ČESKÉ SOUHRNY

Zachování záložního hemiabdominálního laloku pro rekonstrukci prsu

Veselý J., Hýža P., Monni N., Lonigro J., Stupka I., DiMatteo A., Choudry U.

Úvod. Jednostranné rekonstrukce prsů pomocí volného TRAM nebo DIEP laloku slouží k obnovení tvaru prsu odstraněného při mastektomii a mají přijatelnou morbiditu donorského místa. Pro rekonstrukci malého prsu při objemnějším břichu často stačí pouze polovina břišního laloku. U těchto pacientek je větší část kontralaterální strany laloku břišního laloku obvykle odstraněna a nevyužita. Je možné ji zachovat ve formě náhradního hemiabdominálního laloku, zvláště u pacientek s vysokým rizikem incidence karcinomu prsu kontralaterální strany nebo ztráty laloku při první rekonstrukci.

Materiál a metodika. Autoři popisují dva případy pacientek s unilaterální rekonstrukcí formou volného DIEP laloku a vysokým rizikem možnosti vzniku karcinomu prsu kontralaterálně, které nevolily možnost profylaktické mastektomie, ale souhlasily se zachováním deepitelizovaného záložního hemiabdominálního laloku in situ pro případ nutnosti jeho použití.

Výsledky. Záložní hemiabdominální lalok byl použit v případě první pacientky pro okamžitou rekonstrukci ve formě SIEA volného laloku po ischemizaci primárního laloku použitého pro rekonstrukci prsu. Příčinou ischemie laloku byly mikrovaskulární komplikace.

U druhé pacientky byl záložní lalok ponechán deepitelizovaný, zanořený pod suturu kožního krytu na břiše, pro případ potřeby rekonstrukce druhostranného prsu.

Závěr.Podle našeho názoru by u pacientek, které podstoupí jednostrannou rekonstrukci prsu a je u nich zároveň vysoké riziko vzniku karcinomu prsu kontralaterálně a které nevolí profylaktickou mastektomii kontralaterální strany, měl být zachován zanořený hemiabdominální lalok. Tkáň laloku může být v případě potřeby použita buď pro re-rekonstrukci při selhání primárního laloku, nebo pro rekonstrukci kontralaterální strany.

Primární rekonstrukce arteriálního zásobení ve dlani po úrazu – kazuistika

Sukop A., Tvrdek M., Leamerová E., Haas M.

Autoři prezentují kazuistiku pacienta s ischemizující subtotální amputací ruky ve dlani. Popisují možnost primární rekonstrukce arcus palmaris superficialis s aa. digitales palmares communes jedním žilním štěpem z v. saphena magna s několika větvemi.

Klinická účinnost gelu založeného na bázi chitinových nanovláken na hojení ran

Mezzana P.

Současný rozvoj v péči o rány spočívá hlavně ve fyziologické podpoře hojení rány. Poté, co infekce rány způsobuje zpoždění hojení rány a zhoršuje tvorbu jizvy, je snaha o to dosáhnout co nejdříve uzávěru rány. Mezi hlavní principy v péči o ránu patří prevence infekce, zajištění vlhkého prostředí, klidu rány a dosažení minimálního jizvení. V této studii jsme sledovali na klinickém mo-delu efekt nového gelu na bázi chitinových nanovláken co se týče kvality a rychlosti hojení. Chitin má některé neobvyklé vlastnosti, které urychlují hojení ran u lidského organismu. Hlavní biochemická působení chitinu a na chitosanu založených materiálů jsou: polymorfonukleární aktivace buněk, aktivace fibroblastů, tvorba cytokinu, obrovskobuněčná migrace a stimulace tvorby kolagenu IV. typu. Výsledky této klinické studie potvrzují, že gel založený na bázi chitinových nanovláken podporuje rychlé a fyziolo-gické hojení různých druhů ran. Navíc se zdá, že působí jako prevence vzniku hypertrofických a keloidních jizev.

Synmastie – neobvyklá komplikace augmentace prsů

Pros Z., Měšťák J., Měšťák O.

Synmastie je komplikací zvětšení prsů, která není obecně známá. Je to stav, ve kterém se implantáty spolu dotýkají nad hrudní kostí. Autoři v článku popisují mechanismus vzniku, možnosti korekce této komplikace a náhled na to, jak jí předejít. Vlastní kazuistikou dokumentují vytvoření synmastie u mladé ženy s důrazem na možné příčiny vzniku synmastie a postup efektivní korekce.

Neurokutánní metakarpální laloky

Kateva M., Dimitrov K.

Článek popisuje možnosti krytí velkých kožních defektů na prstech použitím fasciokutánního laloku z dorza ruky. Lalok je stopkovaný na větvi senzitivního nervu a jeho okolních tkáních. Prokrvení laloku je založeno na cévním konstantním zásobení para- a intraneurální sítě, ze které odstupují perforátory pro naléhající kožní kryt. Autoři popisují pacienta s defektem na radiální straně ukazováku v celém jeho rozsahu, který podstoupil tento způsob krytí defektu.

Ostrůvkový perforátorový předloketní lalok

Kateva M., Dimitrov K.

Rekonstrukce defektů měkkých tkání ruky, které exponují šlachy, nervy, klouby a skelet, znamená pro chirurga poměrně vážný problém. Jenom správně volený kryt může zachovat funkci ruky.

V uvedeném příspěvku autoři uvádějí kazuistiku pacienta s addukční kontrakturou palce pravé ruky po popálenině II. stupně léčeného perforátorovým lalokem z předloktí. Prokrvení tohoto laloku je založeno na 5–11 perforátorech odstupujících z radiální arterie umístěných proximálně 2–7 cm od styloidního výběžku. Hlavní výhody laloku spočívají ve formě jednodobé operace aplikovatelné při přijetí pacienta, která šetří hlavní arteriální kmen. Kosmetický výsledek odběrové plochy může být považován za nevýhodu tohoto postupu.