Přehledné dějiny medicíny na českém území

Černý K, Svobodný P (eds.). Lékařství. Velké dějiny zemí Koruny české, tematická řada. Paseka, 2023, 694 s., ISBN: 978-80-7637-331-0.

Nakladatelství Paseka dosud vydalo ve zřejmě největším knižním projektu polistopadové éry celkem 30 svazků „Velkých dějin Koruny české“. Kromě 21 svazků základní řady, pokrývajících historii českých zemí (zatím) do roku 1956, vydává také velmi široce pojatou tematickou řadu, zahrnující svazky „Stát“, „Právo“, „Zločinnost a bezpráví“, „Školství a vzdělanost“, „Dětství“, „Lidová kultura“, „Architektura“ a „Cestovatelství“.

„Lékařství“ je 9. svazkem této řady a jeho ambicí je poskytnout i metodologicky moderní pohled na jeden z nejstarších a také nejatraktivnějších oborů lidské činnosti. Kolektiv 12 autorů pod vedením Karla Černého a Petra Svobodného, nepochybně nejpovolanějších odborníků z Univerzity Karlovy, respektive její 1. lékařské fakulty, navazuje po 20 letech na úspěšné „Dějiny lékařství v českých zemích“ Petra Svobodného a Ludmily Hlaváčkové (Triton, 2004).

Dostali k tomu velkorysý prostor: 530 stran samotného textu (+ dalších 150 stran poznámek, pramenů a literatury a rejstříku osob), byť menšího formátu, je rozděleno do 11 hlav od pravěku po období po listopadu 1989. V textu je zařazeno na 150 černobílých fotografií a obrázků, obrazová příloha zahrnuje téměř 40 barevných portrétů, reprodukcí ze 13.–16. století, historických schémat, dobových plakátů i současných fotografií historických objektů na křídovém papíře.

Autory textů jsou kromě pořadatelů historičky a historici se zaměřením na obecné dějiny i historii lékařství (Ludmila Hlaváčková, Bohdana Divišová, Hana Mášová, Milan V. Šimůnek, Daniela Tinková a David Tomíček), socioložka Eva Křížová, ale také neurolog a publicista Milan Novák nebo internista a diabetolog Michal Anděl.

První hlava, „Pravěk a choroby“, jejímž autorem je další lékař, profesor Václav Smrčka, který je vedle svého klinického zaměření na estetickou chirurgii a chirurgii ruky také uznávaným paleopatologem a odborníkem Ústavu dějin lékařství 1. LF UK v Praze, pojednává – jak už název napovídá – o léčebných zákrocích jen minimálně. Kromě vrozených vad a důsledků pracovní zátěže zmiňuje zejména doklady násilí v dochovaných kosterních nálezech. Nechybějí obecně známé trepanace lebky, překvapující však může být jejich počet – na 50 případů. Velký prostor je věnován dokladům infekčních chorob na kosterních pozůstatcích, zejména moru a tuberkulózy, ale i zoonóz. Vzhledem k časovému vymezení (od neolitu dále) a velmi omezeným neandertálským pozůstatkům na českém území je pochopitelné, že se ani explicitně neuvádí, že se jedná o nálezy moderních lidí (Homo sapiens), nicméně je zajímavé, že naprosto stejné důsledky zejména pracovních činností byly nalezeny i u neandertálců.

Dalších 10 hlav od středověku po současnost má různý rozsah a různé členění do kapitol, společný je vždy historický kontext jak obecných dějin, tak evropské medicíny. V jednotlivých obdobích jsou probrány nejrůznější aspekty nejen medicíny, ale samozřejmě i zdravotnictví – organizace zdravotních služeb od osvícenství do současnosti, vývoj zdravotnických zařízení, výuka lékařství. Nechybějí texty o pověrách, magii a lidovém léčitelství, vývoji diagnostiky, štěpení medicíny na jednotlivé obory a profese. Zastoupena je rovněž historie lékařské vědy a závěrečná kapitola nese název „Vize, výzvy, příležitosti a rizika“.

Podrobný rejstřík je pouze jmenný, zahrnuje všechna příjmení celého textu, což ovšem v případě samotných autorů knihy působí dosti nepatřičně. Nepřekvapivě nejvíce odkazů mají nejznámější čeští lékaři Jan Evangelista Purkyně, Jaroslav Hlava a mně osobně nejbližší Josef Charvát – v jeho případě je drobná nepřesnost na str. 391, neboť jeho prioritní použití inzulinu v českých zemích se netýkalo léčení diabetu, ale podání inzulinu jakožto roborans. Věcný rejstřík bohužel chybí.

Jen velmi stručně jsou zmíněny profesní komory, ač jejich vliv na formování polistopadového zdravotnictví byl značný. Zmínku si jistě zasloužilo na straně jedné problematické spojení komory pod vedení Davida Ratha s lékařskými odbory, na druhé straně titul Rytíř lékařského stavu, který hned v druhém roce udělování získal profesor Josef Marek, první porevoluční přednosta Charvátovy 3. interní kliniky, v této kapitole krátce zmíněný.

Jakkoliv rozsáhlá, nemůže recenzovaná publikace konkurovat monografiím o historii jednotlivých lékařských oborů, lékařských fakult a dalších zdravotnických institucí, ba i jednotlivých zdravotnických zařízení. Její hodnota je v přehlednosti, vyváženosti různých historických období, a především v šíři záběru i do mnoha oblastí nejen samotného lékařství, ale též zdravotnictví jako systému poskytování (nejen) lékařské péče. Kapitoly jsou čtivé (a to i výbornou kvalitou tisku) a pokud v nich jsou nějaké jazykové či formální nedostatky, nenarazil jsem na ně. Takže mohu doporučit jako hezký dárek, ozdobu knihovny, ale především jako užitečnou příručku.

Petr Sucharda