Bezpečnost nesteroidních antirevmatik v léčbě bolesti u osteoartrózy
V léčbě bolesti u osteoartrózy by mohla být výhodnější ta nesteroidní antirevmatika, která nemají nepříznivý vliv na metabolismus chondrocytů. Takovými přípravky můžou být kyselina tiaprofenová, diklofenak, oxikamy a koxiny.
Osteoratróza (OA) představuje nejčastější kloubní onemocnění postihující až 50 % populace nad 60 let. Bolest u OA může vycházet z entezí, ligament a burz nebo může vznikat v důsledku intraartikulární hypertenze, synovitidy, spazmu svalů, subchondrálních mikrofraktur apod. Dle doporučení EULAR (European League Against Rheumatism) je lékem první volby v terapii bolesti u OA paracetamol, při jeho nedostatečném účinku pak nesteroidní antirevmatika (NSA). Vzhledem k tomu, že v patogenezi OA hraje důležitou roli zánět, lze u NSA kromě analgetického účinku využít i jejich antiflogistické působení dané inhibicí syntézy prostaglandinů, mediátorů zánětu a bolesti. Léčba by měla být zahájena v co nejnižších dávkách a podávána pouze při výskytu bolesti („on demand“), nikoliv v každodenním pravidelném režimu. Využít lze i lokální formy přípravků. Možná je kombinace nebo střídavé podávání s opioidy. V případě zánětlivé dekompenzace OA jsou NSA léky první volby, kdy krátkodobě podáváme plné protizánětlivé dávky.
Při podávání NSA u OA je kromě gastrointestinálních nežádoucích účinků třeba zohlednit i jejich možný vliv na metabolismus chondrocytů daný snížením syntézy proteoglykanů a kyseliny hyaluronové. Studie in vitro ukázaly, že z tohoto hlediska je k chondrocytům šetrnější kyselina tiaprofenová, diklofenak, oxikamy a koxiny, a naopak nepříznivý vliv má indometacin, pyrazolidiny a salicyláty. Tyto výsledky dokládají i některé klinické studie. V jedné z nich byla zjištěna rychlejší progrese koxartrózy u pacientů pravidelně léčených indometacinem v porovnání s pacienty s azapropazonem. Ve studii LINK byla prokázána rychlejší progrese gonartrózy u pacientů léčených po dobu 1 roku indometacinem v dávce 3× 25 mg/den v porovnání s placebem, zatímco u pacientů léčených kyselinou tiaprofenovou v dávce 2× 300 mg/den progrese gonartrózy prokázána nebyla.
Léčba OA by měla být vedena individuálně s využitím farmakologických i nefarmakologických postupů. Při volbě analgetik je třeba vzít v úvahu nejen účinnost, ale i gastrointestinální riziko a nepříznivý vliv některých NSA na metabolismus chondrocytů a zvolit optimální terapeutický postup.
(zza)
Zdroj: Forejtová Š. Současný pohled na terapii nesteroidními antirevmatiky. Intern Med. 2008; 10 (3): 121–125.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
