Kuriózní komplikace silného kašle – kazuistika
Jistě si pamatujete legendární recitaci Bezručovy básně „Ostrava“, v jejímž závěru Jiří Wimmer pronese: „Kurnik šopa, mě to roztrhá, dneska.“ Považovali jste to za komickou nadsázku? Pojďte se s námi podívat na případ pacientky, které se to téměř podařilo.
Popis případu
67letá pacientka s anamnézou astmatu, nikotinismu, hyperlipidémie a hypertenze byla dopravena do nemocnice s neustávajícím suchým kašlem, který se akutně rozvinul asi 2 týdny před tím a progresivně se zhoršoval. V prodromálním stadiu byla přítomná malátnost, myalgie a rinitida. 5 dní po začátku prudkého kašle žena pocítila silnou bolest na pravé straně hrudníku, kde se posléze vytvořil velký hematom, který se šířil až na břicho a pravé stehno. Praktický lékař indikoval skiagram hrudníku, který prokázal frakturu 9. žebra vpravo, a rozhodl se pro konzervativní léčbu analgetiky a antitusikem. O 4 dny později pacientka nemohla dále snést bolest a intenzitu kašle, proto se rozhodla pro návštěvu pohotovosti.
Fyzikální vyšetření zde ukázalo normální životní funkce, poslechový plicní nález byl normální, biochemické vyšetření krve a krevní obraz byly v normě. CT hrudníku ale potvrdilo nejen frakturu 9. žebra – mezi 9. a 10. žebrem byla narušená hrudní stěna s protruzí okraje pravého laloku jaterního a dolního laloku pravé plíce.
Na základě tohoto neobvyklého nálezu lékaři provedli vyšetření respiračních agens (pomocí PCR − polymerázové řetězové reakce), s pozitivním výsledkem na Bordetella pertussis. Jak se ukázalo, pacientka nebyla v dětství ani později očkována proti černému kašli.
V rámci terapie byla podávána antibiotika, antitusika a analgetika, kontaktům pacientky byla podána chemoprofylaxe. Chirurgický výkon však musel být odložen z důvodu silného kašle. Poté, co ustal, byla provedena operace hrudní stěny s repozicí plic a jater.
Možnosti diagnostiky a léčby pertuse
Diagnostika pertuse není snadná a vyžaduje silnou klinickou suspekci. Podle definice amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) by měl budit podezření každý kašel bez zjevné příčiny trvající déle než 2 týdny, pokud je přítomen jeden z následujících symptomů: záchvaty kašle, inspirační výkřik („kokrhání“), zvracení spojené s kašlem. PCR průkaz nebo kultivace jsou nejvýtěžnější diagnostické metody v prvních 4 týdnech, senzitivita je nejvyšší v prvních 2 týdnech. Sérologie je užitečná u pacientů vyšetřovaných od 4 týdnů po nástupu symptomatiky.
U většiny případů nastane remise do 6 týdnů, ale je prokázáno, že antibiotická terapie zkracuje paroxysmální fázi a zmírňuje intenzitu kašle, především je-li podána v prvních 3 týdnech. Důležité je však i efektivní tlumení kašle, který může být velmi dramatický a vést k mechanickým komplikacím, jaké jsme viděli v tomto případě.
Asymptomatickým kontaktům by měla být nabídnuta chemoprofylaxe, symptomatické kontakty pak vyžadují plnohodnotnou léčbu.
(pez)
Zdroj: Madi M. Y., Shahwan M. Y., Nayar C., Kher S. Coughing up a lung: a curious case of pertussis. Cureus 2019; 11 (1): e3941, doi: 10.7759/cureus.3941.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.