Tisíc let nemocí a válek z kostnic Čech a Moravy

Smrčka V, Musilová Z. Grada, Praha, 2024, 560 s., formát 205×295 mm, ISBN: 978-80-271-1694-2.

Tato kniha je fascinujícím dílem, svým rozsahem a pojetím na našem území zcela jedinečným. Stojí za ním dva autoři – současný přední český paleopatolog profesor Václav Smrčka, který se podílel na textové stránce knihy, a Zdenka Musilová, jež se postarala o neméně důležitý fotografický doprovod – tvořící jednu z nejdůležitějších předností publikace. Příprava knihy byla akcelerována svolením České biskupské konference v roce 2020, díky němuž bylo v průběhu 1 roku zpracováno asi 1000 kostí z více než 50 kostnic. Ve 43 z nich bylo navíc provedeno datování kostního materiálu pomocí radiokarbonové metody. Cílem výzkumu bylo zjistit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.

Na první pohled publikace zaujme již svým prvotřídním provedením a monumentálním dojmem. Je kvalitně vytištěna na krásném křídovém papíru, pěkně graficky zpracovaná s ostrými přehlednými fotografiemi a pevně svázaná. Listovat v ní je čistá radost.

Kniha je rozdělena do 7 hlavních kapitol. První tři se věnují obecně pohřbívání v kostnicích, kostnicím samotným, změnám kostí pohřbíváním a vlivu přírodních podmínek na umírání. Nejrozsáhlejší a snad nejvýznamnější je kapitola čtvrtá, pojednávající o jednotlivých zkoumaných kostnicích – ty jsou rozděleny v podkapitolách podle krajů. Každá začíná popisem lokality a s ní souvisejících zajímavostí, které text obohacují a činí ho čtivějšími. Následuje charakteristika kostnice, její historie, historie jejího výzkumu, jaký kostní materiál obsahuje, jeho datace (s grafem) a poté jednotlivé popsané patologie (u lebek s určením pohlaví a věku). Vše je opatřeno bohatým fotografickým doprovodem dokumentujícím vzhled kostnic, rozložení kosterního materiálu a především jednotlivé patologie. Někdy je přítomná i schematická kresba mechanismu vzniku poranění.

Následuje další velká kapitola, nazvaná „Nemoci a války v průběhu staletí“ a opět rozdělená na řadu podkapitol věnovaných vrozeným vadám, anemiím, avitaminózám, degenerativním chorobám, poróze, nespecifickým i specifickým infekcím, nádorům a konečně epidemiím a pandemiím. V této části jsou probrány jednotlivé patologie, jež se v kostnicích vyskytují, jejich makroskopické rysy a vše je opět dokumentováno na fotografiích. Podkapitola zaměřená na epidemie a pandemie je dále členěna na chřipkové pandemie, mor, tyfové epidemie, choleru a pravé neštovice. U těchto konkrétních nemocí jsou popsáni původci (případně jejich evoluce), historie jejich poznání, příznaky, jednotlivé epidemie a pandemie a jejich souvislost s přírodními podmínkami. Poslední dvě kapitoly se potom zabývají stravou, hladomorem a nálety sarančat. Na závěr nechybí seznam pramenů, literatury (velice bohatý) a přehledný rejstřík.

Kniha akcentuje vliv klimatických změn (velký význam solárních minim) a vulkanické činnosti na vzestup epidemií, hladomorů, válečných konfliktů a s tím svázané zvýšení úmrtnosti, jež se vždy projeví intenzivnějším ukládáním kosterních pozůstatků do kostnic. Ačkoliv období slunečních minim trvalo 39,6 % sledovaného období, je v něm kumulováno 76,4 % kosterních pozůstatků. Toto důkazy podložené zjištění činí knihu aktuálnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Monografii bych doporučil všem, kdo se zajímají o historii, hlavně dějiny Čech a Moravy 11.–20. století, na něž se dívá unikátní optikou. Neměla by chybět v knihovně žádného zájemce o paleopatologii. Je zde podrobně popsáno, jak se které onemocnění projevuje na skeletu, a vše je doprovozeno názornými snímky, takže například studenti paleopatologie z ní mohou výborně čerpat při svém vzdělávání. V neposlední řadě by mohla zaujmout epidemiology, jelikož shrnuje všechny významné epidemie, které prošly přes naše území.

V závěru autor vyjadřuje přání, aby byly kostnice, tito němí svědkové válek, hladomorů, epidemií a přírodních katastrof, uznány za národní poklad a takto s nimi bylo i zacházeno. Kéž tato publikace přispěje k dosažení tohoto chvályhodného cíle.

Martin Jaroš