Úvodem

Píšu tento úvodník v čase (doufejme již vrcholící) koronavirové epidemie, ale není v našich možnostech být up to date. Ovšem téma, které nabídl a zajistil přednosta Chirurgické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady profesor Robert Gürlich, bude aktuální i dávno po skončení této krize.

Populace stárne, nicméně kategorie seniorů se velmi diferencuje – sociálně, ekonomicky i zdravotně. Nepochybně přibývá lidí dlouhověkých, o kterých již můj první přednosta profesor Vladimír Pacovský soudil, že mají odlišnou genetickou výbavu. Touto odchylkou vůbec nemusejí být nějaké geny pro dlouhý věk, ale skutečnost, že se jedná o jedince všeobecně zdravé, bez dispozice k metabolickým či nádorovým chorobám. Koneckonců nemusíme chodit daleko – v tomto čísle blahopřejeme hned dvěma čerstvým devadesátníkům – profesorce Miloši Sedláčkové a profesorovi Zdeňku Mračkovi. Pochopitelně se příznivě disponovaní lidé nesmějí na svém organismu dopouštět excesů, na druhé straně víme, že devadesátky a více se dožili i lidé věznění nebo držení v koncentračních táborech za války či za totalitních režimů.

Bohužel přinášíme i smutné zprávy. Jak asi většina našich čtenářů již ví, ve věku nedožitých 67 let zemřel přední český pneumolog Vítězslav Kolek, který byl mimo jiné editorem pneumologicky zaměřeného čísla ČLČ před necelými dvěma roky. Jen shodou okolností jsme zařadili příspěvek o polékovém postižení plic nitrofurantoinem, jehož je pan profesor spoluautorem.

Podařilo se zařadit i dva příspěvky, které jsou aktuální, byť každý jiným způsobem. JUDr. Pavel Uherek připravil rozbor nálezů vyšších soudů ohledně povinné mlčenlivosti a jako klinik rozhodně doporučuji si tento krátký rozbor projít. Docent Otakar Brázda připomíná osobnost profesora Františka Mareše, autora „lex Mareš“, díky kterému se naše nejstarší univerzita již 100 let nazývá Univerzitou Karlovou. To může leckomu připadat jako samozřejmost, ale z pohledu let 1882–1920 to samozřejmostí vůbec nebylo.

Petr Sucharda