460.
17. Platz EA, Leitzmann MF, Visvanathan K et al. Statin drugs and risk of advanced prostate cancer. J Natl Cancer Inst 2006; 98: 1819-1825.
18. Renehan AG, Tyson M, Egger M et al. Body-mass index and incidence of cancer: a systematic review and meta-analysis of prospective observational studies. Lancet 2008; 371: 569-578.
19. Schiel R, Beltschikow W, Steiner T et al. Diabetes, insulin, and risk of cancer. Methods Find Exp Clin Pharmacol 2006; 28: 169-175.
20. Spyridopoulos TN, Petridou ET, Skalkidou A et al. Obesity and Cancer Oncology Group. Low adiponectin levels are associated with renal cell carcinoma: a case-control study. Int J Cancer 2007; 120: 1573-1578.
21. Stevens VL, McCullough ML, Diver WR et al. Use of multivitamins and prostate cancer mortality in a large cohort of US men. Cancer Causes Control 2005; 16: 643-650.
22. Strickler HD, Wylie-Rosett J, Rohan T et al. The relation of type 2 diabetes and cancer. Diabetes Technol Ther 2001; 3: 263-274.
23. Svačina Š, Matoulek M, Svobodová S et al. Nádory trávicího traktu a diabetes. Vnitř Lék 2004; 50: 386-391.
24. Svačina Š et al. Metabolický syndrom. Praha: Triton 2006.
25. Vainio H, Kaaks R, Bianchini F. Weight control and physical activity in cancer prevention: international evaluation of the evidence. Eur J Cancer Prev 2002; 11: S94-S100.
26. Velicer CM Dublin S, White E. Diabetes and the risk of prostate cancer: the role of diabetes treatment and complications. Prostate Cancer Prostatic Dis 2007; 10: 46-51.
Štítky
Diabetology Endocrinology Internal medicineČlánok vyšiel v časopise
Internal Medicine
2008 Číslo 5
Najčítanejšie v tomto čísle
- Metformin a ledviny
- Hemokoagulace a renální insuficience, hemokoagulace a diabetes mellitus 2. typu
- Specifické problémy u dialyzovaných diabetiků v ambulantní praxi
- Vyšetření ledvin u diabetika