Měření plicního věku pomocí spirometrie – orientační screening plicních funkcí

Úvod

Choroby plic představují druhou nejčastější příčinu mortality na celém světě. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace (WHO) bude jejich význam v příštích 20 letech nadále stoupat. Plicní onemocnění jsou současně významnou příčinou snížení kvality života, a proto je důležitá včasná diagnostika a účinná terapie. Bohužel jsou však choroby plic v důsledku plíživého rozvoje s pozvolna narůstajícími klinickým obtížemi a poměrně pomalu klesající vitální kapacitou plic často pozdě diagnostikované.

Parametr „plicního věku“ je znám už několik desetiletí a může sloužit jako orientační screening umožňující včasné rozpoznání plicních chorob. Plíce totiž zpravidla dosahují maximální úrovně funkčnosti v časné dospělosti. Následně dochází k postupné ztrátě elasticity plic a zhoršování parametrů plicních funkcí i u zdravých jedinců. Tento proces probíhá rychleji při plicních chorobách nebo působením škodlivých látek z okolí, například cigaretového kouře. Plicní věk byl před několika desetiletími užíván zejména pro motivaci kuřáků k odvykání kouření, v dnešní době je jeho indikace vztažena na širší spektrum pacientů a diagnóz.

Plicní věk

Spirometrie představuje nepostradatelnou metodu v hodnocení funkčních poruch plicní tkáně. Spirometrické vyšetření je vyžadováno pro stanovení diagnózy chronické obstrukční pulmonální nemoci (CHOPN), ale také je nutné pro zhodnocení plicních funkcí u ostatních plicních chorob, mezi které patří například asthma bronchiale nebo idiopatická plicní fibróza. Chronická obstrukční plicní nemoc vykazuje vysokou prevalenci a mortalitu, oba ukazatele jsou však obecně podhodnoceny, protože mnoho pacientů trpících CHOPN není diagnostikováno.

Jedním z možných důvodů může být skutečnost, že pacienti přehlížejí příznaky choroby do té doby, než dospějí do závažného stadia. Dalším důvodem může být fakt, že spirometrické vyšetření není všeobecnými praktickými lékaři využíváno v takové míře jako elektrokardiograf nebo sfygmomanometr.

Pojem „plicní věk“ byl navržen pro veřejnost za účelem lepšího pochopení výsledku funkčních poruch plicní tkáně. Dále může motivovat pacienty k úpravě životního stylu, zanechání kouření a jedince s potenciální chronickou obstrukční plicní nemocí k vyhledání odborné pomoci. Stanovení plicního věku probíhá na základě analýzy jednovteřinové vitální kapacity (FEV₁), kromě toho se k průkazu obstrukční plicní poruchy také počítá poměr FEV₁/FEV₆. Měření lze provést pomocí jednoduchých digitálních spirometrů s jednorázovými náústky a nosními svorkami.

Výsledky studie

Toda et al. (2009) ve své studii posuzovali senzitivitu a specificitu parametrů spirometrického vyšetření ve vztahu ke stanovení plicního věku. Konkrétně hodnotili senzitivitu a specificitu parametrů FEV₆, FEV₁/FEV₆ a vypočítaného plicního věku u japonských obyvatel, mezi které zařadili pacienty s CHOPN, asthma bronchiale a intersticiálními plicními procesy.

Rozdíl mezi plicním a aktuálním věkem byl měřen pomocí křivky operační charakteristiky přijímače plochy pod křivkou (ROC-AUC), která pro detekci obstrukčního poškození činila 0,807 (spirometr), respektive 0,772 (FEV₆). Odpovídající hodnota ROC-AUC činila pro detekci restriktivních poruch 0,891, respektive 0,836 a pro detekci smíšených restriktivních a obstrukčních poruch 0,918, respektive 0,853. Senzitivita vyšetření činila 0,783 (spirometr) a 0,801 (FEV₆) a specificita 0,895, respektive 0,790.

Z výsledků této studie vyplývá, že měření plicního věku může poskytnout snadnou interpretaci výsledků a současně pomoci zjistit abnormální funkci plic při plicním onemocnění.

Cílové skupiny pacientů

Měření plicního věku pomocí spirometrie je rychlé, snadné a finančně dostupné. Plicní věk si v zásadě mohou nechat měřit lidé, kterým záleží na vlastním zdraví. Metoda je však doporučena zejména pro jedince starší 40 let, osoby s příznaky postižení dýchacích cest (kašel, expektorace hlenu, námahová a klidová dušnost), aktivní a pasivní kuřáky a osoby, které pravidelně přicházejí do styku s prachem, chemickými látkami v průmyslu, automobilovými zplodinami, případně bydlí blízko hlavních dopravních cest v aglomeracích nebo přicházejí do styku s nanočásticemi.

Spirometrické vyšetření mohou pacienti absolvovat v ambulancích praktických lékařů, u specialisty, ale také v některých lékárnách. Výhodou podstoupení tohoto vyšetření v lékárně je bezesporu její často lepší dostupnost a delší otevírací doba.

S případnými abnormálními výsledky poté pacient může navštívit svého praktického lékaře nebo se objednat ke specialistovi. Je však nutné zdůraznit, že toto měření nepředstavuje komplexní diagnostiku. Slouží pouze jako screening pro rozpoznání možných onemocnění plic. V případě již diagnostikovaného plicního onemocnění poté může sloužit jako kontrolní vyšetření.

(holi)

Zdroje:
1. Toda R., Hoshino T., Kawayama T. et al. Validation of “lung age” measured by spirometry and handy electronic FEV₁/FEV₆ meter in pulmonary diseases. Intern Med 2009; 48 (7): 513–521.
2. Morris J. F., Temple W. Spirometric “lung age” estimation for motivating smoking cessation. Prev Med 1985 Sep; 14 (5): 655–662.