Prof. MUDr. Aleš Hep, CSc.

Prof. MUDr. Aleš Hep, CSc.

8. 2. 1952–31. 7. 2022

Aleš Hep se narodil 8. 2. 1952 v Telči, po úspěšném absolvování SVVŠ v Brně a lékařské fakulty promoval na brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (současné MU) v roce 1976. Po promoci nastoupil na interním oddělení Vojenské nemocnice v Brně. Od roku 1977 do 1985 pracoval jako sekundární lékař na Interní klinice ve Fakultní nemocnici v brněnských Bohunicích, úspěšně složil atestaci z vnitřního lékařství v roce 1979 a v roce 1983 atestaci II. stupně v oboru vnitřní lékařství. Mezi lety 1985 a 1990 pracoval na II. interní klinice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, v roce 1988 úspěšně obhájil kandidaturu a po přestěhování části kliniky do FN v Bohunicích se stal asistentem III. interní kliniky v Bohunicích, současně nazývané Interní gastroenterologická klinika (IGEK). V roce 1998 habilitoval a v roce 2001 byl jmenován profesorem. Na klinice v Bohunicích se věnoval zvláště gastroenterologii, zejména oblasti funkčních poruch a refluxní chorobě jícnu. Ve svých aktivitách se vždy zaměřoval na postgraduální vzdělávání, s potěšením sdílel svoje znalosti na kongresech a odborných seminářích, stejně tak se účastnil výuky studentů na lékařské fakultě v Brně. Od roku 2008 vedl Endoskopické centrum kliniky a od roku 2011 do 2017 byl přednostou IGEK. Řadu let byl členem výboru ČGS, Endoskopické sekce, dále členem předsednictva ČLK v Brně, ve vědeckých radách LF MU v Brně a Veterinární fakulty. Do života pana profesora vstoupila nemoc, se kterou dlouho bojoval, prohrál 31. července 2022, kdy zemřel ve spánku v domácím prostředí. Navždy bude chybět rodině, přátelům, kolegům a pacientům.

Chybíš mi, Aleši!

Znali jsme se několik dekád a potkávali jsme se rádi, ať na kongresech, nebo na seminářích, u atestací a dalších zkoušek. Těšil jsem se na zahraniční kongresy, na které jsme měli občas možnost vycestovat. Obdivoval jsem „Hepovy“ brněnské Motilitní dny, které bohužel nepokračují. Měli jsme společné zájmy, což byla jícnová onemocnění, a zejména nás uhranul dráždivý tračník.

Chybíš mi, Aleši.

Karel Lukáš

Vzpomínka na Aleše

S Alešem mě vázalo pouto nejen pracovní, ale kamarádské, až téměř rodinné. Pod jeho vedením jsem začal pracovat na naší klinice, kterou významným způsobem s prof. Dítě formoval a vytvářel. Byl pracovitým člověkem, typicky od ranních hodin, neúnavným vizionářem nových programů rozvoje, zakladatelem a architektem Endoskopického centra v Bohunicích, člověkem s obrovským smyslem pro humor. Nikdy nezapomeneme na společné kongresy, semináře a výlety, kdy jeho přítomnost vždy vedla k nekončícím a mnohdy těžko predikovatelným humorným situacím. Vím, že si nesmírně vážil ostatních skvělých kolegů a kolegyň, například prof. Mařatky a doc. Jiráska, velmi rád jezdil na akce pořádané i na Slovensku, kde měl a stále má přátele. Naše klinika bude na Aleše vzpomínat v dobrém a doufáme, že nejen my z IGEKu.

Jiří Dolina

Vzpomínka na profesora MUDr. Aleše Hepa

Na Aleše Hepa budu vždy vzpomínat jako na dlouholetého přítele, se kterým jsem ve výboru České gastroenterologické společnosti strávil mnoho let. Aleš byl nesmírně pracovitý člověk, který se významně zasloužil o navýšení ohodnocení endoskopických výkonů. Svým trpělivým a korektním jednáním dosáhl v této oblasti velkého úspěchu, o kterém nikdy ze skromnosti příliš nemluvil. Ve své práci pokračoval i ve výboru Gastroenterologické asociace. Bude mi chybět jeho korektnost a smysl pro humor.

Gastroenterologie byla jeho hlavním zájmem a obětoval jí doslova celý svůj život.

Čest jeho památce.

Radan Keil

Vzpomínka na Aleše Hepa

S Alešem Hepem – mohu si dovolit uvést bez titulů, protože ho znám z doby s ohledem na autory všech dalších příspěvků nejdéle, tj. z doby, kdy k titulům teprve mířil – jsem se seznámil v rámci kurzu před tehdy druhou atestací, což bylo s ohledem na naše další směřování ještě v době předgastroenterologické. Patřil k nejvýraznějším osobnostem této mentálně ještě studentské skupiny pro své až spektakulární extrovertství, smysl pro humor a zápal pro vše možné. Vzhledem k našemu dalšímu odbornému směřování jsme se v následujících letech a desetiletích vídali pravidelně na odborných akcích a v rámci činnosti výboru České gastroenterologické společnosti. Jeho odborný vývoj lépe popíšou jeho bezprostřední kolegové, i já však musím připomenout, že Aleš se stal odborníkem požívajícím celostátní respekt v oblasti funkčních gastroenterologických poruch a digestivní endoskopie. Zejména na první téma publikoval a přednesl mnoho vlastních výsledků a postřehů a založil neformální, ale funkční odbornou skupinu a každoroční subspecializační odborné setkání. Pro své specifické charizma byl Aleš výraznou postavou oboru i po stránce společenské. Byl velkým obdivovatelem prof. Mařatky a členem jakéhosi triumvirátu založeného na vnitřní chemii společně s doc. MUDr. Karlem Lukášem, CSc., a doc. MUDr. Václavem Jiráskem, CSc. Naše pravidelná setkávání jsem považoval za součást odborného života a nekonečnou samozřejmost, ale samozřejmě tomu tak nemohlo být a v posledních letech jsem byl informován o jeho narůstajících zdravotních problémech.

Váženému a milému příteli přeji klidné spočinutí a pozůstalým vyjadřuji upřímnou soustrast.

Julius Špičák