Novorozenecký screening sluchu v Olomouckém kraji: analýza nedostatků

Súhrn

Úvod: Vada sluchu je podle WHO nejzávažnějším smyslovým postižením, které brání začlenění postiženého do většinové společnosti. Ke včasné detekci vad sluchu u všech postižených vede jen dokonalý celoplošný screening sluchu. Bez screeningu může dojít k odhalení vady až po třetím roce věku v souvislosti s opožděným vývojem řeči. V České republice byl donedávna celoplošný screening prováděn jen v Moravskoslezském, Královehradeckém a Pardubickém kraji.

Metodika: Zhodnocení výsledků screeningu sluchu novorozenců v Olomouckém kraji za první pololetí roku 2019 a analýza nedostatků včetně zjištění příčin neprovedení rescreeningu pomocí telefonického dotazování rodičů.

Výsledky: V Olomouckém kraji se od ledna do června 2019 živě narodilo 3 001 dětí, screening sluchu absolvovalo 2 901 dětí (96,67 %). U 161 dětí (5,37 %) byly otoakustické emise nevýbavné nebo vyšetření nebylo provedeno, z velké části při poruše přístroje a chybění náhradního. Tyto děti byly odeslány k rescreeningovému vyšetření, ke kterému se dostavilo 111 dětí (68,94 %), z nichž 106 dětí mělo emise výbavné oboustranně a 5 dětí výbavné jednostranně. Podle našich primárních informací rescreening neproběhl u 50 dětí. Část z nich vyšetření absolvovala, ovšem u lékaře, který nepředává informace do krajského centra.

Závěr: V Olomouckém kraji nebyl za první pololetí roku 2019 odhalen očekávaný počet závažných sluchových vad. Chybění náhradních přístrojů způsobilo snížený počet provedených screeningových vyšetření a ve statistice byla nízká účast na rescreeningu, která je způsobena nejen nedostatečnou compliance rodičů, ale i špatným předáváním výsledků vyšetření v rámci kraje.

Klíčová slova:

screening sluchu – novorozenci – otoakustické emise – organizace v terénu

ÚVOD

Vada sluchu je podle WHO nejzávažnějším smyslovým postižením (7), brání začlenění do většinové společnosti (do vzdělávání, zaměstnání…) víc než například postižení zraku. Incidence vážnější vady sluchu (bránící normálnímu rozvoji řeči) se pohybuje v rozmezí 1–4/1 000 u zdravě narozených dětí a v rozmezí 20–50/1 000 u novorozenců rizikových (4). Stimulace zvukovými podněty a informace získané sluchem mají především v prvních letech života pro celkový mentální vývoj nezastupitelný význam. K včasné detekci vad sluchu u všech postižených vede jen dokonalý celoplošný screening sluchu. Bez screeningu může dojít k odhalení vady až po třetím roce věku v souvislosti s opožděným vývojem řeči (4).

I přes existující metodický pokyn ministerstva zdravotnictví o celoplošném screeningu (5) byl v České republice donedávna screening sluchu prováděn jen v Moravskoslezském, Královehradeckém a Pardubickém kraji. Zjištění situace v ostatních krajích a výraznější snaha o celostátní shromaž­ďování statistických dat o screeningu probíhá až od konce roku 2018 především díky snaze královéhradeckého pracoviště pod vedením prof. Chroboka.

V Olomouckém kraji je šest porodnic (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk), odkud pověření pracovníci posílají krajskému koordinátorovi do centra (ORL klinika FN Olomouc) data o screeningu. Jako rescreeningová pracoviště fungují určené ORL ambulance v Přerově a Prostějově, pro Jeseník, Šternberk, Šumperk a Olomouc je rescreeningovým pracovištěm ORL klinika v Olomouci.

Screening sluchu je na všech pracovištích, včetně novorozenecké jednotky intenzivní péče v Olomouci, prováděn metodou otoakustických emisí (OAE).

Rescreening je prováděn rovněž metodou OAE, navíc lékař provádí otoskopii a odebírá aspoň základní rodinnou a osobní anamnézu.

Cílem této práce je zhodnocení výsledků screeningu sluchu novorozenců v Olomouckém kraji za první pololetí roku 2019, zjištění příčin neprovedení rescreeningu a identifikace dalších nedostatků.

METODIKA

Vybraní pracovníci z porodnic v Olomouckém kraji (tj. Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk) poslali za každý měsíc prvního pololetí roku 2019 data o screeningu sluchu do krajského centra (ORL klinika FN Olomouc). Podobně ORL pracoviště zapojená do rescreeningu poslala data za uvedené období. S daty bylo nakládáno v souladu s GDPR. Data obsahují počet narozených dětí v jednotlivých měsících za období leden až červen; počet dětí s výbavnými OAE, počet dětí s jednostranně nebo oboustranně nevýbavnými OAE (tyto jmenovitě); počet dětí bez provedeného screeningového vyšetření (tyto jmenovitě); výsledky rescreeningového vyšetření.

Autoři studie telefonicky kontaktovali zákonné zástupce dětí, které měly pozitivní screening (nevýbavné OAE nebo neprovedený screening) (2) a přitom se nedostavily na doporučený rescreening. Struktura rozhovoru byla připravena tak, aby byl pro všechny účastníky shodný. Zákonní zástupci odpovídali na tyto otázky: „Byli jste v porodnici informováni o výsledku vyšetření sluchu vašeho dítěte?“; „Sdělil vám informaci o výsledku vyšetření sluchu praktický lékař pro děti a dorost při první prohlídce dítěte?“; „Byl sluch u vašeho dítěte podle vyšetření v pořádku?“; „Byla vám doporučena kontrola sluchu na ORL pracovišti?“; „Uskutečnila se tato kontrola?“ Případně: „Proč jste se na kontrolu nedostavili?“

První pololetí roku 2019 bylo k hodnocení vybráno z důvodu účasti studentky v rámci studentské vědecké odborné činnosti (SVOČ) na projektu, celý rok 2019 bychom už k termínu prezentace SVOČ nestihli zpracovat.

VÝSLEDKY

V Jeseníku bylo za sledované období živě narozeno 129 dětí, z nichž tři měly nevýbavné OAE, při rescreeningu byly OAE u všech těchto dětí oboustranně výbavné. V Olomoucké porodnici bylo živě narozeno 1 160 dětí. U 37 dětí bylo vyšetření OAE negativní či neprovedeno, z nich při rescreeningu mělo 25 dětí OAE oboustranně výbavné, dvě děti jednostranně nevýbavné a u 10 dětí rescreening proveden nebyl. V Přerově se živě narodilo 400 dětí, nevýbavné OAE byly u 14 dětí, z nichž 12 dětí mělo při rescreeningu OAE oboustranně výbavné a dvě děti se nepodařilo dohledat. V porodnici Prostějov bylo celkem živě narozeno 393 dětí, nevýbavné OAE byly u 8 dětí. Dvě z nich měly při rescreeningu emise oboustranně výbavné a u 6 dětí nebyl proveden rescreening. Ve Šternberku bylo živě narozeno 490 dětí a screeningové vyšetření nebylo provedeno u 87 dětí z důvodu dvouměsíčního výpadku přístroje. Při rescreeningu byly OAE oboustranně výbavné u 59 dětí, jednostranně nevýbavné u 3 dětí, rescreening nebyl proveden u 26 dětí. V porodnici Šumperk se narodilo 429 dětí, z nichž u 12 dětí byly emise nevýbavné, nebo vyšetření nebylo provedeno.

Celkem se v Olomouckém kraji za období leden až červen 2019 živě narodilo 3 001 dětí, vyšetřeno bylo 2 908 dětí (96,90 %), u 2 840 dětí byly OAE oboustranně výbavné. U 161 dětí (5,37 %) byly OAE nevýbavné či vyšetření nebylo provedeno, tyto děti tedy měly být odeslány k rescreeningu. Ze 111 (68,94 % ze 161) dětí, které na vyšetření dorazily, mělo 106 dětí emise výbavné oboustranně a 5 dětí výbavné jednostranně. Podle údajů, které jsme měli k dispozici, nebyl proveden rescreening u 50 dětí (compliance 68,94 %). U těchto jsme se snažili zjistit příčinu telefonickým rozhovorem s rodiči.

Výsledky screeningu a rescreeningu jsou přehledně zobrazeny v tabulce 1 a grafu 1. Srovnání s výsledky Moravskoslezského kraje (1) viz graf 2.

Získali jsme kontakt na 33 zákonných zástupců dětí, u nichž nebyl proveden rescreening. Zákonní zástupci odpovídali na již zmíněné otázky a 18 z oslovených sdělilo, že dítě rescreeningové vyšetření podstoupilo, a to buď ambulantním ORL specialistou, který nehlásí výsledek, nebo na jiném pracovišti, než kam bylo dítě původně odesláno. Ve 4 případech se jednalo o pracoviště mimo Olomoucký kraj. Šest zákonných zástupců nemělo povědomí o nutnosti vyšetření, dva z nich projevili zájem o vyšetření na ORL klinice ve Fakultní nemocnici Olomouc a u zbylých jedinců jsme kontaktovali PLDD. V 5 případech se jednalo o nespolupracující rodiče, kteří neměli zájem o rescreeningové vyšetření. Čtyři zákonné zástupce se nepodařilo telefonicky zastihnout, ani když jsme se o to pokusili třikrát.

Identifikovanými slabinami je absence přístroje aABR (automatická BERA) na novorozenecké JIP (2) a chybění náhradních přístrojů na OAE pro případ výpadku. Pracoviště v Šumperku a Přerově neposílají s odkazem na GDPR výsledky jmenovitě, což znemožňuje dohledání dětí s pozitivním nebo neprovedeným screeningem.

DISKUSE

Pro záchyt vážného vrozeného postižení sluchu je jedinou skutečně účinnou metodou celoplošný screening všech novorozenců (4).

Za první pololetí roku 2019 se v Olomouckém kraji screeningem podařilo odhalit pouze 5 dětí s možnou jednostrannou vadou sluchu, které jsou nadále ve sledování, nezachytili jsme ale v tomto období screeningem žádné dítě, u kterého bychom indikovali nasazení sluchadel nebo kochleární implantaci. Toto neodpovídá očekávané prevalenci vážné sluchové vady a měli bychom pátrat po příčinách tohoto stavu. Tato studie přímou odpověď nedává.

Podle ČSÚ se za sledované období živě narodilo matkám s bydlištěm v Olomouckém kraji 3 094 dětí (6). Podle našich údajů, získaných z jednotlivých porodnic, se v porodnicích Olomouckého kraje živě narodilo 3 001 dětí. Zbývajících 93 dětí se zřejmě narodilo mimo Olomoucký kraj, částečně může jít o chybu ve statistikách zasílaných z novorozeneckých oddělení.

Získané výsledky byly porovnány se statistikou Moravsko­slezského kraje za rok 2018, screening sluchu tam byl proveden u 98,44 % novorozenců, k rescreeningu jich bylo odesláno 3,60 %, z pozvaných se jich dostavilo 91,80 % (1).

Porovnání výsledků je možné pouze částečně. Nemá smysl hodnotit absolutní čísla, protože data uvedená pro Olomoucký kraj jsou pouze za 1. pololetí roku 2019, zatímco v Moravskoslezském kraji se jedná o data za celý rok 2018 a samozřejmě počty narozených dětí jsou úplně jiné. Při srovnání dat je patrné, že výsledky v Moravskoslezském kraji jsou o něco lepší (graf 2).  Procentuální rozdíl mezi počty provedených SC v Moravskoslezském a OL kraji vznikl z velké části nevyšetřením 77 dětí v důsledku poruchy přístroje ve Šternberku. Stejně je vysvětlitelný i rozdílný počet dětí odeslaný k rescreeningu. Tento problém se snažíme vyřešit pořízením náhradních přístrojů na OAE, které dosud v Olomouckém kraji chybí.

V Olomouckém kraji je při pohledu na graf evidentně větším problémem docházka k rescreeningu. V Moravskoslezském kraji byla 91,80 %, zatímco v Olomouckém jen 68,94 %. Jak jsme ovšem touto dotazníkovou studií zjistili, na tomto čísle se v Olomouckém kraji podílí nejen compliance rodičů, ale převážně provedení vyšetření na pracovišti, které není zapojeno do sítě screeningu a neposílá výsledky, eventuálně provedení rescreeningu mimo Olomoucký kraj, jde o chybu statistiky. Řešením tohoto problému je zdůraznit pracovištím zapojeným do screeningu nutnost posílat děti konkrétním pracovištím, kam podle narození spadají. Dále je vhodné zkvalitnit edukaci rodičů o významnosti rescreeningu pro včasný záchyt sluchové vady, aby se pokud možno zvýšila jejich compliance. Screening předpokládá, že rodiči záleží na zdraví jeho dítěte (1). Nutná je samozřejmě edukace a úzká spolupráce s lékaři pro děti a dorost, kteří mají provedení screeningových programů kontrolovat a rodiče případně k rescreeningu odeslat (3).

Krajské centrum se snaží zajistit pořízení chybějících přístrojů (aABR na novorozeneckou JIP, náhradní přístroje k měření OAE pro porodnice). Posílání výsledků screeningu jmenovitě v souladu s GDPR by měl řešit informovaný souhlas vytvořený na Královehradeckém pracovišti, který mají krajští koordinátoři k dispozici.

ZÁVĚR

V prvním pololetí roku 2019 nebyl v Olomouckém kraji screeningem odhalen očekávaný počet oboustranných vážných sluchových vad, příčinu se v této studii nepodařilo zjistit. Chybění náhradních přístrojů způsobilo snížený počet provedených screeningových vyšetření a v primární statistice byla nízká účast na rescreeningu, která ovšem nebyla dána nejen compliance rodičů, ale i špatným předáváním výsledků vyšetření v rámci kraje. Toto jsou nedostatky, které je žádoucí co nejdříve odstranit.

Poděkování

Práce byla podpořena institucionální podporou MZ ČR – RVO (FNOL 00098892) a interním grantem Univerzity Palackého v Olomouci IGA LF 2019-20.

Prohlášení o střetu zájmu

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.

Do redakce došlo dne: 31. 1. 2020

Přijato k publikaci dne: 17. 2. 2020

Adresa ke korespondenci:

MUDr. Jan Heřman, Ph.D.

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UP a FN Olomouc

I. P. Pavlova 6

779 00 Olomouc

e-mail: jan.herman@fnol.cz