Editorial

Vážení a milí čtenáři,

Časopis lékařů českých vstupuje lednovým číslem roku 2009 do svého 148. ročníku. Ten začíná velkolepě – náklad prvních dvou čísel ročníku 148 je zdaleka nejvyšší v celé historii časopisu, neboť činí více než 30 000 výtisků. Předsednictvo České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně totiž rozhodlo, že lednové a únorové číslo časopisu bude bezplatně rozesláno všem členům České lékařské společnosti jako připomenutí výjimečné úlohy, kterou v českém lékařském písemnictví Časopis lékařů českých v minulosti sehrál a nepochybně stále hraje. Výši nákladu odpovídá i kvalita obsahu – většinu prvních dvou čísel tvoří vyžádané přehledové práce na aktuální témata od předních domácích odborníků. Bohužel trvalé zasílání časopisu všem členům České lékařské společnosti přesahuje její ekonomické možnosti, takže od březnového čísla se vracíme k předcházejícímu stavu. Doufáme však, že naše akce oživí zájem lékařské veřejnosti nejen časopis číst, ale také v něm publikovat výsledky vlastního výzkumu i články přehledné a také reagovat na současné problémy českého zdravotnictví formou diskuzních příspěvků.

Jak si všichni autoři a jistě i řada čtenářů povšimla, vyžadujeme v současnosti každou původní práci v češtině i v angličtině. Anglická verze bude vystavena na internetu tak, aby byla dostupná zahraničním čtenářům. Ostatně také domácí webové stránky časopisu procházejí v současné době zásadními změnami, které zvýší jeho dostupnost pro zahraniční i domácí čtenáře. Dlouhodobým cílem těchto opatření je snaha získat v budoucnosti pro Časopis lékařů českých faktor impaktu, což je závislé na citačním ohlasu.

Posléze je na místě zmínit i skutečnost, že se nemění pouze obsah, nýbrž od čísla dvě i grafická úprava časopisu. Redakční rada věří, že všechny uvedené změny budou přijaty našimi čtenáři příznivě.

Závěrem mi dovolte, abych jménem redakční rady popřál všem našim čtenářům úspěšný začátek nového roku a mnoho radosti a poučení při četbě Časopisu lékařů českých.

prof. MUDr. Jiří Horák, CSc.

vedoucí redaktor Časopisu lékařů českých

V Praze dne 15. 12. 2008

Vážení čtenáři,

prezidiální časopisy ČLS JEP, a to Časopis lékařů českých (ČLČ) a Praktický lékař (PL) jsou více jak stoleté symboly ČLS JEP.

Založení ČLČ v roce 1862, u jehož zrodu stáli J. E. Purkyně, B. Eiselt a jejich spolupracovníci, mělo za cíl poskytnout českým lékařům odborně i ideově vysocehodnotný tiskový orgán, který by se stal „osou, kolem které se točí hlavně umění řádu lékařského“ (JEP).

ČLČ vždy ctil toto posvátné poslání svých zakladatelů i jejich následovníků a přežil i zásahy patologických politických systémů. Oproštěn od ideologických deformací se po roce 1989 mohl opět rozvíjet skutečně svobodně a stát se obecně ctěným a uznávaným tiskovým reprezentantem ČLS JEP i spolupracujících zdravotnických organizací. I přes nepřízeň aktuálních ekonomických podmínek se redakční radě ČLČ za podpory ČLS JEP podařilo vrátit časopisu purkyňovské zásady a jeho vysokou vědeckou, praktickou i etickou úroveň.

Imunolog a básník Miroslav Holub napsal u příležitosti 100. výročí založení ČLČ článek, v němž vyzdvihuje jeho význam pro lékařskou vědu, umění a etiku: „Lékařství má ze všech oborů aplikované vědy nejsilnější a nejbezprostřednější aspekt morální. Lékařství nemá hodnotu jen jako postup poznání a postup zručnosti, postup od méně dokonalého k dokonalejšímu, od menší pravdy, nepravdy a pověry k pravdě stále úplnější, ale má hodnotu definitivního činu, případ od případu. Neboť každý zachráněný život nebo zlepšený život má hodnotu definitiva, hodnotu sám v sobě. Lékařství spojuje v sobě sílu naděje v objektivní pokrok lidského druhu se silou zadostiučinění z každého jednotlivého kroku a z každého jedince, na němž byl úkol splněn. Jakýkoli systém, který by připravoval lékaře o vědomí závaznosti vůči historii vědy a poznání a vědomí závaznosti vůči každému konkrétnímu člověku, je protilékařský a připravuje lékařskou činnost o její podstatu. A je takový rozměr lékařství: Od výzkumu nejjemnějších struktury buňky, od výzkumu epidemií a statistického přehledu nemocnosti v tomto státě, od operace na oční rohovce, kterou provádí akademik před zvědavýma očima kamer, po venkovského doktora, který šlape na bicyklu šumavským černým deštěm do opuštěného hnízda s penicilinem v brašně, vědou v hlavě a s něčím v tom takzvaném srdci. S něčím, víte, s čím. S tím, co vás právě nutí šlapat na kole černým deštěm a nenechat to na ráno. A je tedy lékařství jako věda o člověku a věcech člověka měřítkem intelektuální úrovně národa. A je lékařství jako služba měřítkem morálních kvalit národa. Proto si myslím, že být lékařem je dost velká věc“.

Naše krásné lékařské povolání si zaslouží i vaši přízeň k Časopisu lékařů českých.

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.

předseda ČLS JEP