Možnosti prevence a léčby kojenecké koliky – systematický přehled studií

Definice a příčiny kojenecké koliky

Pláč dětí po narození v průběhu dne má různou dobu trvání a nejdelší bývá okolo 6. týdne věku. U 4–28 % dětí dosahuje délka pláče hodnot splňujících kritéria kojenecké koliky: Kojenecká kolika byla definována jako pláč trvající nejméně 3 hodiny denně, nejméně 3 dny v týdnu, a to po dobu ≥ 3 týdnů u jinak zdravého kojence. Nedávná aktualizace Římských kritérií pro funkční gastrointestinální poruchy snížila kritérium doby trvání ze 3 týdnů na 7 dnů.

Příčiny kojenecké koliky jsou zřejmě multifaktoriální a zahrnují stres a poporodní depresi u matky i temperament, dosažení vývojových milníků a kapacitu zpracování smyslových vjemů u dítěte. Mezi organické příčiny patří potravinové alergie nebo intolerance.

Systematický přehled studií

Cílem nedávného průzkumu literatury bylo posoudit důkazy přínosu různých metod prevence a léčby kojenecké koliky. Švédští autoři ve své práci vyšli z databází MEDLINE, Web of Science a PsycINFO a vyhledali práce publikované v letech 2007–2017, které se věnovaly přílišnému pláči a kolice u kojenců. Zařazeny byly pouze randomizované nebo kvazirandomizované kontrolované studie, popřípadě jejich metaanalýzy, a to u dětí do 6 měsíců věku, které zahrnovaly nejméně 20 dětí v každé skupině. Hodnoceny mohly být výsledky dosažené u dětí i rodičů.

Výsledky

Zařazovací kritéria splnilo 10 původních intervenčních studií a 2 metaanalýzy. Podle kritérií GRADE byla jejich kvalita střední až vysoká. Intervence zahrnovaly edukaci rodičů, podávání probiotik, úpravu stravy matky, přípravky na zmírnění bolesti a akupunkturu.

Edukace

Jedna australská práce hodnotila intervenci zahrnující edukaci rodičů formou 27stránkové brožurky a 23minutového videa pojednávajících o normálním spánkovém cyklu dětí, pláči, spánku v samostatné postýlce a péči, kterou mají rodiče věnovat sami sobě. V rámci intervence bylo možné využít telefonickou konzultaci u 6−8týdenního dítěte a schůzku ve věku dítěte 12 týdnů. Tato intervence nevedla ke zkrácení pláče dětí, ale u matek byl zjištěn nižší výskyt deprese.

Zmírnění bolesti

U dětí s kojeneckou kolikou výzkumníci hodnotili účinky řady analgetik a bylinných přípravků. Nezjistili efekt u simetikonu, k nejednoznačným závěrům dospěli u rostlinných přípravků, sacharózy a cimetropium-bromidu. Zkrácení doby trvání pláče v porovnání s placebem bylo pozorováno při podávání dicykloverinu, ovšem za cenu nežádoucích příhod, jakými byly prodloužená doba spánku (u 4 %), široce rozevřené oči (4 %) a ospalost (13 %).

Akupunktura

Akupunkturu v léčbě kojenecké koliky hodnotily 4 randomizované skandinávské studie. Délka pláče byla v obou ramenech stejná, tj. ve skupině s intervencí odpovídala výsledkům v kontrolní skupině.

Probiotika

Jednou z teorií příčin kojenecké koliky je kolonizace původně sterilního střeva bakteriemi, ke které dochází ve věku 2 týdnů až 3 měsíců a mohla by být provázena dyskomfortem nebo bolestí. V léčbě kojenecké koliky proto bylo hodnoceno podávání probiotik. Nejčastěji se zkrácení doby trvání pláče pojilo s Lactobacillus reuteri DSM 17938. Dvě italské studie ukázaly přínos jeho preventivního podávání. Finská studie neprokázala vliv podávání směsi probiotických bakterií neobsahující L. reuteri DSM 17938 na výskyt kojenecké koliky a alergií.

Metaanalýza 6 randomizovaných kontrolovaných studií s L. reuteri DSM 17938 u dětí s kojeneckou kolikou provedená ve 3 evropských zemích a Austrálii ukázala zkrácení délky pláče po 21 dnech téměř o hodinu za den, ovšem největší australská studie žádný přínos nezaznamenala. Síla důkazů podle terminologie GRADE byla ohodnocena jako střední, z důvodu heterogenity populací. Íránská studie prokázala u dětí s kojeneckou kolikou po 7 dnech léčby významný účinek směsi fruktooligosacharidů se 6 druhy probiotik nezahrnující L. reuteri DSM 17938.

Závěr a diskuse

L. reuteri DSM 17938 je podle tohoto přehledu odborné literatury slibnou metodou léčby kojenecké koliky, ale jelikož důkazy dosahují pouze střední síly, je zapotřebí provést další studie. Jako nedostatečné se autorům jeví také poznatky, které by umožnily vytvořit systematické podpůrné strategie pro rodiče s dětmi s kojeneckou kolikou.

(zza)

Zdroj: Hjern A., Lindblom K., Reuter A., Silfverdal S. A. A systematic review of prevention and treatment of infantile colic. Acta Paediatr 2020; 109 (9): 1733–1744, doi: 10.1111/apa.15247.