Připravenost izraelského zdravotnictví na krizové situace

Súhrn

Řada ohnisek napětí na naší planetě ukazuje, že není možné podcenit přípravu ochrany obyvatelstva v případě mimořádných událostí. Možnost teroristického útoku včetně použití především toxických nebo biologických látek nelze vyloučit ani ji stoprocentně předejít. Nemusí se však jednat pouze o teroristický útok. Nekontrolovatelná migrace obyvatelstva zvyšuje nebezpečí přenosu infekčních chorob na značné vzdálenosti do států, které dosud měly epidemiologickou situaci zcela pod kontrolou. Stav českého zdravotnictví je v oblasti připravenosti na rozsáhlé mimořádné situace nedostatečný, je třeba urychlená náprava. Ale kvapně přijímaná opatření nejsou zpravidla ta nejlepší. Cílem sdělení je přiblížit připravenost zdravotnictví v Izraeli. V tomto státě je obyvatelstvo vystaveno vysokému ohrožení z nejrůznějších příčin již desítky let. Počet obětí teroristických útoků zde přerostl číslovku 10 000. Této skutečnosti je podřízen celý zdravotnický systém tohoto státu, který tak je schopen reagovat na vznik mimořádné události v rekordně krátké době. Bylo by vhodné přijmout řadu těchto poznatků i v České republice.

Klíčová slova:
ochrana obyvatelstva – mimořádná událost – připravenost – Gertnerův institut

ÚVOD

Nedávné události v pásmu Gáza (Ghazzah) nám opět připomenuly tento neklidný kout naší planety. Nesmíme zapomenout, že tato oblast leží pouhých 4 hodiny letu, po silnici ujedeme okolo 3800 km, tedy vzdálenost překonatelná osobním vozem za 4 dny. Není tedy tak vzdálený, jak si mnozí myslí. S ohledem na výbušnost v dané oblasti, řadu teroristických útoků na místní obyvatelstvo i na turisty, kteří přijíždí na místa spojená s historií křesťanství, jakými jsou Jeruzalém, Betlém, Nazaret a další, je logické, že zdravotnický systém v Izraeli musí být připraven řešit mimořádné situace rychle a bez váhání.

Jedná se o situaci opačnou stavu, ve které se nachází naše zdravotnictví, jehož připravenost na řešení dopadů mimořádných událostí, při kterých by došlo k postižení většího počtu obyvatelstva a zejména k jeho kontaminaci některou z látek, které řadíme do skupiny CBRN (chemické, biologické, radiologické a jaderné agens) je minimální (1). Tato situace není pouze důsledkem nedostatku finančních prostředků, a tím minimálních investic vkládaných do této oblasti, ale i jako následek opomíjení této problematiky při pregraduální i postgraduální výchově zdravotnických pracovníků včetně lékařů. U části, a to i odborné veřejnosti, stále přetrvává pocit, že teroristický útok nám ve střední Evropě nehrozí, a proto by finanční prostředky, do této oblasti vložené, nebyly řádně využity. Někteří si také danou problematiku stále spojují s armádou a jsou přesvědčeni, že by ji mělo řešit především vojenské zdravotnictví.

Jen málo zdravotníků se totiž dosud setkalo s pojmem kritická infrastruktura. Přitom kritickou infrastrukturou se podle zákona č. 240/2000 Sb. (2) rozumí systém prvků, kdy narušení jejich funkce má závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Ochrana života a zdraví obyvatel je v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR a krajských úřadů. Tímto zákonem je tedy odpovědnost českého zdravotnictví jasně definována.

Vzhledem k tomu, že Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze má jako jediná veřejná vysoká škola akreditovány studijní obory jak v rámci studijního programu Ochrana obyvatelstva, tak studijní obor Zdravotnický záchranář, je pochopitelné, že problémům krizového zdravotnictví v České republice věnuje značnou pozornost.

Jak jsme již uvedli, stát Izrael má v této oblasti značné zkušenosti, podstatně více než kterýkoliv stát Evropské unie. Proto organizace krizového zdravotnictví v Izraeli by měla být pro naše orgány dobrým příkladem.

Na území Izraele působí čtyři zdravotní pojišťovny. Mají uzavřené smlouvy s 29 regionálními nemocnicemi, které mají přibližně 14 000 akutních lůžek, s 242 zařízeními následné či gerontologické péče s asi 18 200 lůžky a 21 psychiatrickými léčebnami.

Na existenci velkých regionálních nemocnic je založena vysoká efektivita zajištění urgentní péče v případě hromadných neštěstí. Tuto službu dnes zajišťuje 26 nemocnic. Kromě nich existuje řada nestátních zdravotnických zařízení, vlastněných nevládními nebo nadačními organizacemi. I tato zařízení jsou přístupna veškeré veřejnosti. Nejsou však zapojena do urgentního systému. Je zajímavé, že v rámci Izraele neexistují samostatné vojenské nemocnice, zdravotní péči zajišťují pro armádu civilní zařízení.

GERTNERŮV INSTITUT

Klíčovou roli v systému ochrany obyvatelstva pro oblast zdravotnictví má Gertnerův institut, který byl založen v roce 1991 profesorem Mordechaiem Shanim s cílem podporovat rozsáhlý epidemiologický výzkum klíčových chronických onemocnění a formulovat státní politiku ochrany zdraví.

Významnou složkou institutu je „Israel National Center for Trauma & Emergency Medicine Research“ jehož ředitelem je prof. dr. Kobi Peleg, M. D., Ph.D., MPH (3–5). Centrum bylo založeno v roce 2001 jako multioborové vědecké a výzkumné centrum. Od roku 2011 je oficiálním pracovištěm Světové zdravotnické organizace, zapojené do řady mezinárodních projektů se zaměřením na prevenci úrazů včetně těch v důsledku teroristických akcí.

Centrum má multioborový charakter, na jeho činnosti se podílí specialisté nejrůznějšího změření, od techniků přes chemiky a fyziky po lékaře a psychology. Hlavním úkolem centra je vedení národního úrazového registru. Dnes spolupracuje se 17 nemocnicemi s cílem plného pokrytí všech 26 center, které jsme zmínili výše. Registr v současné době obsahuje údaje o více než 200 000 pacientech. Tyto údaje jsou přístupné a jsou pravidelně analyzovány pro potřeby kontroly rutinní kvality poskytování odpovídající zdravotní péče a jsou využívány i pro potřeby systematické analýzy pro výzkumné účely. Registr se využívá k identifikaci klíčových trendů, ke zvýšení kvality zdravotní péče, k identifikaci vysoce rizikových skupin, účelnému využití nemocničních prostředků a metodických postupů.

Centrum má jako hlavní úkoly:

• a) správu, udržování a aktualizaci národního registru;
• b) výzkum, dokumentaci a prezentaci získaných údajů a poznatků;
• c) kontinuální zkvalitňování zdravotní péče v klíčových zdravotnických zařízeních;
• d) prevenci;
• e) popularizaci a legislativní proces.

Centrum má rozsáhlou síť kooperujících organizací jak domácích (vedle univerzitních pracovišť – jsou to Ministerstvo zdravotnictví, Izraelské národní vědecké centrum pro úrazy a urgentní medicínu, Národní rada pro bezpečnost silničního provozu, bezpečnostní rady obcí), tak zahraničních.

Činnost Gertnerova institutu je rozsáhlá. Je garantem aktivit Centra pro kontrolu nemocí a Izraelského národního institutu pro zdravotnický výzkum, péči, politiku a služby. Je zodpovědné za sledování a vyhodnocování procesů změn a reforem, které jsou významné pro národní hospodářství a souvisí se zdravotním stavem obyvatelstva.

Vedle „Trauma centra“ působí v rámci institutu i další vědecká pracoviště, která jsou zaměřena:

• a) na studium působení ionizujícího a neionizujícího záření;
• b) na genetickou a molekulární epidemiologii;
• c) na epidemiologické studie infekčních onemocnění se zaměřením na přenos patogenů v komunitě, interakci mezi hostitelem a patogenem a na prevenci infekčních onemocnění;
• d) na farmakologii s mimořádnou pozorností na antibiotika;
• e) na epidemiologii maligních onemocnění;
• f) na epidemiologii aterosklerózy včetně zdravé výživy;
• g) na telerehabilitaci.

K dispozici je výpočetní a informační centrum

S ohledem na současné problémy našeho zdravotnictví nás zaujala mimo jiné telerehabilitace, která je v Izraeli skutečně vynikajícím způsobem propracována. Jedná se o komplex metodických postupů, který umožňují sledovat rehabilitaci pacienta prostřednictvím jeho domácího počítače. Ten tak není nucen opouštět domov. Tím se sníží jak zátěž rodiny, která by jej musela na rehabilitaci dopravovat, tak i se sníží riziko jeho ohrožení při cestování. Přitom přímý kontakt mezi terapeutem a nemocným není přerušen. Centrum zajišťuje dokonce nemocnému možnost konzultací 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Všechny výsledky v průběhu rehabilitace jsou vyhodnocovány v reálném čase pomocí počítačového systému a nabízí fyzioterapeutovi okamžitou zpětnou vazbu.

Získané poznatky jsou archivovány a použity k aktualizaci individuálních rehabilitačních tréninkových plánů.

Ve své činnosti institut úzce spolupracuje se Saclerovou lékařskou fakultou Telavivské univerzity, která je největší izraelskou lékařskou fakultou. V současné době má přes 3000 posluchačů magisterského studia (studium medicíny je v Izraeli sedmileté) a 1400 vědecko-pedagogických pracovníků. Převážná většina z nich působí v některé ze 17 fakultních nemocnicích. Ty zajišťují zdravotní péči pro více než 2 miliony obyvatel.

Saclerova lékařská fakulta věnuje značnou pozornost reformě obsahu a metod výuky učiva. Cílem je připravit budoucí lékaře, kteří by se dokázali vyrovnat s explozivním nárůstem znalostí (které se přibližně zdvojnásobují každých 30 měsíců) a zvládli objektivně posuzovat množství informací získaných prostřednictvím internetu. Studenti si musejí osvojit návyky kritického myšlení na základě medicíny založené na důkazech. Moderní přístup ve vzdělávání budoucích lékařů je interaktivní, založený na interdisciplinárním studiu jednotlivých systémů. Význam je kladen na výuku humanitárního přístupu k pacientovi a jeho potřebám. K posílení kontaktu mezi lékařem a pacientem a jeho sociálními potřebami byl vypracován program, který je označován jako program MPS (medicína – pacient – společnost). Tento program vede studenty k pochopení souvislostí mezi pohledy na aspekty zdraví a nemoci.

Fakulta nedávno vybudovala „Laboratoř klinických dovedností“, která umožňuje studentům získat klinické dovednosti s využitím simulovaných pacientů, počítačových simulací, propracovaných animovaných modelů a další moderní techniky. Studenti samostatně sledují vlastní pokrok v získávání klinických dovedností.

Klíčovou roli ve zdravotnickém zabezpečení v rámci ochrany obyvatelstva mají, jak jsme již uvedli, regionální nemocnice. Všechna tato zdravotnická zařízení musí přejít do mimořádného režimu během 15 minut, a být tak trvale připravena na příjem postižených z hromadných neštěstí. Každá nemocnice musí mít k dispozici zdravotnický materiál k zabezpečení krizových situací a počítat s 20 % své lůžkové kapacity, která musí být v případě potřeby okamžitě uvolněna. Samozřejmostí je dokonale zpracovaný a procvičený krizový plán, jehož funkčnost je minimálně jedenkrát ročně prověřena.

Nemocnice jsou vybaveny informačními systémy, které umožní rychlé vyhledání dokumentace z předchozích hospitalizací a nalezení dat každého pacienta. Systém je obousměrný a umožňuje informovanost i praktických lékařů o svých pacientech. Každý pacient, u něhož není známa identita, je fotografován a na internetových nemocničních stránkách jsou tyto fotografie ze všech nemocnic připraveny k nahlédnutí příbuzným potenciálních obětí, třeba teroristického útoku.

Pro přípravu odborníků mají nemocnice k dispozici „Traumacentrum Rambam“ v městě Haifa, které je zároveň mezinárodním školicím střediskem pro řešení situací s hromadným příjmem raněných.

Prioritu mezi fakultními nemocnicemi v připravenosti na řešení zdravotnických důsledků mimořádných událostí mají nemocnice Tel ha-Šomer a Rabinova.

Nemocnice Tel ha-Šomer (také Šebova nemocnice) je v zahraniční literatuře známá pod jménem Sheba Medical Center. Je lokalizována na jižním okraji Tel-Avivu. Jde o největší nemocnici nejen v Izraeli, ale na celém Blízkém východě.

Tato nemocnice byla založena v roce 1948 jako vojenská nemocnice, první v Izraeli, a to na základech britské vojenské nemocnice. Zabírá areál o rozloze 60 hektarů s dostatkem zeleně, ve kterém jsou dislokovány kliniky a odborná pracoviště s více než 1990 lůžky. Zaměstnává 7500 pracovníků (z toho 1400 lékařů a 2600 atestovaných zdravotních sester). Zabezpečuje zdravotní péči pro 1 500 000 pacientů. V této nemocnici je realizováno přibližně 25 % všech vyšetření v Izraeli.

Klíčovými pracovišti, která jsou v případě mimořádných událostí nejvíce zatížena, jsou kliniky chirurgie, anesteziologie a resuscitace. Chirurgická klinika je rozdělena na 18 oddělení a má k dispozici 362 lůžek. Zaměstnává 280 lékařů a 500 diplomovaných zdravotních sester. V operačním traktu je k dispozici 36 stolů (z toho tři pro oftalmologii, pět pro maxilofacilární chirurgii a tři pro robotickou chirurgii). Na chodu kliniky se podílí studenti lékařské fakulty z Izraele a z USA. Kromě stabilních lékařů pracuje na klinice 110 rezidentů, kteří jsou školeni ve všech chirurgických oborech po dobu 4–6,5 let. Součástí chirurgické kliniky je jednotka intenzivní péče, která má k dispozici čtyři pokoje charakteru „Life island“ a 12 lůžek otevřeného typu. Každé lůžko je vybaveno monitorovacím zařízením sledujícím vitální funkce nemocného, plicním ventilátorem a dalšími potřebnými přístroji a pomůckami. K dispozici je oddělení pro léčbu popálenin.

V rámci kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče jsou dvě lůžková oddělení (15 a 16 lůžek) s obdobným přístrojovým vybavením jako na chirurgické klinice. Součástí kliniky je oddělení pro léčbu chronické bolesti. Lékařská a ošetřovatelská dokumentace je vedena pouze počítačově, bez nutnosti ji skladovat v papírové formě a přitom s rychlým přístupem k informacím o pacientech. Veškeré medikace, dávkování léků, skladování i vlastní aplikace jsou kontrolovány počítačovým systémem.

V případě mimořádné události přechází nemocnice na mimořádný režim. Dochází k posílení zdravotnického personálu tím, že se mění běžný třísměnný provoz na dvousměnný při 12hodinové délce služby odborného personálu.

Celá organizace příjmu je řízena, obdobně jako v České republice, systémem triage. Nemocnice je připravena na příjem značného množství postižených kontaminovaných toxickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami. Je vybavena rozsáhlou kontaminační linkou, která je umístěna venku, na velké betonové ploše. Očistné sprchy jsou umístěny v různé výšce, a umožňují tak očistu jak chodících osob, tak těch, které jsou převáženy na vozíku nebo na lůžku. Na konci očistné plochy jsou umístěny kontejnery na kontaminované oděvy. Ověřili jsme si, že i v mírovém stavu je tato linka plně funkční. Chirurgická klinika má k dispozici ještě druhou dekontaminační linku, která je menší a je určena pro očistu do 10 osob.

Postižení jsou přiváženi sanitními vozy nebo vrtulníky přímo k dekontaminační ploše a po dekontaminaci jsou převáženi do vstupní části k tomu určené budovy, kde je provedena kontrola efektu očisty a následné třídění lékařem, který rozhoduje o dalším terapeutickém postupu. Vchod do budovy je vybaven pro ochranu vnitřního prostředí hermeticky uzavíratelnými dveřmi.

Nemocní, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, jsou z třídících prostor přepraveni výtahem do prvního patra budovy, kde je rovněž vstup do operačního traktu a jsou zde umístěny jednotky intenzivní péče.

Vzhledem k možným mimořádným situacím je nutné ocenit, že nemocnice má k dispozici výkonný zdroj elektrického proudu a nádrže s užitkovou a pitnou vodou.

RABINOVO ZDRAVOTNÍ CENTRUM

Druhou nemocnicí, se kterou jsme měli možnost se seznámit, bylo Rabinovo zdravotní centrum v centru města Petach Tikva, které dnes s Tel-Avivem zcela splývá.

Nemocnici tvoří dva historické zdravotnické ústavy. Beilinsonova nemocnice založená v roce 1936 a Nemocnice Golda-ha-Šaron (nazývána též Nemocnice ha-Šaron) založená o 6 let později jako součást Beilinsonovy nemocnice. V roce 1992 bylo otevřeno zdravotnické centrum určené pro děti (Schneider Children’s Medical Center). Jedná se o největší dětské zdravotnické zařízení v zemi. V současné době má komplex 1300 lůžek, 4500 zaměstnanců, z toho 1000 lékařů a 2000 zdravotních sester. Pojmenován je podle Jicchaka Rabina, izraelského premiéra, který byl zavražděn v roce 1995. Leží v nadmořské výšce 40 metrů.

Centrum má z pohledu Izraele několik prvenství. Dr. Moshe Beilinsona (1889–1936) byl nejen jedním ze zakladatelů nemocnice, ale také iniciátorem první izraelské krevní banky. V nemocnici byla provedena první dialýza, v roce 1968 první transplantace srdce, v roce 1995 první implantace umělého srdce.

Součástí Rabinovy nemocnice je oddělení určené pro příjem raněných v případě mimořádných událostí. Za běžného provozu slouží jako klasické Emergency oddělení. Přijímací oddělení centra je rozděleno na řadu kójí, kde je nemocný vyšetřen a vedoucí lékař služby stanoví další terapeutický postup. Pacient může být ošetřen buď ambulantně včetně infuzní terapie a poté předán do domácí péče, nebo je převezen na příslušné lůžkové oddělení. V případě ohrožení života je umístěn na jednotku intenzivní péče, která je součástí centra. Ta je, jak jsme již uvedli, vybavena veškerou dostupnou potřebnou zdravotnickou technikou. Krevní vzorky jsou odesílány k rozboru do laboratoří potrubní poštou.

Měli jsme možnost se seznámit s novými prostorami, kam se mělo Emergency oddělení přestěhovat během následujícího měsíce po naší návštěvě. Tyto prostory zvýší několikanásobně kvalitu péče o postižené. Vše je zde účelně vyřešeno, architekt dokázal propojit potřeby zdravotníků s civilním charakterem prostor. I když oddělení může působit dojmem, že je prostorově pro běžný provoz naddimenzované, nesmíme zapomenout, že je projektováno s ohledem na potřeby mimořádných situací, kdy nemocnice musí dokázat přijmout 200 nemocných během 15 minut. Vybavení lékařskou technikou i zdravotnickými pomůckami je účelné a moderní.

Součástí nemocnice jsou rovněž lékárna, společenské prostory, kavárny, prodejny zdravotnických potřeb a potravin. Nás zaujal prostor, spojující jednotlivé budovy nemocnice, který je pojat jako galerie, a dává tak zdravotnickému zařízení charakter kulturního centra. Návštěvníci nemocnice mají k dispozici dostatečně velké parkoviště.

Stejně jako v ostatních zdravotnických zařízeních přechází personál v případě mimořádného režimu na dvanáctihodinové směny.

MAGEN DAVID ADOM

Zdravotnické záchranné služby v Izraeli zabezpečuje organizace Magen David Adom (MDA, doslova Davidův červený štít). Tato původně dobrovolnická nevládní organizace byla založena v roce 1930 a v současné době zabezpečuje rychlou zdravotnickou službu pro celé území Izraele. Území je rozděleno do 11 regionálních center, kterým je podřízeno cca 95 lokálních středisek. Organizace má k dispozici více než 700 sanitních vozů se základním vybavením (Basic Life Support), které mají modré polepy a 110 sanitek s vybavením umožňujícím poskytovat úplnou resuscitační a intenzivní péči (Advanced Life Support) s červenými polepy. Každá oblast má k dispozici ještě dvě vozidla Mass Casualty Response Vehicle, které přiváží na místo neštěstí zdravotnický materiál pro první pomoc. Ten je vydáván na místě neštěstí zasahujícím dobrovolníkům. Letecká záchranná služba má k dispozici 105 vrtulníků schopných přepravit dva ležící či šest sedících pacientů a v případě potřeby spolupracuje s izraelským vojenským letectvem. Ve své práci důsledně dodržuje systém triage.

Činnost organizace zajišťuje 1500 stálých zaměstnanců a 10 000 periodicky cvičených dobrovolníků. Ti mají u sebe trvale pagery, které je v případě mimořádné události vyrozumí, kde, kdy, co se stalo a kolik je přibližně obětí. Ti, co jsou poblíž danému místu, se co nejrychleji dopraví na místo neštěstí. Podle počtu postižených jsou stanoveny tři stupně pohotovosti.

Základní taktikou MDA je poskytnutí první pomoci na místě, zajištění vitálních funkcí raněného a co nejrychlejší transport do nemocnice určené z řídícího centra tak, aby nedošlo k přetížení nejbližší nemocnice. Každá z vybraných nemocnic je připravena přijmout minimálně 200 postižených. MDA má k dispozici i obrněnou mobilní jednotku intenzivní péče. MDA je doplněna v některých oblastech o HATZOLAH, urgentní záchrannou službu sloužící židovské komunitě po celém světě a o organizaci ZAKA, kterou financují zejména ortodoxní Židé. Ta nejen pomáhá posádkám sanit, ale rovněž se podílí na identifikaci obětí terorismu, dopravních nehod a dalších katastrof.

Do pohotovostního systému je včleněna i Národní transfuzní služba. Má celostátní působnost, příslušní pracovníci mají podrobné informace o každém dárci i kolik krevních zásob je v systému k dispozici. Odběr krve od dárců je z 90 % prováděn mobilními zařízeními.

ZÁVĚR

Zdravotnický systém státu Izrael je připraven, na základě vlastních dlouholetých zkušeností s řadou teroristických útoků, na rychlé řešení důsledků mimořádných událostí. Tento systém je efektivní, účinný, systematicky prověřovaný, ekonomicky zabezpečený. Má oporu jak ze strany státních orgánů, tak vlastního obyvatelstva. Je žádoucí, aby řada těchto poznatků byla využita zdravotnickými systémy států Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje.

Ochrana obyvatelstva je širokou multirezortní disciplínou, kterou není možné chápat jen jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva (ve vazbě na Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949), ale jako soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy. Úkoly jednotlivých orgánů jsou nepřenositelné a jejich plnění vyplývá z konkrétních ustanovení právních předpisů. Ochrana života a zdraví obyvatel je v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR a krajských úřadů (6).

Přitom připravenost českého zdravotnictví na řešení krizových situací spojených s vysokým počtem zdravotně postižených je minimální. Převážná část nemocnic není schopna přejít v krátkém čase na krizový režim. 

Za hlavní příčiny tohoto stavu považujeme:

• minimální teoretickou a praktickou přípravu zdravotnického personálu včetně lékařů (s výjimkou Zdravotnických záchranných služeb);
• podceňování praktických nácviků ve zdravotnických zařízeních;
• nedostatečné materiální zásoby dané jednak finančnísituací ve zdravotnictví, jednak snahou státu přesunout zodpovědnost za tyto zásoby na samotná zdravotnická zařízení;
• malá pozornost dané problematice v pregraduální výuce;
• náladu ve společnosti, stále přetrvává mezi obyvatelstvem pocit, že nám teroristický útok nehrozí;
• sdělovací prostředky věnují této problematice minimální pozornost a zřetelně ji podceňují;
• chybí specializovaná pracoviště zabývající se především touto problematikou. 

Situaci není možné podceňovat. Jasné úkoly pro zdravotnictví jsou dány v dokumentu přijatém usnesením vlády České republiky dne 23. října 2013 „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“ (7).

Tato práce byla financována z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR (Projekt CZ.1.07/2.4.00/31.0224 „Ochrana obyvatelstva a řešení krizových a mimořádných událostí“).

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

as. Ing. Václav Navrátil

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT, Praha

Sportovců 2311, 272 01 Kladno

e-mail: vaclav.navratil@fbmi.cvut.cz