Úprava střevní mikroflóry může snižovat riziko deprese

Bakteriální kolonizace střeva je považována za rozhodující faktor pro vývoj imunitního systému, regulaci gastrointestinální motility a udržení bariérové funkce střeva. Dnes je považována také za metabolický a endokrinní orgán. Složení bakterií střevní flóry se u jedince začíná vyvíjet při narození a je ovlivněno způsobem porodu i krmením kojence. V prvních letech života se střevní mikroflóra jedince stabilizuje, ale po celý život je ovlivňována věkem, genetickými a zeměpisnými faktory, užíváním léků a stravou.

Nedávná metaanalýza, která zahrnovala 13 observačních studií věnovaných této problematice, ukázala, že zdravá strava významným způsobem koreluje se sníženým výskytem depresí (poměr šancí 0,84, p < 0,001). Podobně metaanalýza 22 studií, které hodnotily protektivní účinky středomořské stravy na onemocnění mozku, ukázala snížené riziko deprese (relativní riziko 0,68) i poklesu kognitivních funkcí. Rovněž je doloženo, že zvýšená konzumace potravin bohatých na rafinované cukry a nasycené tuky zvyšuje riziko psychologických symptomů u dětí a dospívajících. Dvě velké kohortové studie naznačily nezávislý vliv výživy v raném dětství na duševní zdraví. Dvě nedávné studie také prokázaly účinnost úpravy stravy v prevenci deprese.

Stále probíhá výzkum zaměřený nyní na mechanismy, které tuto nově zjištěnou souvislost zprostředkovávají. Zdá se, že tímto prostředníkem je střevní mikroflóra. Studie se zvířaty ukázaly, že probiotika můžou předcházet nežádoucímu vlivu stresu na střevo. Úprava stravy včetně konzumace probiotik a kvašených potravin může navodit specifické změny aktivity střevní mikroflóry, a představuje proto cestu, jak ovlivnit riziko deprese a dalších chorob.

Vzhledem k tomu, že deprese je dnes jednou z hlavních zdravotních zátěží v populaci, jsou nové možnosti její prevence a léčby velmi potřebné. Přibývající důkazy svědčí o tom, že nedávno zjištěná souvislost mezi kvalitou stravy a depresivními poruchami může být zprostředkovaná střevní mikroflórou. Příznaky deprese zvyšují konzumaci rafinovaných cukrů a tučných potravin a změny střevní mikroflóry dané touto stravou můžou dále zhoršovat příznaky deprese. Naopak zvýšení kvality stravy může depresi předcházet. Tento snadno dostupný způsob úpravy střevní mikroflóry by mohl být více než přijatelnou alternativou farmakoterapie deprese, navíc bez vedlejších účinků.

(zza)

Zdroj: Dash S., Clarke G., Berk M., et al. The Gut Microbiome and Diet in Psychiatry: Focus on Depression. Curr Opin Psychiatry. 2015; 28 (1): 1–6.