Ohlédnutí za uplynulým volebním obdobím výboru ČGGS

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

vzhledem k tomu, že je hradecký kongres zřejmě posledním výročním kongresem České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP před koncem volebního období tohoto výboru, využiji prostoru v tomto časopisu také k určité rekapitulaci tohoto období, které započalo v polovině roku 2007. Zápisy z jednání výboru jsou k dispozici na webových stránkách společnosti, takže se nebudu zabývat jednotlivými dílčími problémy a činností výboru, ale pokusím se o stručné shrnutí celého období, které započalo volbami uskutečněnými po události, se kterou naprosto nikdo nepočítal a která na čas doslova ochromila činnost výboru, jednalo se o nečekanou smrt prim. MUDr. Jaroslava Přehnala, CSc., předsedy České gerontologické a geriatrické společnosti. Členové naší společnosti ve volbách uspořádaných až za několik měsíců po této smutné události dali důvěru třináctičlennému výboru a revizní komisi. Myslím si, že za jednoznačně pozitivní můžeme považovat, že pod garancí výboru společnosti pokračovaly odborné konference a kongresy, které se postupně profilovaly a etablovaly na odborném fóru zdravotnictví a sociální problematiky. Uvedu je v pořadí v roce, jedná se o Brněnský geriatrický den pořádaný brněnským geriatrickým pracovištěm (KIGOPL, doc. MUDr. Pavel Weber, CSc., a prof. MUDr. Hana Kubešová, CSc.), který se zaměřuje na problematiku geriatrické medicíny. Květnové Pražské gerontologické dny pořádané ve spolupráci s Českou alzheimerovskou společností (Mgr. Martina Mátlová) a Gerontologickým centrem v Praze (doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.) se tradičně zaměřují kromě další gerontologické a geriatrické problematiky na souvislosti demencí a Alzheimerovy choroby. Zlínský zářijový pracovní den se zabýval problematikou souvislostí geriatrické medicíny (prim. MUDr. Milan Forejtar). Celou tuto každoroční řadu geriatrických a gerontologických akcí uzavírá celostátní geriatrický kongres v Hradci Králové pořádaný na přelomu listopadu a prosince (prim. MUDr. Božena Jurašková, Ph.D.). Tento kongres je zaměřen na problematiku akutní geriatrie, multidisciplinaritu a spolupráci s ostatními lékařskými a zdravotnickými obory. Kromě těchto akcí garantovaných výborem se členové výboru podíleli na přípravě mnoha dalších akcí pořádaných jinými subjekty (například Ostravské gerontologické dny, Moravsko–berounský seminář, Gerontologické dny severozápad a podobně). S potěšením mohu konstatovat, že zájem o akce s geriatrickou a gerontologickou problematikou narůstá. Ze spektra účastníků našich akcí můžeme také soudit, že narůstá zájem jak lékařů pracujících na geriatrických odděleních a v zařízeních následné a dlouhodobé péče, tak také ze strany praktických lékařů a lékařů jiných oborů, jejichž klientela se významně geriatrizuje.

V roce 2007 vešla v platnost nová legislativa o sociálních službách (zákon 108/2006 Sb., s platností od roku 2007). Tato legislativa přinesla mnohé pozitivní změny (možnost úhrad zdravotní péče v zařízeních sociálního typu, větší spektrum sociálních služeb a podobně), ale také problémy, které by sice byly vcelku pochopitelné při takto zásadní změně systému sociálních služeb, kdyby postupně docházelo k jejich nápravě. Na tuto skutečnost jsme opakovaně upozorňovali a vedli opakovaná jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a na půdě Rady vlády pro seniory s stárnutí populace. Na základě opakovaných jednání s ministrem práce a sociálních věcí dr. Petrem Nečasem (doc. Holmerová, prof. Kubešová) a z podnětu výše zmíněné Rady vlády vznikla pracovní skupina k problematice dlouhodobé péče, kterou v současné době koordinuje Mgr. Monika Válková, poradkyně ministra práce a sociálních věcí a členka naší společnosti, za naši společnost se na její koordinaci podílí doc. Holmerová. Tato pracovní skupina, expertní panel, který respektovali i následující ministři (dr. Šimerka a dr. Drábek) předložila v závěru minulého roku Diskusní materiál k dlouhodobé péči. Současná vláda zapracovala problematiku dlouhodobé péče do svého programového prohlášení, takže lze předpokládat, že tato problematika bude řešena. Doufejme jen, že toto řešení bude uspokojivé, a to zejména s ohledem na křehké geriatrické pacienty. Častá a intenzivní jednání jsme vedli také s Ministerstvem zdravotnictví. Tato jednání byla velmi náročná zejména ve funkčním období ministra Julínka, jehož „reformy“ zahrnovaly mimo jiné zrušení oboru geriatrie. Přes četná jednání na MZ se tuto skutečnost nedařilo změnit a reálně hrozilo zrušení našeho oboru, který měl v českých zemích historicky naprosto prioritní vývoj. Přestože tedy v Praze existovala v rámci tzv. Masarykových domovů první geriatrická klinika na světě již ve dvacátých letech dvacátého stolení, přestože samostatná atestace z geriatrie existovala v Československu již od roku 1983, hrozilo zrušení našeho oboru. Protože názor ministra Julínka byl jakýmikoli argumenty naprosto neodklonitelný, obrátila jsem se s prosbou o řešení této situace přímo na vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí, kterým byl naště­stí problematiky znalý dr. Nečas. Ten prakticky okamžitě zasáhl a ještě při jednání dal telefonicky pokyn, aby MPSV v rámci připomínkového řízení zařadilo obor geriatrie zpět do seznamu základních oborů, stalo se tak díky laskavému porozumění dr. Čeledové z MPSV. Na dalším jednání na MZ (doc. Holmerová, prim. Jurašková) byl tedy obor geriatrie zařazen zpět do seznamu základních medicínských oborů a „uvolněné“ místo certifikovaného kurzu bylo zaplněno certifikovaným kurzem v oboru „medicína dlouhodobé péče“ (MDP). Skutečnost, že jsme tento problém nepodcenili, vedla k tomu, že v současné době Česká gerontologická a geriatrická společnost „spravuje“ dva obory, geriatrii jako základní lékařský obor a medicínu dlouhodobé péče (MDP) jako obor nástavbový, certifikovaný kurz, umožňující získání kvalifikace těm lékařům jiných oborů, kteří pracují v následné a dlouhodobé péči. V současné době proběhly již první atestace a jsou již první akreditovaná pracoviště v tomto oboru. V zachování geriatrie a vzniku certifikovaného kurzu pro kvalifikaci pracovníků v následné a dlouhodobé péči vidím potenciál nejen rozvoje gerontologie a geriatrie, ale také zlepšení kvality a odbornosti a zvýšení prestiže profesionálů v oblasti následné a dlouhodobé péče. K naplnění tohoto potenciálu je však zapotřebí odborníků, kteří budou na tomto základě dále stavět a tuto možnost budou dále kultivovat.

Z podnětu paní ministryně Juráskové jsme také předložili Ministerstvu zdravotnictví aktualizovanou koncepci geriatrie a také materiál definující postavení gerontologie, geriatrie a dlouhodobé péče. Dále jsme vypracovali také náplně oborů geriatrie i medicína dlouhodobé péče, které jsou východiskem dalšího rozvoje oborů. Shrnu‑li tuto část o aktivitách naší společnosti a jednáních se státní správou, mohu myslím konstatovat, že nejen výbor společnosti, ale také členové revizní komise i další dobrovolníci z řad ostatních kolegů učinili maximum pro prosazení problematiky gerontologie a geriatrie. Ně­kte­ré z nich státní správa zapracovala do obecně platných předpisů (například náplně oborů). Mohu jen konstatovat, že u nás stále dochází k paradoxní situaci, kdy ně­kte­ré orgány státní správy, například odbory ministerstev, místo toho, aby vytvářely podklady, jejichž příprava je součástí jejich pracovní náplně, či alespoň byly jejich přípravě nápomocny, shazují ze stolu (či neúčelně stále dokola rozesílají k dalším a dalším připomínkám dalším a dalším orgánům) a de facto destruují podklady, které byly v dobré víře připraveny odborníky, kteří je vytvořili zdarma ve svém volném čase. Cílem této poznámky však není kritika státní správy. V rámci jednání jsme se setkali také se vstřícností lidí z odboru zdravotní péče či vědy a výzkumu MZ, kteří nám pomohli ně­kte­ré materiály nejen připravit, ale také prosadit. Dále bych zejména chtěla ocenit činnost tajemníka Rady vlády pro seniory a stárnutí populace Mgr. Petra Wiji, Ph.D., který sumarizoval na základě podnětů členů Rady vlády nejen Národní program přípravy na stárnutí, ale také koncipoval podklady, které vedly k rozhodnutí vlády ČR vytvořit v budoucím roce Plán Alzeheimer, a nesmím zapomenout také na Mgr. Moniku Válkovou, poradkyni ministra práce a sociálních věcí, která se velmi intenzivně věnuje problematice dlouhodobé péče.

Skutečnost, že vláda ČR přijala dne 6. října 2010 již výše zmíněné rozhodnutí č. 711 o vytvoření Plánu Alzheimer považuji za další úspěch naší gerontologické obce a v tomto případě také a zejména České alzheimerovské společnosti. Toto rozhodnutí vychází z Písemného prohlášení Evropského parlamentu o prioritách v boji s Alzheimerovou chorobou a obdobnými onemocněními, které bylo přijato nadpoloviční většinou poslanců EP, a to včetně nadpoloviční většiny europoslanců českých. Toto rozhodnutí a skutečnost, že je Alzheimerova choroba považována za evropskou prioritu, je opět dobrým východiskem a potenciálem pro vytvoření takového českého Plánu Alzheimer, který přinese nejen zlepšení situace pacientů trpících demencí a jejich rodinných příslušníků, ale také ke zlepšení situace v profesionální péči a pro profesionální pečující a odborníky různých oborů včetně gerontologie a geriatrie.

Volební období tohoto výboru se tedy blíží ke konci a musím přiznat, že to bylo období náročné, snad do značné míry přechodové. Věřím, že se změny nastavené tímto výborem podaří nejen udržet, ale rozvinout ku prospěchu gerontologie a geriatrie a veškerých odborníků, kteří se těmito obory zabývají a kterým na nich záleží. Východiska pro to jsou nastavena a finanční situace naší společnosti je příznivá také díky podpoře hlavního partnera společnosti Hartmann, za tuto pomoc a pochopení v opravdu nelehké době bych chtěla poděkovat manažerce společnosti paní Ing. Věře Husákové.

Chtěla bych vyzvat zájemce o gerontologii a geriatrii, aby se stali členy naší společnosti. Chtěla bych vyzvat členy naší společnosti, aby byli aktivní a aby se zapojili také do činnosti výboru. Každá hlava a každá ruka pro činnost výboru je potřebná, a to zejména proto, že pravděpodobně dojde k určité generační obměně, protože někteří členové současného výboru se rozhodli, že nebudou v příštím volebním období kandidovat. Věřím, že nejen výše uvedené úsilí nebylo vynaloženo zbytečně. Chtěla bych za ně všem poděkovat. Věřím, že se najdou zájemci a dobrovolníci, kteří se budou na práci dalšího výboru podílet. K tomu jim upřímně přeji mnoho zdaru a hodně sil.

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.