Transportní funkce síní po chirurgické ablaci fibrilace síní pomocí kryoenergie
Transportní funkce síní po chirurgické ablaci fibrilace síní pomocí kryoenergie
Východisko.
Chirurgická ablace patří mezi nejefektivnější metody léčby fibrilace síní. U značné části nemocných umožňuje dosažení stabilního sinusového rytmu a obnovení efektivních síňových kontrakcí. Cílem této prospektivní studie je posoudit přítomnost transportní funkce síní po chirurgické ablaci fibrilace síní pomocí kryoenergie a stanovit predikční faktory úspěchu procedury.
Metody a výsledky.
V období od ledna 2005 do září 2006 byla provedena kryoablace levé síně jako součást sdruženého kardiochirurgického výkonu u 100 po sobě jdoucích nemocných. Jejich věkový průměr byl 67,6 let (50–82 let), početně mírně převažovali muži nad ženami (41 % žen). Čtyřicet šest pacientů (46 %) mělo před operací paroxyzmální nebo perzistující a 54 (54 %) permanentní fibrilaci síní. Mechanická funkce síní byla hodnocena při kontrolách za 3,5, 6, 12 a 18 měsíců od operace pomocí echokardiografie (pulzně–dopplerovské vyšetření transmitrálního a transtrikuspidálního průtoku, přítomnost vlny A). „Free from atrial fibrillation“ bylo po 18 měsících od operace 79,6 % z těch, kteří měli sinusový rytmus při 3,5měsíční kontrole. Efektivní levosíňové kontrakce byly přítomny po 3,5, 6, 12 a 18 měsících od operace u 70,2 %, 71,9 %, 81,4 % a 73,5 % pacientů, transportní funkci pravé síně jsme nalezli u 97 %, 95,3 %, 97,7 % a 97,1 % nemocných. Nebyl významný rozdíl mezi podskupinou paroxyzmální + perzistující a permanentní fibrilace síní. Negativními predikčními faktory přítomnosti transportní funkce levé síně byly: před operací přítomná mitrální stenóza (při kontrolách po 3,5 a 6 měsících, p=0,02, resp. p=0,03), narůstající předoperační velikost levé síně (jen po 3,5 měsících, p=0,01) a závažnost trikuspidální regurgitace před operací (jen po 18 měsících, p=0,01). Výskyt ischemických iktů činil 7 %. Třicetidenní mortalita souboru byla 12 % (12 úmrtí).
Závěry.
Mechanická funkce levé síně byla během 18měsíčního sledování přítomna u 70–80 %, funkce pravé síně u 95–98 % pacientů se sinusovým rytmem. Velikost levé síně, přítomnost mitrální stenózy a závažnost trikuspidální regurgitace před operací se chovaly jako prediktory obnovení transportní funkce levé síně v pooperačním období. Nebylo dosaženo signifikantní redukce výskytu ischemických cévních mozkových příhod.
Klíčová slova:
fibrilace síní, maze procedura, kryoablace, chirurgická léčba arytmií, transportní funkce síní.
Atrial Transport Function after Surgical Ablation of Atrial Fibrillation Using Cryoenergy
Background.
Surgical ablation is one of the most effective techniques for treatment of atrial fibrillation. Stable sinus rhythm is achieved and effective atrial contractions are restored in the majority of patients. The aim of the prospective study is to assess the presence of atrial transport function after surgical ablation of atrial fibrillation using cryoenergy and to evaluate predictors of the procedural success.
Methods and Results.
Between January 2005 and September 2006, 100 consecutive patients underwent left atrium cryoablation as a concomitant cardiac procedure. Their mean age was 67.6 years (range 50 to 82 years), there were 41 (41 %) women. Forty six patients (46 %) suffered from paroxysmal or persistent atrial fibrillation and 54 (54 %) of them from permanent atrial fibrillation before surgery. Atrial mechanical function was assessed by echocardiography (pulsed Doppler examination of the mitral and tricuspidal inflow, presence of the atrial filling [A] wave) after 3.5, 6, 12 and 18 months postoperatively. 79.6 % of patients, who have had sinus rhythm at 3.5 months, were free from atrial fibrillation at 18 months after surgery. The effective left atrial contractions were present at 3.5, 6, 12 and 18 months postoperatively in 70.2 %, 71.9 %, 81.4 % and 73.5 % of patients and we found right atrial transport function in 97 %, 95.3 %, 97.7 % and 97.1 % of patients. There was no significant difference between group with paroxysmal or persistent atrial fibrillation and permanent fibrillation. Negative predictors for restoration of the left atrial transport function were: preoperative mitral stenosis (at 3.5 and 6 months, p=0.02 and p=0.03 respectively), bigger left atrial dimension prior to procedure (only at 3.5 months, p=0.01) and severity of tricuspid regurgitation before surgery (only at 18 months, p=0.01). An ischaemic stroke occured in 7 %. Thirty-day motality was 12 % (12 patients).
Conclusions.
Left atrial mechanical funtion was detected in 70-80 % of patients and right atrial function in 95-98 % of patients with sinus rhythm during follow-up of 18 months. Preoperative left atrial dimension, presence of mitral stenosis and severity of tricuspid regurgitation were the most significant predictors for postoperative restoration of the left atrial transport function. Significant reduction in occurence of ischaemic stroke by surgical ablation was not achieved.
Key words:
atrial fibrillation, maze procedure, cryoablation, arrhythmia surgery, atrial transport function.
Autoři:
M. Kolek; R. Brát; J. Samlík
Působiště autorů:
Kardiochirurgické centrum FN, Ostrava
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2007; 146: 687-698
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Chirurgická ablace patří mezi nejefektivnější metody léčby fibrilace síní. U značné části nemocných umožňuje dosažení stabilního sinusového rytmu a obnovení efektivních síňových kontrakcí. Cílem této prospektivní studie je posoudit přítomnost transportní funkce síní po chirurgické ablaci fibrilace síní pomocí kryoenergie a stanovit predikční faktory úspěchu procedury.
Metody a výsledky.
V období od ledna 2005 do září 2006 byla provedena kryoablace levé síně jako součást sdruženého kardiochirurgického výkonu u 100 po sobě jdoucích nemocných. Jejich věkový průměr byl 67,6 let (50–82 let), početně mírně převažovali muži nad ženami (41 % žen). Čtyřicet šest pacientů (46 %) mělo před operací paroxyzmální nebo perzistující a 54 (54 %) permanentní fibrilaci síní. Mechanická funkce síní byla hodnocena při kontrolách za 3,5, 6, 12 a 18 měsíců od operace pomocí echokardiografie (pulzně–dopplerovské vyšetření transmitrálního a transtrikuspidálního průtoku, přítomnost vlny A). „Free from atrial fibrillation“ bylo po 18 měsících od operace 79,6 % z těch, kteří měli sinusový rytmus při 3,5měsíční kontrole. Efektivní levosíňové kontrakce byly přítomny po 3,5, 6, 12 a 18 měsících od operace u 70,2 %, 71,9 %, 81,4 % a 73,5 % pacientů, transportní funkci pravé síně jsme nalezli u 97 %, 95,3 %, 97,7 % a 97,1 % nemocných. Nebyl významný rozdíl mezi podskupinou paroxyzmální + perzistující a permanentní fibrilace síní. Negativními predikčními faktory přítomnosti transportní funkce levé síně byly: před operací přítomná mitrální stenóza (při kontrolách po 3,5 a 6 měsících, p=0,02, resp. p=0,03), narůstající předoperační velikost levé síně (jen po 3,5 měsících, p=0,01) a závažnost trikuspidální regurgitace před operací (jen po 18 měsících, p=0,01). Výskyt ischemických iktů činil 7 %. Třicetidenní mortalita souboru byla 12 % (12 úmrtí).
Závěry.
Mechanická funkce levé síně byla během 18měsíčního sledování přítomna u 70–80 %, funkce pravé síně u 95–98 % pacientů se sinusovým rytmem. Velikost levé síně, přítomnost mitrální stenózy a závažnost trikuspidální regurgitace před operací se chovaly jako prediktory obnovení transportní funkce levé síně v pooperačním období. Nebylo dosaženo signifikantní redukce výskytu ischemických cévních mozkových příhod.
Klíčová slova:
fibrilace síní, maze procedura, kryoablace, chirurgická léčba arytmií, transportní funkce síní.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Genotypizace cytochromu P450 2D6 a 2C19
- Problematika krčkových defektů ve stomatologii
- Faktory asociované s vývojem agresivity chlapců
- Analýza vlivu cirkadiánního rytmu na turbulenci srdeční frekvence u pacientů s poinfarktovou dysfunkcí levé srdeční komory