Buďme optimisty!

Vážení čtenáři časopisu Gastroenterologie a hepatologie,

tento editorial měl být o IBD. O tom, že v tomto čísle vycházejí první oficiální Doporučení Pracovní skupiny pro IBD věnovaná diagnostice a léčbě ulcerózní kolitidy, že v něm najdete dvě skvělé původní práce, které by v anglické verzi mohly být bez problémů pub- likovány v impaktovaném časopisu. A k tomu pár dalších zajímavých textů věnovaných IBD – třeba pohled pediatrů na biosimilární biologika nebo zajímavá kazuistika.

Jenže jsem se s jeho psaním opozdil. Píšu jej v neděli 27. 2. 2022, pro ty rychleji zapomínající – jde o čtvrtý den podlé války Ruska proti Ukrajině, která, jak to tak vypadá, mnoho věcí ve světě změní. A tak se musím přiznat, že psát o IBD je těžké.

Střevním zánětům se věnuji celý svůj profesní život. Je to oblast, kterou považuji za nejkrásnější, nejpestřejší a z mnoha důvodů za nejzajímavější část celé gastroenterologie. Jsem šťastný, že se jí mohu věnovat naplno, a že nemusím většinu svých fyzických a psychických sil napínat k zajištění základních životních potřeb či dokonce k zachování holého života. Stejně na tom je, či spíše do nedávna byla, celá Evropa. Jen připomínám, že do tohoto (našeho) světadílu patří i Ukrajina. Země, která byla dosud v očích mnoha Evropanů vnímána jako dodavatel levné a výkonné pracovní síly, spíše zaostalá a vlastně ne moc zajímavá. Takový předpokoj Ruska.

Jako mávnutím šílencova kouzelného proutku se ale vše změnilo. Druhá největší evropská země s více než 40 miliony obyvatel je ze dne na den pod palbou zbabělého režimu, který není schopen zvelebit vlastní zemi, zato je schopen dokonale ničit země cizí. To vše se odehrává jen pár stovek kilometrů od nás a doslova za humny našich slovenských přátel. Nikdo dnes netuší, jak to skončí, jisté však je, že Ukrajinci ukazují celému světu, že hrdost, odvaha a statečnost nejsou mýtické vlastnosti patřící do historie. Tváří v tvář po zuby ozbrojené přesile brání své domovy a svoji svobodu. Zkusme, jen na pár vteřin, zavřít oči a představit si sebe sama v této situaci… Jedním slovem – strašné! Pevně věřím, že i díky svému charakteru ukrajinský národ válku nakonec vyhraje.

Navzdory hrůze, kterou právě sleduji v televizi, věřím i v to, že tato nepochopitelná a donedávna nepředstavitelná krize může změnit civilizovaný svět k lepšímu. Třeba tím, že si uvědomí, jakými malichernostmi se západní společnost (myslím tím i nás) v běžném životě zabývá. Kolik do nich investuje času, energie a peněz. A jaký je reálný výsledek nebo užitek. Malý příklad – proč třeba nemalá část farmaceutického průmyslu dospěla do fáze vrcholného pokrytectví, oficiálně prezentovaného jako „etické zásady“ nebo „transparentnost“? A výsledek? Uspořádat odbornou akci s firemní podporou není na mnoha místech, byť jen náznakem připomínajících lázně, zámek nebo jiné příjemné místo, vůbec myslitelné. Půjdou snad lékaři a sestry namísto přednáškového sálu na prohlídku zámeckých komnat? Nebo se hromadně naloží do bahenních koupelí? Trapné a bez respektu (přestože se jím ohánějí) ke všem účastníkům akce. A podobných příkladů bychom jistě našli více.

Nakonec přece jen ještě optimistická zmínka na téma IBD. Pozorní čtenáři jistě nepřehlédnou, že většina příspěvků v tomto čísle přináší zprávy velmi pozitivní. Ať jsou to nové léky registrované pro léčbu ulcerózní kolitidy (ozanimod a filgotinib), nový přístroj na měření sérových koncentrací biologik pro snadné využití v ambulanci nebo příznivá data o bezpečnosti nové generace biologik (vedolizumab, ustekinumab) u těhotných pacientek s IBD. Optimizmus je tedy namístě.

Jisté to není, ale snad se svět skutečně posune k lepšímu.

doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.

koeditor sekce IBD

MBortlik@seznam.cz