Teorie a praxe lékopisné kontroly jakosti léčiv a pomocných látek VII. Porovnávací barevné roztoky Evropského lékopisu (Ph. Eur.)*
Theory and practice of pharmacopoeial control of the quality of drugs and excipients VII. The colour reference solutions of the European pharmacopoeia (Ph. Eur.)
Data calculations of three different workplaces consistently show that the difference in colour ΔE (CIELAB) of some colour reference solutions according to Ph. Eur. with small colour and purified water are too small. As a result, there is failure with use of these solutions for visual assessment of the coloration of the liquids. Solving the problem in Ph. Eur. presupposes the introduction of instrumental colour evaluation into this pharmacopoeia.
Key words:
Ph. Eur. • colour reference solutions • colour difference • CIELAB • visual assessment • instrumental measurement
Autori:
Jan Šubert; Jozef Kolář; Jozef Čižmárik
Vyšlo v časopise:
Čes. slov. Farm., 2018; 67, 30-31
Kategória:
Krátké sdělení
Súhrn
Výpočty z údajů tří různých pracovišť shodně ukazují, že rozdíly barevnosti ΔE (CIELAB) některých porovnávacích barevných roztoků Ph. Eur. s nízkou barevností a čištěné vody jsou příliš malé. Důsledkem toho je chybovost při použití těchto roztoků k vizuálnímu hodnocení barevnosti tekutin. Řešení problému v Ph. Eur. předpokládá zavedení instrumentálního hodnocení barevnosti do tohoto lékopisu.
Klíčová slova:
Ph. Eur. • porovnávací barevné roztoky • rozdíl barevnosti • CIELAB • vizuální hodnocení • instrumentální měření
Barevnost roztoků je jedním z významných ukazatelů čistoty léčiv a farmaceutických pomocných látek. K hodnocení zbarvení tekutin předepisují Ph. Eur.1) (a tedy i Český lékopis) a další lékopisy mimo EU porovnávací barevné roztoky, což jsou v Ph. Eur. definované směsi vodných roztoků chloridu železitého, chloridu kobaltnatého a síranu měďnatého. Porovnávací barevné roztoky s vizuálním hodnocením barevnosti patří k tradičním postupům lékopisné kontroly jakosti léčiv. Jejich použití v praxi však není u nízkých intenzit barevnosti bez problémů. Na některé z nich bylo poukázáno ve studii2). Náš příspěvek upozorňuje na nedostatečné rozdíly barevnosti nejméně koncentrovaných porovnávacích barevných roztoků Ph. Eur. a čištěné vody a jejich důsledky. Na problém charakterizovaný nízkými hodnotami rozdílů barevnosti ΔE v barevném prostoru CIELAB3) vyčíslenými z výsledku instrumentálního měření barevnosti těchto roztoků bylo upozorněno již dříve4). Hodnoty ΔE uvedené v citované práci jsou přitom v dobré shodě s výsledky výpočtů z údajů jiných autorů publikovanými v posledních letech (tab. 1). Míra shody hodnot ΔE pro tytéž porovnávací barevné roztoky Ph. Eur. s nízkou barevností získaných z jejich měření různými skupinami autorů a shrnutých v tabulce 1 ukazuje, že výpočet trichromatických souřadnic barevného prostoru CIELAB s použitím různých zdrojů světla normalizovaných CIE (Commission Internationale de l’Eclairage)3) nemusí při jejich podobnosti vést k rozdílným výsledkům (autoři2, 5) uvažovali světlo D65 s ekvivalentní teplotou chromatičnosti 6504K, v práci4) bylo použito světlo C s ekvivalentní teplotou chromatičnosti 6774K).
Názory na nejmenší hodnoty ΔE popisující barevnost spolehlivě rozlišitelnou lidským okem nejsou dosud jednotné. Ve starších pracích lze nalézt hodnoty v jednotkách NBS blízkých jednotkám CIELAB ΔE = 36), ale i ΔE = 1 (CIELAB)7). V novějších pracích pak spíše hodnotu ΔE = 1,5, resp. ΔE >1,58). Podle autorů9), kteří se odvolávají na experimentálně ověřenou statistiku, rozdíly ΔE < 1 nelze vizuálně rozlišit a rozdíly 1 < ΔE < 2 rozliší pouze zkušený pozorovatel. Porovnáme-li s těmito hodnotami údaje v tabulce 1 je zřejmé, proč jsou při vizuálním hodnocení barevnosti s použitím nejslabších porovnávacích barevných roztoků Ph. Eur. v lékopisné kontrole jakosti léčiv spojeny obtíže. Srovnání vysvětluje i vysokou chybovost při hodnocení barevnosti nejslabších porovnávacích barevných roztoků Ph. Eur. deseti zkušenými analytickými chemiky popsanou ve studii2), zejména při hodnocení podle Ph. Eur. metodou I. Jako řešení této situace se nabízí především u nejméně zbarvených porovnávacích roztoků Ph. Eur., jako H9 a H8 a dalších s ΔE (CIELAB) ≤ 1,5 či ΔE (CIELAB) ≤ 2,0 mezi nimi a čištěnou vodou, tedy v zóně zvýšené chybovosti lidského oka, nahradit v Ph. Eur. vizuální pozorování instrumentálním měřením barevnosti. Jeho základy se zřetelem k možnému využití v Ph. Eur. byly popsány autory10) a předběžně byl formulován i text možného znění zkoušky s použitím instrumentálního měření barevnosti2). To již je zařazeno v americkém a čínském lékopisu2), dosud však ne v Ph. Eur.
Střet zájmů: žádný.
doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc. (∗)
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta
Ústav aplikované farmacie
Palackého tř. 1946/1, 612 42 Brno
e-mail: kolarj@vfu.cz
Univerzita veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach, Katedra lekárenstva a sociálnej farmácie
J. Šubert
Dušínova 1512/42, 664 34 Kuřim
J. Čižmárik
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Katedra farmaceutickej chémie
*Část VI: Čes. slov. Farm. 2006; 55, 189–191.
Zdroje
1. European Pharmacopoeia (Ph. Eur.) 9th Ed. Strasbourg: EDQM Council of Europe 2017; s. 22-23. http://online6.edqm.eu/ep902/ (06. 12. 2017).
2. Pack B. W., Montgomery L. L., Hetrick E. M. Modernization of physical appearance and solution color tests using quantitative tristimulus colorimetry: advantages, harmonization, and validation strategies. J. Pharm. Sci. 2015; 104, 3299–3313.
3. Wyszecki G., Stiles W. S. Color science: Concepts and methods, quantitative data and formulae, 2nd ed. New York: Wiley 2000; 950 s.
4. Šubert J., Farsa O., Gajdošová Z. Properties of colour reference solutions of the European Pharmacopoea in CIE L* a* b* colour space. Pharmazie 2006; 61, 1047–1048.
5. Swartz T. E., Yin J., Patapoff T. W., Horst T., Skieresz S. M., Leggett G., Morgan C. J., Rahimi K., Marhoul J., Kabakoff B. A spectral method for color quantitation of a protein drug solution. PDA J. Pharm. Sci. Technol. 2016; 70, 361–381. doi: 10.5731/pdajpst.2016.006486 (30. 6. 2016).
6. Bogdansky F. M. Measurement of surface color and color difference of tablet colorants by tristimulus colorimetry. J. Pharm. Sci. 1975; 64, 323–328.
7. Müller A., Moll F. Reflexionsspektrometrische Qualitätskontrolle gefärbter Arzneiformen II: Numerische Parameter der Farbeinheitlichkeit. Acta Pharm. Technol. 1985; 31, 224–229.
8. Stark G., Fawcett J. P., Tucker I. G., Weatherall I. L. Instrumental evaluation of color of solid dosage forms during stability testing. Int. J. Pharm. 1996; 143, 93–100.
9. Mokrzycki W. S., Tatol M. Colour difference ∆E-A survey. Machine Graphic & Vision 2011; 20, 383–411.
10. Ali S. L., Castle P. Measurement of colour of liquids. Pharmeuropa 2003; 15, 262–267.
Štítky
Farmácia FarmakológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská farmacie
2018 Číslo 1
Najčítanejšie v tomto čísle
- Liberalizace a integrace distribuce léčiv v EU 28 a Norsku
- Genisteín: sľubná molekula modulujúca rast nádorov a hojenie rán?
- Imunomodulační aktivita extraktů a komplexů biologicky aktivních látek Galium verum L. herba
- Farmacie a Johann Wolfgang von Goethe: lékárníci jako Goethovi učitelé chemie