Léčba svalových hematomů u pacientů s hemofilií

Možné terapeutické postupy

Postupy jednotlivých pracovišť se liší. Nejčastěji využívanými léčebnými možnostmi jsou rehabilitace a podání koncentrátu chybějícího srážecího faktoru, které jsou aplikovány pravidelně až do doby, kdy hematom zmizí.

Pokud vznikne podezření na hematom, vhodné je objektivní potvrzení zobrazovacím vyšetřením (UZ, MRI, CT). V případě zanedbání léčby může svalové krvácení způsobit komplikace, jako poškození nervů, syndrom z útlaku (kompartment syndrom), myositis ossificans, pseudotumor, nebo může dojít k infikování hematomu a vytvoření abscesu.

Literatura doporučuje v rámci terapie svalových hematomů u obecné populace, tedy populace bez krvácivého onemocnění, ultrazvukem naváděnou drenáž a v případě selhání tohoto výkonu drenáž chirurgickou (otevřenou cestou). Tento přístup je výhodný zejména z hlediska rychlého dosažení úlevy. Ultrazvukem naváděná drenáž bývá dobře snášena, ale je zde možnost recidivy, a to nezanedbatelná (13 %). Ideálně má být evakuace provedena do 3−5 dní po začátku svalového krvácení. Nicméně o provádění takovéhoto výkonu u hemofiliků nejsou dostupné žádné údaje. Jeho použití by mohlo být zváženo v případech, kdy je hematom objemný a jeho obsah zcela tekutý.

Doplňkem léčby by měla být fyzioterapie, odpočinek, ledování, komprese a elevace postižené končetiny.

Prevence

Svalové hematomy obvykle vznikají následkem traumatu, k prevenci je tedy především nutné přizpůsobovat sportovní a jiné aktivity individuálnímu stavu, prodělaným krvácivým příhodám a jiným okolnostem. Ochrana před zraněním je nutná.

Kazuistika

Následující kazuistika demonstruje spontánní krvácivou svalovou komplikaci u ženy se získanou hemofilií. Vedle kauzální hematologické léčby byla úspěšná také podpůrná fyzioterapie. 

73letá žena vyhledala lékaře pro objemnou podlitinu na levém stehně, která se vytvořila zcela spontánně a omezovala hybnost končetiny. Krátce předtím jí byl diagnostikován diabetes 2. typu a byla vyšetřována pro hypertyreoidismus. Diagnóza získané hemofilie byla potvrzena společně s Gravesovou−Basedowovou nemocí. Pomocí ultrazvuku byl diagnostikován velký hematom levého m. vastus lateralis. Byla zahájena hematologická léčba bypassovým přípravkem a fyzioterapie. Dále byl aplikován kineziologický tejp lymfodrenážní technikou. 8 dní poté byl hematom významně redukovaný a rozsah hybnosti končetiny se vrátil do normálu.

(pez)

Zdroje:

1. Beyer R., Ingerslev J., Sørensen B. Current practice in the management of muscle haematomas in patients with severe haemophilia. Haemophilia 2010; 16 (6): 926−931, doi: 10.1111/j.1365-2516.2010.02275.x.
2. De la Corte-Rodriguez H., Rodriguez-Merchan E. C. Treatment of muscle haematomas in haemophiliacs with special emphasis on percutaneous drainage. Blood Coagul Fibrinolysis 2014; 25 (8): 787−794, doi: 10.1097/MBC.0000000000000159.
3. Sørensen B., Benson G. M., Bladen M. et al. Management of muscle haematomas in patients with severe haemophilia in an evidence-poor world. Haemophilia 2012; 18 (4): 598−606, doi: 10.1111/j.1365-2516.2011.02720.x.
4. Hopper D. Successful use of Kinesio tape to treat an acute muscle haematoma. J Haem Pract 2015; 2 (1): 12−15, doi: 10.17225/jhp.00042.