LÉKAŘSTVÍ STARÝCH EGYPŤANŮ I

Strouhal E, Vachala B, Vymazalová H.

LÉKAŘSTVÍ STARÝCH EGYPŤANŮ I
STAROEGYPTSKÁ CHIRURGIE. PÉČE O ŽENU A DÍTĚ

Praha: Academia 2010, 240 s. (váz.). ISBN 978-80-200-1865-6.

Kniha Lékařství starých Egypťa­nů I právě vyšla a představuje první díl připravovaného třídílného kompendia Lékařství starých Egypťanů I.–III.

V 1. díle knihy je pozornost autorů zaměřena především ke staroegyptské chirurgii a péči o matku a dítě. Autoři na základě doložených historických poznatků seznamují čtenáře s lékařstvím starého Egypta, jehož počátky sahají až do 3. tisíciletí př. Kr.

První a druhá kapitola knihy poukazuje na rozvoj vědy a lékařství v Egyptě již během Staré říše, o němž se s velkým uznáním vyjadřoval Homér nebo Hérodot, který obdivoval vysoký stupeň specializace egyptských lékařů.

Mezi nejdůležitější prameny poznání patří zejména lékařské texty, které díky přímému překladu ze staroegyptských originálů do češtiny a odbornému výkladu autorů poskytují nesmírně překvapující a podrobné informace o úrovni a metodách staroegyptských lékařů. Lékaři, kteří byli tvůrci i čtenáři papyrů, patřili ke vzdělané vrstvě egyptské společnosti. Lékařské svitky psané hieratickým písmem zachycují nejrozmanitější lékařské případy, přičemž texty sloužily jako návod pro rozhodování lékařů v praxi, byly však také ochranou lékaře v případě neúspěšné léčby a plnily úkol i při výuce mladých adeptů medicíny.

K lékařským textům, pojednávajícím o staroegyptské chirurgii (kapitola 3), náleží Papyrus Smithův, který prezentuje 48 případů, dokumentujících zejména úrazy, postihující měkké tkáně i skelet při otevřených či uzavřených poraněních. Je až s podivem, že většina textů nepostrádá diagnostickou rozvahu s odhadnutím prognózy poranění, podle níž bylo rozhodováno o přístupu k léčbě. Některé způsoby léčení již odpovídají zásadám současné medicíny (např. ošetření při vymknutí dolní čelisti, adaptace okrajů rány stehem), jen v ojedinělých případech se lékařská činnost ještě orientuje na „zaříkávání“. Význam zřejmě měly i přísady používané pro chirurgickou léčbu, ať již původu nerostného (např. kamenec), nebo rostlinného (např. vrba, semena máku), či živočišného (např. čerstvé syrové maso k podpoře srážlivosti krve nebo med pro své protizánětlivé a osmotické účinky).

Papyrus Ebersův pojednává o 16 případech chirurgického řešení při onemocnění nádory, cystami, záněty, kýlou, ascitem a hematomy, kdy byla obvykle doporučována léčba nožem nebo žhavou tyčinkou (kauterizací).

Za velmi cenný lze považovat výklad autorů knihy týkající se diagnostického postupu a léčby dle Smithových i Ebersových textů z pohledu současné moderní chirurgie i s upozorněním na některé nepřesnosti z hlediska anatomie a současných medicínských poznatků. Zajímavé jsou údaje o přípravě a studiu budoucích lékařů na výkon povolání v té době, stejně jako popis některých chirurgických nástrojů, užívaných egyptskými lékaři.

Autoři také dokládají chirurgické operační zákroky na archeologických nálezech, např. stavy po amputacích části končetin, stavy po trepanaci lebky.

Čtvrtá kapitola je věnována péči o ženu a dítě ve starověkém Egyptě, se zaměřením na oblast gynekologie, porodnictví a dětského lékařství. Uváděné lékařské texty svědčí o užívaných prostředcích a postupech při léčení různých onemocnění, ošetřování během těhotenství, při porodu i po něm, nejednou s prosbou nadpozemských sil o pomoc.

Celkový počet 164 citovaných případů vychází z lékařských textů na papyrech z Káhúnu, Ramesseum III, IV, Smith, Ebers, Berlín 3038, Carlsberg VIII, Londýn BM 10059 a Berlín 3027.

Texty jsou věnovány gynekologickým onemocněním ženy, posouzení plodnosti ženy, léčbě menstruačních potíží, antikoncepci, těhotenství, těhotenskému testu, určování pohlaví dítěte v lůně matky, porodu, péči o matku po porodu. Texty obsahují také návody k léčbě při onemocnění močového ústrojí dětí nebo při jejich usedavém pláči. Kromě receptů na léčení obtíží je řada doporučení založena na magii.

Ve srovnání s chirurgickou praxí byly při léčení žen a dětí v širší míře doporučovány přísady léčivých prostředků z kuchyně (např. pivo, víno, kvasnice, med), ale též nerostného, rostlinného nebo i živočišného původu. K magickým úkonům pak sloužily i amulety, sošky z hlíny, vosku aj.

V Knize pro matku a dítě (Papyrus Berlin 3027) jsou poskytnuty návody k zaříkávání pro ochranu a odvrácení četných neduhů, postihujících matku a dítě.

V kapitole 4.4 Lékařství a ženy podávají autoři přehledný a zasvěcený výklad k úrovni lékařské péče o ženy ve starověkém Egyptě, kde zřejmě chirurgie nebyla jednou z oblastí činnosti praktických lékařů, kteří byli přivoláváni jen v případě komplikovaných porodů.

Chirurgická léčba – na rozdíl od úrazů – se v případech onemocnění ženy neuplatňuje a mnohé z projevů bolesti v různých oblastech těla ženy byly mylně považovány za potíže související s dělohou.

Dále texty zmiňují postupy související s podporou nebo zabránění početí, řada návodů je věnována testům plodnosti, těhotenství a určení pohlaví dítěte. Četná doporučení směřují k zabránění krvácení během těhotenství i zaříkáváním.

Na základě lékařských textů a historických údajů seznamují autoři se zvyklostmi při porodu ve starověkém Egyptě i s ošetřením rodičky a dítěte po porodu. Jsou zmíněné četné zdravotní komplikace, ohrožující život rodičky, mj. v souvislosti s riziky infekce při nedostatečné hygieně.

Také péče o narozené děti (uvedená v kapitole 4.5) měla nesmírný význam, zejména vzhledem k vysoké kojenecké úmrtnosti. K předpovědi přežití dítěte sloužily testy životaschopnosti novorozence. Velká pozornost byla věnována kojení dítěte, které mohlo trvat i 3 roky a díky získávaným mateřským protilátkám zvyšovalo odolnost dítěte. Děti byly zejména v kojeneckém a batolecím věku ohroženy zejména nemocemi trávicího traktu, parazitárními chorobami a infekcemi dětského věku. Vedle poznatků získaných empirií měla při prevenci a léčbě onemocnění dětí zřejmě značný psychologický význam také magická zaříkávání.

Čtenářům se dostává do ruky kniha, která – díky historicky podloženým informacím z lékařských textů na zachovaných svitcích papyru a zásluhou průvodního slova autorů i bohaté obrazové dokumentace – poskytne věrohodný pohled do starověkého Egypta, úrovně jeho tehdejšího lékařství v oblasti úrazové chirurgie a péče o ženu a dítě.

Kniha osloví nejen lékaře a zájemce o historii medicíny, ale i nezasvěcené čtenáře, které přitahuje alespoň na chvíli se vžít do tisíce let vzdálené minulosti jedné z nejvyspělejších zemí světa té doby.

doc. MUDr. Přemysl Klír, CSc.
Subkatedra soudního lékařství IPVZ, FN Na Bulovce
Budínova 2, 180 81 Praha 8