16. Vejdovského olomoucký vědecký den

V sobotu 28. března 2015 se v prostorách Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uskutečnil 16. Vejdovského olomoucký vědecký den. Jedná se o tradiční setkání předních českých sítnicových specialistů i ostatních oftalmologů pořádané Oční klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc pod záštitou České oftalmologické společnosti a České vitreoretinální společnosti. Sympozium je koncipováno monotematicky. Zabývá se problematikou onemocnění sklivce a sítnice. Na 3 roky dopředu jsou vypsána nosná témata, kterým budou věnována vědecká setkání v jednotlivých letech.

Letošního ročníku se zúčastnilo rekordních 480 lékařů z Česka, Slovenka, Německa i Ruska. Bylo předneseno 35 odborných sdělení. Setkání bylo rozděleno do čtyř bloků: 1. zánětlivá onemocnění sítnice a cévnatky, 2. retinopatie nedonošených dětí, 3. epiretinální membrány (blány před žlutou skvrnou, které řasí sítnici, a tím deformují postiženému obraz) a hypertonická retinopatie, 4. centrální serózní chorioretinopatie (otok žluté skvrny se zhoršením zraku typický pro mladé muže ve stresu) a varia.

První blok otevřela souborným referátem na téma zadní uveitidy doc. MUDr. Petra Svozílková, Ph.D. z Centra pro diagnostiku a léčbu uveitid Oční kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Příčinou zadní uveitidy je infekce nebo autoimunitní onemocnění. I v současnosti se však v 30–40 % případů etiologii odhalit nepodaří. Terapie zadní uveitidy vyžaduje podání léčby celkově: antiinfekční v případě zánětu infekční etiologie nebo protizánětlivé či imunosupresivní u autoimunitní uveitidy. Cílem léčby je minimalizování následků zánětu a prevence ireverzibilního poškození centrální zrakové ostrosti. Po souborném referátu následovaly prezentace zabývající se infekčními uveitidami toxoplazmové a syfilitické etiologie, dále pak sympatickou oftalmií (pozdním autoimunitním postižením zdravého oka nejčastěji po závažném úrazu druhého oka) a vzácnými formami neinfekčních zadních uveitid. Téma uzavřel MUDr. Libor Hejsek, Ph.D., FEBO (Oční klinika LF UK a FN Hradec Králové) svými dlouhodobými výsledky s operační léčbou neinfekčních uveitid. Centrální zraková ostrost se po provedení pars plana vitrektomie v jeho souboru zlepšila z 0,45 na 0,9 (medián).

Ve druhém bloku nás pedooftalmologové seznámili s aktuálními možnostmi léčby retinopatie nedonošených (ROP). Léčba stále spočívá v ošetření avaskulárních oblastí sítnice kryoterapií nebo fotokoagulací diodovým laserem, která je nyní preferována. Anti-VEGF terapie (aplikace Avastinu (bevacizumabu) do sklivce) je relativně nová metoda vhodná pro agresivní formy ROP či postižení zadního pólu oka. Retinální kamera RetCam má velký přínos pro detailní zhodnocení nálezu ve všech kvadrantech sítnice, posouzení dynamiky nálezu, indikaci a časování jednotlivých výkonů a také dokumentaci pro forenzní i edukační účely.

Třetí blok byl věnován zejména epiretinálním membránám. Přední vitreoretinální centra prezentovala svoje výsledky chirurgické léčby epiretinálních membrán. Soubory i výsledky byly velmi podobné, přičemž se centrální zraková ostrost z předoperačních hodnot 0,2–0,4 zlepšila na 0,5–0,65. Na konci bloku nás doc. MUDr. Tomáš Sosna, CSc. (Oční oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha, Oční ambulance Centra diabetologie IKEM, Praha) velmi podrobně seznámil s problematikou hypertonické retinopatie, kdy oční nález poskytuje internistovi nenahraditelné informace.

Ve čtvrtém bloku jsme diskutovali na téma centrální serózní chorioretinopatie (CSCHR). Úvodní souborný referát přednesla MUDr. Kateřina Manethová, FEBO (Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha). Centrální serózní chorioretinopatie je otok centra sítnice typicky se vyskytující unilaterálně u mužů ve věku 30–50 let po stresové situaci. U 80–90 % postižených akutní formou dochází ke spontánní resorpci subretinální tekutiny s úpravou zrakových funkcí. Přetrvává-li však přítomnost subretinální tekutiny déle než 3 měsíce, přechází onemocnění do chronického stadia s hrozící progresí atrofie retinálního pigmentového epitelu a trvalého snížení centrální zrakové ostrosti. V současnosti se jako nejlepší léčba chronické formy CSCHR jeví fotodynamická terapie provedená s poloviční dávkou verteporfinu nebo s poloviční expozicí. Fotodynamická terapie byla původně vyvinuta jako metoda léčby věkem podmíněné makulární degenerace, kdy se nejprve do žíly aplikuje verteporfin a následně se sítnice ozáří speciálním diodovým laserem.

Ceny za nejlepší přednášky mladých oftalmologů (do 35 let) s vitreoretinální problematikou v roce 2014, udělovanou Českou vitreoretinální společností (ČVRS), převzali z rukou prezidenta ČVRS prim. MUDr. Jana Ernesta, Ph.D.: 1. místo MUDr. Martin Šín, Ph.D., FEBO (Oční klinika LF UP a FN Olomouc), 2. MUDr. Jan Marák (Oční klinika LF UK a FN Hradec Králové), 3. MUDr. Kateřina Manethová, FEBO (Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Praha).

16. Vejdovského olomoucký vědecký den byl stejně jako předchozí ročníky příležitostí k výměně zkušeností a přínosem v našem profesním životě.

Náš velký dík patří zejména Konferenčnímu servisu UP za příkladnou organizaci konference.

MUDr. Petr Mlčák

Oční klinika LF UP a FN, Olomouc

e-mail: MlcakPetr@seznam.cz