Využití elektronické evidence karantény v době pandemie onemocnění covid-19

Súhrn

Článek se zabývá postupem lékařů při uznání karantény při podezření na infekční onemocnění, konkrétně covid-19, a srovnává statistická data nově vzniklé nákazy a nařízených karantén v době pandemie covid-19.

Klíčová slova:

dočasná pracovní neschopnost – karanténa – COVID-19

ÚVOD

V systému sociálního zabezpečení máme podle ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (dále ZNP), dávky nemocenské, na které má podle téhož zákona, konkrétně ustanovení § 23, nárok osoba, která je pojištěna a která byla uznána dočasně práce neschopnou (dále DPN) nebo které byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění).

VYMEZENÍ POJMŮ

V této souvislosti je třeba přesněji definovat, co to vlastně karanténa je, kdo ji nařizuje a jaké z ní plynou povinnosti zúčastněným osobám. V současné době často používaný pojem karanténa je podle pracovního práva primárně v gesci orgánů ochrany veřejného zdraví (zejména krajských hygienických stanic, popř. Ministerstva zdravotnictví ČR), kdy právě tyto orgány rozhodují o nařízení karantény.

Pokud je tedy zaměstnanci (pojištěnci) nařízena karanténa, řídí se zaměstnavatel ustanovením § 191 zákona č. 262/2006Sb., zákoník práce, v platném znění (dále ZP), kdy zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu. Z hlediska ZP se jedná o stejnou situaci jako při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. V době nařízené karantény ale není nezbytné čerpání nemocenských dávek, neboť nařízení karantény se automaticky nerovná postupu podle ZNP. Situace může být řešena po vzájemné dohodě např. tím, že zaměstnanec setrvá v domácí izolaci a bude pracovat z domova, tzv. home office, za předpokladu dodržení faktických podmínek karantény. Může samozřejmě požádat též o poskytnutí neplaceného volna, což ale v praxi nejspíše nebude časté.

Vlastní vystavení tiskopisu o nařízení karantény má také svá pravidla. Tiskopis Potvrzení o nařízení karantény vystavuje výhradně orgán ochrany veřejného zdraví (ošetřující lékař) při nařízení karantény. Od 1. 1. 2020 začala platit tzv. e-neschopenka, tedy elektronická forma pro rozhodnutí v oblasti DPN, ale tato e-neschopenka nebyla primárně tvořena pro další dávky nemocenského pojištění, tedy ani pro karanténu, zde zůstala papírová forma tiskopisů. Nicméně vzhledem k závažnosti epidemiologické situace v březnu 2020 zareagovala Česká správa sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) velmi pružně a umožnila i v oblasti karantény využít elektronickou formu oznámení. Cílem textu není popisovat podrobně způsob používání e-neschopenky pro účely karantény, ale vzhledem k nestandardní situaci, ve které se již dosti dlouho všichni nacházíme, je namístě připomenout, že to byla právě ČSSZ, která v této velmi složité době dokázala najít velmi pružně a rychle adekvátní řešení pro praxi, které se ukázalo a stále ukazuje jako velmi efektivní. A to v době, kdy se řešilo zavedení e-neschopenky, které bylo provázeno řadou problémů v úvodu, už třeba jen z důvodu existence cca 40 různých softwarových programů, které používají poskytovatelé pro evidenci svých pacientů, a které bylo nutno propojit s evidencí DPN na ČSSZ a nově také zajistit e-komunikaci se zaměstnavateli. Možná právě tato nestandardní situace v loňském roce paradoxně přispěla k pozitivnímu přístupu a přijetí e-neschopenky a vedla k rychlejšímu odstranění dílčích problémů a k všeobecnému zavedení. Nakonec lze konstatovat, že praxe ukázala, jak prozíravý to byl krok a správným směrem.

V rámci vzájemné spolupráce mezi ČSSZ a poskytovateli zdravotní péče, zejména s praktickými lékaři, na jejichž bedrech leží hlavní zátěž v oblasti DPN a zejména karantén, byly domluveny postupy, které byly v průběhu vývoje situace postupně precizovány tak, aby bylo možno karanténu v e-formě vystavovat, evidovat a správně používat. Zásadní je správné kódování podle Mezinárodní klasifikace nemocí (dále MKN). Obecně je podle MKN určena diagnóza Z 20.9 – Kontakt s neurčenou přenosnou nemocí a expozice. Pro účely vykazování nutnosti izolace se použije kód Z 22.8 Přenašeč (nosič) jiných infekčních nemocí u hospitalizovaných nemocných, nebo u oligosymptomatických pacientů z izolačních důvodů. Při podezření na onemocnění covid- 19 se používá diagnóza U 69.75 Podezření na covid- 19. V případě již prokázané infekce covid-19 se používá kód U07.1. O tyto kódy byla MKN nově doplněna.

Správné kódování je nesmírně důležité z několika důvodů. Tím prvním a zcela zásadním je evidence pacientů v karanténě, zejména když je využívána e-neschopenka a je potřeba odlišit karanténu a již prokázané onemocnění. Dalším z důvodů je také následné statistické zpracování, které je možné právě jen tehdy, když máme správná vstupní data.

STATISTICKÁ DATA A VÝSTUPY

Ze statistiky lze získat řadu informací, mimo jiné lze mapovat vývoj epidemie na počtech nařízených karantén. V tabulce 1 a na obrázku 1 si ukážeme, jak se měnil vývoj nařízených karantén v čase, a to od 1. 3. 2020 až do poloviny dubna 2021. Z důvodu přehlednosti byla vybrána data vždy z poloviny měsíce a z jeho posledního dne.

Jak ukazuje časová osa, vývoj nařízených karantén kopíruje vývoj epidemie. S odkazem na statistické údaje uveřejněné na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví se dá vysledovat, že počty nových případů za den, tedy incidence, měly tři peaky, v době od druhé poloviny až konec října 2020, počátek ledna 2021, konec února 2021 až do poloviny března 2021. Konkrétně podle interaktivního grafu nejvyšší počty byly hlášeny k 30. 10. 2020, a to 120 915, dále v rozmezí mezi 6. 1. až 12. 1. 2021, kdy se incidence pohybovala kolem 118 tisíc, a pak vzestup od konce února až do 14. 3. 2021, kdy byla incidence záchytu na maximu, 161 091 případů. Stoupající tendence je dána jednak rozšířením onemocnění, ale také navyšováním počtu testovaných. Nicméně velmi důležitým a zásadním zjištěním je fakt, že při srovnání dat z evidence karantén lze konstatovat, že nárůst nově zjištěných případů byl vždy následován nárůstem počtu osob v nařízené karanténě.

ZÁVĚR

Uvedené zjištění není překvapením, ale je matematickým dokladem toho, že na postup epidemie bylo adekvátně reagováno, a že nárůst nařízených karantén odpovídal na aktuální situaci a že je tato návaznost dobře zdokumentovaná.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Radmila Pastorková, Ph.D.

OSSZ Olomouc

Tř. Kosmonautů 1151/61

779 11 Olomouc

e-mail: radmila.pastorkova@cssz.cz