Přítomnost a budoucnost léčby hemofilie B – se zaměřením zejména na rekombinantní faktory

Hemofilie B je druhou nejčastější formou tohoto dědičného krvácivého onemocnění. Základem je chybění funkčního faktoru IX (FIX), což je jedna ze serinových proteáz účastnící se koagulační kaskády. FIX je syntetizován hepatocyty jako polypeptidový řetězec, který podstupuje poměrně rozsáhlou posttranslační modifikaci.

První koncentrát FIX odvozený z plazmy byl do klinické praxe uveden v roce 1992. Dostupnost takovéto léčby významně zlepšila kvalitu a také délku života jedinců s tímto onemocněním. V současné době je k dispozici poměrně velké spektrum koncentrátů FIX odvozených z plazmy (pdFIX) o vysoké čistotě. Gen pro FIX byl klonován v roce 1982, rekombinantní produkt (rFIX) se stal komerčně dostupným v roce 1998. Dosud je užíván jen jeden jediný produkt rFIX, zejména v některých západních zemích.

Mezi pdFIX a rFIX existují určité rozdíly. rFIX má přibližně o 30 % sníženou recovery v plazmě při ekvivalentním dávkování s pdFIX. Některé farmakokinetické studie ukazují, že existuje jakýsi faktor konverze mezi rFIX a pdFIX (1,5 u jednotlivé dávky, a dokonce 2 profylaktického dávkování – tedy zvýšená potřeba dávkování rFIX k dosažení stejného efektu). Nicméně nelze zapomenout na interindividuální farmakokinetické rozdíly mezi jednotlivými pacienty, což by mělo ovlivňovat dávkování daleko více.

Jaká je budoucnost rekombinatních produktů u hemofilie B? V současné době se výzkum ubírá zejména cestou prodloužení poločasu FIX s cílem snížit frekvenci infuzí. K tomu se užívají strategie pegylace či technologií proteinových fúzí. Nedávno byla dokončena fáze I klinické studie s glycoPEGylovaným rFIX a výsledky jsou slibné. Další možností je fúze Fc-porce imunoglobulinu G s molekulou rFIX, což také prodlouží poločas cirkulace (u zvířecích modelů až na 48 hodin oproti standardním cca 18 hodinám). Molekula je aktuálně posuzována ve fázi II/III klinické studie. Technologie užívající fúzi rFIX s albuminem dokonce v preklinických studiích vedla až k pětinásobnému prodloužení poločasu ve srovnání s licencovaným rFIX. Aktuálně probíhá fáze III klinické studie.

Aktuální výzkum u hemofilie B a její farmakoterapie se tedy ubírá směrem k dosažení snížení frekvence infuzí zejména u profylaktické léčby. Řada dalších klinických studií je tedy nezbytná k potvrzení bezpečnosti a účinnosti takového přístupu.

(eza)

Zdroj: Franchini M. et al. Treatment of hemophilia B: focus on recombinant factor IX. Biologics. 2013; 7: 33–8; doi: 10.2147/BTT.S31582.