Nevyšetřená dyspepsie – nový pojem, užitečný termín?

Dyspepsie – v širším významu definovaná jako obtíže přisuzované poruše trávení – je stále předmětem studií z různých hledisek, jejichž cílem je stanovit podíl jednotlivých typů, určit jejich příčiny a léčebný postup. V poslední době se dalším předmětem výzkumu stala tzv. nevyšetřená dyspepsie (uninvestigated dyspepsia), tj. trávicí obtíže osob, které pro ně nebyly dosud vyšetřeny a příčina nebyla stanovena.

V mezinárodním písemnictví se objevují publikace s rozsáhlými statistikami z různých zemí a kontinentů. V české literatuře vyšla roku 2005 monografie shrnující výsledky studie splňující mezinárodní kritéria [1] a roku 2008 byla aktualizovaná verze uveřejněna v angličtině [2]. Tyto české studie byly již v našem tisku komentovány [3]. Je otázka, jaký význam mají takové studie, kde ráz obtíží a jejich příčina nebyla zohledněna.

Definice pojmu nevyšetřená dyspepsie vyplývá z názvu, podle něhož jde o stížnosti osob, které pro tyto obtíže nebyly odborně vyšetřeny. Prevalence této nemoci (syndromu?, příznaku?) trvající déle než rok v neselektované populaci byla u nás stanovena na 17 % [1], podobné hodnoty byly zjištěny i v jiných zemích.

Je však třeba uvážit, že výsledky statistické analýzy jsou v tomto případě závislé na řadě proměnných. Za prvé na definici pojmu dyspepsie. Podle Římských kritérií [2] se dyspepsie definuje jako bolest nebo nevůle (diskomfort) v epi- a mezogastriu. Česká studie zahrnuje do tohoto pojmu i obtíže střevní (průjem, zácpa, nadýmání aj.) a vylučuje samotnou bolest a samotné pálení žáhy [1].

Za druhé záleží na důkladnosti, s níž byl nemocný vyšetřen, a na způsobu získávání dat – dotazník či rozhovor – a na tom, zda se budou zaznamenávat údaje jako laické termíny, tj. jak se nemocný vyjadřuje či zda se jeho výrazy budou převádět do odborných termínů. Někteří laici označují své obtíže jako bolest, i když jde o dyspepsii, a naopak bolest je mnohdy nazývána zkažený žaludek, větry, pal, křeč, bodání aj.

Za třetí záleží na výši prahu, kdy si postižený uvědomuje své pocity jako nemoc. Při nízkém prahu trpí obtížemi skoro všichni. Při vysokém prahu si postižení nestěžují, ani když mají smrt na jazyku.

Za čtvrté záleží na době a trvání obtíží. Pocity způsobené rozpětím střev plynem, škytavka, pálení žáhy související se stravou, občasný průjem nebo zácpa se vyskytují občas u každého a nelze je pokládat za nemoc. U citlivých osob s nízkým prahem však mohou být za nemoc pokládány a bývají důvodem k obavám a k návštěvě lékaře.

Pokud se v neselektované populaci dotazem zjišťuje výskyt trávicích obtíží v širokém slova smyslu, dospěje se asi k vyšším číslům, než jsou udávány. Pokud se neprovede rozbor všech okolností, za nichž byly údaje shromažďovány a nezjistí event. příčiny, je otázka, jaký to má smysl. Potvrdí se jen to, co vyplývá z prosté úvahy a bylo řečeno výše.

Význam má především zjištění příčin, jejich častost a kritéria jejich poznání a rozlišení. Jinými slovy – postižených je mnoho, možná většina lidí, a je třeba zjistit údaje rozhodující o tom, kteří z postižených jsou ohroženi, kteří se mají podrobně vyšetřit a sledovat.

Hranice mezi zdravím a nemocí je neurčitá a individuálně různá. Podle kritérií Světové zdravotnické organizace „zdraví je stav nepřítomnosti jakékoli poruchy po stránce tělesné, duševní i sociální“. Je zřejmé, že podle této definice by zdravý člověk neexistoval. Většina lidí není „zdravá“, nýbrž normální tj. má banální pocity a občasné obtíže, které však významně neruší pocit euforie a nejsou vnímány jako nemoc.

Demografické stanovení „nevyšetřené dyspepsie“ má statistickou cenu, protože umožňuje srovnat hodnoty s cizinou. Nedovedu si však představit praktický význam tohoto nálezu a nosologického pojmu. Zájem praktika bude především ve zjištění příčiny a z toho vyplývající terapii.

prof. MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc.
U páté baterie 40, 162 00 Praha 6
e-mail: maratka@email.cz