Nový lék řeší diabetes a zároveň chrání srdce a cévy

Na úvod vystoupila předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP a přednostka Centra diabetologie IKEM v Praze prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc., která prezentovala diabetes mellitus (DM) jakožto jednu z epidemií 21. století. Jedná se o nejčastější metabolickou chorobu vůbec, celosvětově je nyní diabetes diagnostikován u 387 milionů pacientů (z toho 90 % trpí DM 2. typu). Profesorka Pelikánová pak zdůraznila především spojitost DM s dalšími závažnými zdravotními potížemi, mezi něž patří i zvýšené kardiovaskulární riziko. „Se základní chorobou i jejími přidruženými komplikacemi se samozřejmě pojí obrovské náklady, u kterých lze předpokládat, že do budoucna ještě dále porostou, stejně jako prevalence choroby. Například v České republice vzrostl mezi roky 2000 a 2013 počet diagnostikovaných diabetiků ze 654 tisíc na 861 tisíc,“ podotkla Terezie Pelikánová.

Současný algoritmus léčby začíná vždy monoterapií metforminem. Pokud není léčebných cílů dosaženo cca během tří měsíců, přidává se k němu další antidiabetikum (jednou z možností jsou i látky ze skupiny gliflozinů, jejichž zástupci empagliflozinu bylo věnováno samostatné sdělení). V případě selhání duální terapie nastupuje trojkombinace antidiabetik (opět s možností přidat některý z gliflozinů), dalším krokem je pak kombinační léčba, jejíž součástí je vždy aplikace inzulinu.

„Cílem terapie diabetika 2. typu je vedle úsilí o co nejlepší metabolickou kompenzaci DM rovněž trvalá snaha o redukci komorbidit, což zahrnuje mj. co nejlepší kompenzaci krevního tlaku (důslednou léčbou arteriální hypertenze) nebo účinnou terapii dyslipidemie,“ uzavřela své vystoupení prof. Pelikánová.

Kardiovaskulární rizika u DM 

Předseda České lékařské společnosti JEP a přednosta 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, připomněl, že diabetes 2. typu je hlavním a nezávislým rizikovým faktorem mikro- i makrovaskulárních komplikací, na něž se poté ve své prezentaci zaměřil.

Hlavními projevy KV onemocnění jsou mozková mrtvice, postižení koronárních tepen a periferních cév. Pacienti s diabetem přitom mají dvojnásobně zvýšené riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Pokud se k diabetu přidruží KV onemocnění (infarkt myokardu či mozková mrtvice), stoupá toto riziko až čtyřnásobně. Například 60letý pacient s diabetem a KV onemocněním tak má zkrácený život průměrně o 6 let.

„I z tohoto důvodu je kardiovaskulární bezpečnost antidiabetik aktuálním tématem diabetologie,“ zdůraznil profesor Svačina. „Tím spíš, že KV onemocnění se stejně jako diabetes manifestují v čím dál nižším věku a počet těchto pacientů neustále stoupá. Regulační autority proto požadují bezpečnostní studie z hlediska KV rizik pro každé nové antidiabetikum,“ dodal.

KV manifestace skrytého DM

Doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., z I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc nabídl pohled kardiologa na pacienty s diabetem. Podotkl, že akutní infarkt myokardu může být první manifestací dosud skrytě probíhajícího diabetu. Statistiky potvrzují značné procento následně diagnostikovaných případů DM či poruchy glukózové tolerance u pacientů bez známého diabetu mellitu přijatých pro akutní infarkt myokardu.

„Pacienti s diabetem také mívají rozsáhlejší a závažnější postižení koronárních tepen ve srovnání s běžnou populací, dále častější výskyt srdečního selhání v akutní fázi infarktu myokardu a rovněž vyšší výskyt ostatních komplikací – arytmií, kardiogenního šoku, selhání ledvin a rekurentního infarktu myokardu. Úmrtnost diabetiků při akutním infarktu myokardu je vyšší než u pacientů bez diabetu, přeživší pak mají po IM horší prognózu než ostatní pacienti,“ varoval docent Václavík.

Na závěr svého vystoupení zmínil nižší účinnost antiagregační léčby po infarktu myokardu u pacientů s DM. Stejně tak u diabetiků i přes intenzivní farmakoterapii statiny přetrvává výrazně zvýšené reziduální riziko.

Studie EMPA-REG OUTCOME

S výsledky studie EMPA-REG OUTCOME, zaměřené na výzkum vlivu antidiabetika empagliflozinu (Jardiance) na snížení KV rizika u pacientů s DM 2. typu, seznámil přítomné doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Studie probíhala ve 42 zemích, celkem na 590 pracovištích. Z 11 531 vyšetřených pacientů bylo 7020 randomizováno do tří skupin (k podání empagliflozinu 10 mg, 25 mg, nebo placeba). Studii jich dokončilo 97 %.

Primárním sledovaným cílem byla doba do smrti z KV příčin nebo nefatálního IM nebo nefatální mozkové mrtvice. Dalšími sledovanými cíli byly: smrt z KV příčin, nefatální IM, nefatální mozková mrtvice, hospitalizace pro srdeční selhání, smrt z jakékoliv příčiny.

V primárním cíli studie došlo ke snížení rizika o 14 %. Pokud jde o smrt z KV příčiny, empagliflozin snížil riziko o 38 %. Co se týče hospitalizace pro srdeční selhání, empagliflozin snížil toto riziko o 35 %. Riziko smrti z jakékoliv příčiny pak při podávání empagliflozinu bylo nižší o 32 %. Výsledky byly publikovány v prestižním časopisu New England Journal of Medicine. „Ze závěrů studie EMPA-REG OUTCOME tedy vyplývá, že empagliflozin je zatím jediné antidiabetikum s prokázaným současným snížením kardiovaskulárního rizika,“ uzavřel docent Prázný.

(mč)