Homeostatické indikace k podávání diuretik
Homeostatické indikace k podávání diuretik
V intenzivní péči je relativně málo sledován a využíván efekt diuretik na natriové a vodní hospodářství i jejich vliv na renální metabolismusbikarbonátu. Tato práce se proto zaměřuje téměř výlučně na vliv podávání diuretik na homeostázu sodíku a vody a jejich efekty na acidobazickourovnováhu. Z hlediska monitorování vnitřního prostředí pomocí funkčních renálních parametrů je podávání diuretik značně invazivní, a proto je studieintegrální součástí monitorovacího systému, který vychází z počítačového programu LEDVINA.Autoři této práce monitorovali efekty furosemidu (18 pacientů), hydrochlorothiazidu (8 pacientů), spironolactonu (14 pacientů), acetazolamidu (10pacientů), amiclaranu (4 pacienti) a manitolu (8 pacientů) u pacientů na resuscitačním oddělení pomocí počítačového programu, který pracuje se 17vstupními běžně monitorovanými veličinami a 19 výstupy.Benefit studie spočívá v objasnění exaktních mechanismů jejich účinku na renální úrovni a v definici parametrů vhodných ke sledování terapiekonkrétním preparátem. Z nich potom vyplývá možnost jejich daleko širšího a správnějšího podávání z homeostatických indikací nebo vhodnostzařazení některých méně používaných diuretik v rámci renoprotektivních režimů. Tomu by neměla rozhodně bránit relativně nízká cena těchtopreparátů.
Klíčová slova:
diuretika – intenzivní péče – funkční vyšetření ledvin – hypernatremie – hyponatremie – tonicita – osmolalita – acidóza – alkalóza
Homeostatic Indications for Administration of Diuretics
The effect of diuretics upon the natrium and water homeostasis and renal bicarbonate metabolism is seldom monitored and utilized in the intensivecare setting. The study deals in detail with the impact of diuretics upon the natrium and water homeostasis and their effects on acid-base balance. Theadministration of diuretics is enough invasive from the point of view of homeostatic monitoring with the aid of renal function tests. Therefore this studyis the integral part of the monitoring system which is based on the use of the computer programme „KIDNEY“.The authors monitored effects of furosemide (18 patients), hydrochlorothiazide (8 patients), spironolactone (14 patients), acetazolamide (10patients), amiclarane (4 patients) and manitol (8 patients) in critically ill patients using the computer programme working with 17 routinely monitoredinput values and 19 output parameters.The study attempts to clarify the exact mechanisms of the action of diuretics and to define the parameters available for monitoring and predictionof the effects of the selected agents. The broader and more correct administration of diuretics in homeostatic indications or the inclusion of some ofthe less used agents into the renoprotectione regimens could result from the study. This could be favoured by the acceptable costs of these agents.
Key words:
diuretics – intensive care – renal function tests – hypernatremia – hyponatremia – tonicity – osmolality – acidosis – alkalosis
Autoři:
M. Balík 1; A. Kazda 2; L. Dohnal 2
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, přednosta doc. MUDr. J. Pachl, CSc. 2 Katedra klinické biochemie IPVZ, pracoviště Ústav klinické biochemie 1. LF UK a VFN, přednosta prof. MUDr. O. Engliš, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 1999, č. 4, s. 151-156
Kategorie:
Články
Souhrn
V intenzivní péči je relativně málo sledován a využíván efekt diuretik na natriové a vodní hospodářství i jejich vliv na renální metabolismusbikarbonátu. Tato práce se proto zaměřuje téměř výlučně na vliv podávání diuretik na homeostázu sodíku a vody a jejich efekty na acidobazickourovnováhu. Z hlediska monitorování vnitřního prostředí pomocí funkčních renálních parametrů je podávání diuretik značně invazivní, a proto je studieintegrální součástí monitorovacího systému, který vychází z počítačového programu LEDVINA.Autoři této práce monitorovali efekty furosemidu (18 pacientů), hydrochlorothiazidu (8 pacientů), spironolactonu (14 pacientů), acetazolamidu (10pacientů), amiclaranu (4 pacienti) a manitolu (8 pacientů) u pacientů na resuscitačním oddělení pomocí počítačového programu, který pracuje se 17vstupními běžně monitorovanými veličinami a 19 výstupy.Benefit studie spočívá v objasnění exaktních mechanismů jejich účinku na renální úrovni a v definici parametrů vhodných ke sledování terapiekonkrétním preparátem. Z nich potom vyplývá možnost jejich daleko širšího a správnějšího podávání z homeostatických indikací nebo vhodnostzařazení některých méně používaných diuretik v rámci renoprotektivních režimů. Tomu by neměla rozhodně bránit relativně nízká cena těchtopreparátů.
Klíčová slova:
diuretika – intenzivní péče – funkční vyšetření ledvin – hypernatremie – hyponatremie – tonicita – osmolalita – acidóza – alkalóza
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
1999 Číslo 4
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
Najčítanejšie v tomto čísle
- Oxid dusnatý – jeho metabolismus a význam pro organismus
- Natriuretické peptidy
- Princip a historický vývoj ventilačního modu ASV
- Výukové možnosti u poruch metabolismu vody a iontů