Korelace měření srdečního výdeje jícnovouechokardiografií a bolusovou termodilucíu pacientů s různým stupněm trikuspidálníregurgitace
Korelace měření srdečního výdeje jícnovouechokardiografií a bolusovou termodilucíu pacientů s různým stupněm trikuspidálníregurgitace
Cíl studie:
Cílem práce je navrhnout praktický přístup v měření srdečního výdeje při kombinovanémpoužití echokardiografiea termodiluce u různých chlopenních vad.Typ studie: Prospektivní observační studie.Název pracoviště: 20lůžkové oddělení intenzivní péče KAR FNKV.Materiál a metody: Do studie bylo primárně zařazeno 27 pacientů bez přítomnosti závažné aortální vady.U všech byl dvakrátsimultánně měřen CO transezofageální echokardiografií (TEE) a plicnicovým katétrem (PAC).Výsledky: Měření kontinuálním dopplerem byla provedena ve výtokovém traktu levé komory (LVOT). CO byl kalkulovánnásobením velocity-time integral (VTI) s plochou aortálního ústí (AVA) a srdeční frekvencí. Simultánní PAC měření bylaprovedena průměrováním tří 10ml bolusů ledového krystaloidu. Rozdíly mezi metodami vyjádřené jako mean ± 2 SD byly:0,5 ± 1,1 l/min v první skupině pacientů (n = 8) bez přítomné trikuspidální regurgitace (TR), nebo s prvním stupněm TR, r =0,96. Průměrný rozdíl 0,8 ± 2,0 l/min byl nalezen ve druhé podskupině (n = 9) s druhým stupněm TR, r = 0,92. Rozdíl byl 1,9± 2,3 l/min ve třetí skupině (n = 10) s třetím stupněm TR, r = 0,69. Pouze ve třetí skupině byl statistický bias rozdílný od nuly(T = 6,83, p < 0,0001).Závěr: Pokud při oběhové nestabilitě odhalí echokardiografické vyšetření přítomnost závažné aortální vady, je stanoveníCO v LVOT nepřínosné. Při nepřítomnosti závažné TR potom volíme invazivní měření termodilucí. Naopak při nálezu 3.stupně TR považujeme bolusovou termodiluci za nepřesnou a zavádějící, neboť dochází k podcenění skutečného CO. V tétosituaci je echokardiografie přesnější metodou pro stanovení CO než termodiluce.
Klíčová slova:
trikuspidální regurgitace – srdeční výdej – echokardiografie – dopplerovská ultrasonografie – plicnicovýkatétr – termodiluce
Correlation of Cardiac Output Measurement with Transoesophageal Echocardiography andBolus Termodilution Technique in Patients with Various Degree of Tricuspid Regurgitation
Objective:
The aim of the article is to suggest a practical approach to the cardiac output (CO) measurement with combineduse of echocardiography and thermodilution in patients with various valve disorders.Design: Prospective observational study.Setting: 20-bed general intensive care unit in the university hospital.Material and Methods: 27 mechanically ventilated patients with no significant aortic valve disease were included. Patientswere measured twice using simultaneously transesophageal echocardiography (TEE) and pulmonary artery catheter (PAC)for CO.Results: Continuous doppler measurements were taken in the left ventricular outflow tract (LVOT) at the level of the aorticvalve.CO was calculated bymultiplying velocity-time integral (VTI) with aortic valve area (AVA) and heart rate. SimultaneousPAC measurements were taken averaging the results of the three 10 cc boluses of iced saline. The difference between themethods expressed as mean ± 2 SD was 0.5 ± 1.1 l/min in the first group of patients (N = 8) with no or the 1st degree tricuspidregurgitration (TR), r = 0.96. A mean difference of 0.8 ± 2.0 l/min was found in the second group (N = 9) with the 2nd degreeTR, r = 0.92. The difference was 1.9 ± 2.3 l/min in the third group (N = 10) with the 3rd degree TR, r = 0.69. Only in the thirdgroup the statistic bias was different from zero (T = 6.83, P < 0.0001).Conclusions: The presence of significant aortic valve disease on echocardiographic investigation impairs validity of COmeasurement in LVOT. In those cases thermodilution may become the method of choice. On the other hand a high degreeof TR is associated with an underestimation of CO measurement by thermodilution. Echocardiography is more accuratemodality for CO assessment in those patients.
Key words:
tricuspid regurgitation – cardiac output – echocardiography – doppler-ultrasonography – pulmonary arterycatheter – thermodilution
Autoři:
M. Balík; P. Plášil; J. Pažout; M. Otáhal; M. Fric; J. Pachl
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie a resuscitace, UK, 3. lékařská fakulta a FNKV, Praha
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2004, č. 4, s. 204-208
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl studie:
Cílem práce je navrhnout praktický přístup v měření srdečního výdeje při kombinovanémpoužití echokardiografiea termodiluce u různých chlopenních vad.Typ studie: Prospektivní observační studie.Název pracoviště: 20lůžkové oddělení intenzivní péče KAR FNKV.Materiál a metody: Do studie bylo primárně zařazeno 27 pacientů bez přítomnosti závažné aortální vady.U všech byl dvakrátsimultánně měřen CO transezofageální echokardiografií (TEE) a plicnicovým katétrem (PAC).Výsledky: Měření kontinuálním dopplerem byla provedena ve výtokovém traktu levé komory (LVOT). CO byl kalkulovánnásobením velocity-time integral (VTI) s plochou aortálního ústí (AVA) a srdeční frekvencí. Simultánní PAC měření bylaprovedena průměrováním tří 10ml bolusů ledového krystaloidu. Rozdíly mezi metodami vyjádřené jako mean ± 2 SD byly:0,5 ± 1,1 l/min v první skupině pacientů (n = 8) bez přítomné trikuspidální regurgitace (TR), nebo s prvním stupněm TR, r =0,96. Průměrný rozdíl 0,8 ± 2,0 l/min byl nalezen ve druhé podskupině (n = 9) s druhým stupněm TR, r = 0,92. Rozdíl byl 1,9± 2,3 l/min ve třetí skupině (n = 10) s třetím stupněm TR, r = 0,69. Pouze ve třetí skupině byl statistický bias rozdílný od nuly(T = 6,83, p < 0,0001).Závěr: Pokud při oběhové nestabilitě odhalí echokardiografické vyšetření přítomnost závažné aortální vady, je stanoveníCO v LVOT nepřínosné. Při nepřítomnosti závažné TR potom volíme invazivní měření termodilucí. Naopak při nálezu 3.stupně TR považujeme bolusovou termodiluci za nepřesnou a zavádějící, neboť dochází k podcenění skutečného CO. V tétosituaci je echokardiografie přesnější metodou pro stanovení CO než termodiluce.
Klíčová slova:
trikuspidální regurgitace – srdeční výdej – echokardiografie – dopplerovská ultrasonografie – plicnicovýkatétr – termodiluce
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2004 Číslo 4
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
Najčítanejšie v tomto čísle
- Halucinace jako vzácná komplikace pooperačníhopodávání morfinu
- Disekvilibrační syndrom jako komplikace dialýzyu pacienta po kardiochirurgické operaci
- Radiofrekvenční léčba bolesti
- Obtížné dýchací cesty – prubířský kámen kvalityanesteziologické péče