Lékařský dům
1931–2021

V roce 2021 uplyne 90 let od slavnostního otevření Lékařského domu, sídla České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Budovu Lékařského domu navrhl vzdálený příbuzný chirurga prof. Zdeňka Vahaly – architekt František Vahala (1881–1942), žák Jana Kotěry a Stanislava Suchardy. Mimo jiné realizoval mnoho veřejných staveb, zejména škol, ale například i Masarykovo zdymadlo pod hradem Střekov, a také řadu vil – v Praze na Ořechovce či v Bechyni. Lékařský dům je dodnes zapsán na seznamu pražských památek. Jednalo se na svou dobu o skutečně futuristickou, a zároveň prakticky pojatou stavbu s mnoha dobovými technickými vymoženostmi – od způsobu vytápění či větrání přes zabezpečení sálu až po tehdejší moderní ústřednu a výtah.

K slavnostnímu otevření bylo 27. března 1931 vydáno zvláštní číslo „Věstníku českých lékařů“ – týdeníku Jednoty československých lékařů, všech lékařských komor v republice Československé a Svazu spolků mediků československých. Předseda Sboru pro postavení Lékařského domu prof. František Šamberger tehdy napsal: „Jsme si vědomi, že vybudováním svého domu ocitáme se v nové vývojové etapě svého stavu. Dům náš nepovstal ani z rozmaru, ani z pouhé touhy po representaci. Stavbu domu našeho kategoricky si vynutil vývoj lékařského stavu.“

Plány na stavbu Lékařského domu začínají již v roce 1912. Původně se mluvilo o Spolkovém domě Spolku českých mediků – poprvé vznikla myšlenka stavby na letní valné hromadě v roce 1912 a v zápisech stojí, že návrh podal MUDr. František Veselý, pozdější lázeňský lékař v Lázních Luhačovice. Pozemek, na kterém dnes Lékařský dům stojí, byl Sboru nabídnut ke koupi až v roce 1927. Na železobetonové zdivo pak bylo použito celkem 1600 m³ štěrku a písku a 36 vagonů cementu. Obklady schodiště a vestibulu byly provedeny krkonošským mramorem. V suterénu byl realizován sál s více než 220 místy k sezení včetně dnes již neexistujícího velkého balkonu. V budově bylo umístěno také lékařské knihkupectví, nakladatelství mladé generace lékařů a knihovna Spolku mediků, o které se říkalo, že je to „lékařské perpetuum mobile“, protože se do té doby mnohokrát stěhovala po Praze. Medici byli ve Sboru pro postavení Lékařského domu zastoupeni pozdějším profesorem, tehdy MUC. Karlem Raškou.

Po téměř 90 letech byla nedávno provedena nová rekonstrukce sálu a některých pater. Z terasy na střeše je krásná vyhlídka na Prahu. Zde byl mimochodem nedávno natočen film „Na střeše“, kde jsme se již těšili na setkání s Janem Třískou, ale nakonec si vzhledem k hercovu úmrtí zahrál hlavní roli Alois Švehlík. Za Lékařský dům vděčíme především lékařům prvních let první republiky, kteří na stavbu většinou po malých částkách vybrali, a také obrovskému úsilí těch, kdo stavbu dovedli do zdárného konce.

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.

předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně

www.cls.cz